Hrdinou příběhu je Bart Dawes, stárnoucí muž bez budoucnosti. Jakým směrem se asi jeho život bude udávat nám naznačuje už prolog knihy, v jakém je psychickém stavu zase první kapitola odehrávající se v nejlepším obchodě se zbraněmi ve městě. Bartova komunikace se svými přáteli v hlavě - Fredem a Georgiem - nám jasně ukazuje, že jeho myšlenky už nelze považovat za normální. Jeho problémem je samotný život, který se mu najednou rozpadá před očima. Zaměstnání v technických prádelnách přestalo být jeho koníčkem, nádor velikosti valašského ořechu v mozku jeho jediného syna Charliiho ho o něj už připravil, manželství s Mary se už změnilo spíše v partnerství, a jako poslední kapkou je výstavba dálničního prodloužení, který má bohužel vést přes jeho dům. Ten se prostě musí vyvlastnit a zbourat. Tyto věci se dějí mnohým lidem každodenně, ale Bartův přístup je destruktivní. Už nehledá řeší či východisko, je smířen se kolapsem, a podle toho reaguje s okolím. Kam jeho snahy směřují je čtenáři jasné už pod první stránky. V tom autor nijak nepřekvapil. Spíše bych řekl, že možná čtenáři čekali něco monstróznějšího a krvavějšího. King stvořil depresivní psychologický příběh, místy až připomínající studii duševní destruktivity, který by více vynikl jako povídka. Bohužel kniha nebude patřit mezi mistrovy skvosty, ke kterým se vracím každých pár let. Nejdokonalejší na knize je asi předmluva, kterou napsal o patnáct let později, a určitě stojí za přečtení.
