70 %

kol. - Encyklopedie mystiky III.

Více informací k této knize najdete v detailu
Encyklopedii mystiky uzavřela svým druhým dílem starověk a třetím dílem vykročila do středověku. Vyjma Byzantské mystiky se díl drží západoevropského kulturního okruhu a čtenáře posune v cestě za mystikou až do 17., respektive 20. století.

Ortodoxní křesťany encyklopedie opustila v éře církevních otců. Období nejen byzantské, ale i následné pravoslavné ve všech zemích obsáhl Jean-Pierre Renneteau a Jean Marcadet. Leitmotivem je jednota liturgického a mystického života, kterou nelze rozdělit. Cesta ke zbožštění, cíl mnišství, tak vede jedině skrze církev.

Bez askeze není života zasvěceného mystice. Pro křesťana však askeze sama o sobě žádný význam nemá. Asketický výkon bez cíle, jímž je přijetí Ducha svatého, je překrucováním víry, nevede k životu v mystice a je projevem chorého člověka. Neboť pravoslavná církev vždy odmítala ty, kdo si zvolili mnišství z odporu vůči manželství.

Povšechná témata typu askeze nebo vnímání vnitřního světla a duchovního mateřství jsou vystřídána konkrétními událostmi. Pro nájezdy nomádů decimované poustevníky byl v době císaře Justiniána vybudován opevněný klášter Svaté Kateřiny na Sinaji. Hlásal odloučení od světa, duchovní svobodu, spontánnost a charizmatičnost mnichů. Alexandrův klášter na Bosporu se stal ve 4. století místem zrodu konstantinopolského monachismu (neobasiliánského). Byl výlučně cenobitského typu, aktivní, věnoval se sociální činnosti a stal se vzorem, ač byl podezříván z massalianismu kvůli praktikování ustavičné modlitby.

Další výklad je veden pomocí osobností, nejvíce prostoru je věnováno Symeonu Novému Teologu. Dalším je Nikeforos Samotář, autor nejstaršího svědectví o athoském hésychasmu; modlitbě k Ježíšovi. Posledním byzantským teologem je obhájce svatých hésychastů Svatý Gregorios Palamas, který metodu modlitby srdce též teologicky rozpracoval.

Spiritualita laiků čtenáře skrze Vladimíra Monomacha vyvede z Byzance do slovanského prostředí. Několika skoky se autoři dostanou do 18. století a řeckého filokalického hnutí. Od Nikodéma Hagiorita se i filokálie přesune mezi ruská starčestva s nimiž autoři setrvají až do 20, století.

Zbývající kapitoly se věnují západnímu křesťanství. Západní mystiku mnišských řádů sepsala editorka Marie-Madeleine Davyová. Mnišství je na Západě pod vlivem Augustina, kontemplace a činnost nejednou není možná. Rozdílně se zaměřuje zbožnost, protože přibývá kněží, koná se více mší a svátost oltářní vytlačuje svátost modlitby. Do 11. století jednotný typ benediktinského řeholnictví se s rozpadem "jednotného" feudalismu také rozpadá.

Od Benedikta, který založil 547 klášter v Monte Cassinu a hodlal žít po vzoru pouštních otců jako poustevník se západní mnišství pohybuje po sinusoidě polevování a nové krve volající po utužení řehole. Karolínská reforma a klášter v Cluny; Romuald a kamaldulové - poustevníci žijící v úplné samotě a mlčení; Kartuziání - krize mnišství řešená větší přísností; Cisterciáci - snaha o návrat k počátkům zbožnosti benediktinů. To jsou některé milníky kapitoly. Skrze kontemplativního, ale též klerikálního a politicky fundamentalistického Bernarda z Claivaux se autorka dostane též k mystice svatého grálu a mystice kacířů (katarů).

Krátká kapitola Jean-Pierre Renneteau uvádí katedrální školu u Svatého Viktora v Paříži, zejména prostřednictvím Huga od Svatého Viktora. Kladl velký důraz na vědění, neměl odpor vůči světskému životu, avšak věděl o nebezpečí intelektualismu.

Další větev západoevropského mnišství, žebravé řády, zhodnotili Jacques-Guy Bougerol a Jean-Pierre Renneteau. Výsledkem prahnutí po evangelické chudobě v časech církve obtížené hmotnými statky je františkánská mystika; chudoba jakožto duchovní stav prožívaný v celé úplnosti. Řád bratrů kazatelů neboli dominikánů založený 1215 Dominikem z Guzmánu se od tradiční křesťanské mystiky nijak neodlišuje. Albert Veliký a jeho žák, Tomáš Akvinský, jsou v podobné knize nezbytní. Posledním zmíněným řádem je spojovací článek Západu s východním monachismem a starozákonní prorockou tradicí - karmelitáni. Rozebráno je především dílo Jana od Kříže a Terezy z Ávily.

Dvě krátké kapitoly sepsal Jean Deluzan. Německá mystika se zabývá především Mistrem Eckhartem a jeho žáky až po Jana van Ruysbroeka. Vizionářská mystika seznamuje s Hildegardou z Bingenu, Joachimem da Fiore, Ruysbroekem ovlivněnou, pravděpodobnou bekyní Hedvikou z Antverp a Beatricí z Nazaretu, pro změnu ovlivněnou Bernardem z Clairvaux. Alespoň Hildegarda autora přesvědčila o svých nadpřirozených schopnostech a vládě nad hmotným světem. Opravdu stručně pojednal Thierry Page o mystice v alchymii - 7 stran.

Velké duchovní proudy 14. až 17. století od Jacquese Lacoudrea představují ideové pokračování kapitoly editorky Davyové: Obroda. Prvý jmenovaný je Richard Rolle a dílo Mrak nepoznání. Pouze láska může za tohoto života dosáhnout Boha, nikoli však poznání. Mystický humanismus 15. století zastupuje především Mikuláš Kusánský. Toužil po úplném sjednocení náboženství, univerzální duch stvoření vzniká podle božských vzorů - archetypů.

Mystický život postupně upadal, mystici zůstávali nepochopeni i náboženští autoři na ně hleděli podezíravě a prosazovali pobožnost. Konkordát ze 16. století umožňoval francouzskému králi obsazovat církevní místa, pochopitelně za poplatek. Mystikem byl i žák kláštera v Port Royal, Blaise Pascal. Mystické vření či spíše obnovu 17. století zastupuje František Saleský a kvietismus paní Guyon. Tématem této kapitoly je i Tovaryšstvo Ježíšovo - Jezuitský řád schválený roku 1540.

Poslední náhled do světa mystiky představují Mystičtí básníci M.-M. Davyové. Myšleni jsou němečtí básníci Angelus Silesius a Novalis.

I pro tento díl platí vše, co pro předchozí. (Zde recenze na první a druhý díl.) Nejednotná úroveň, hloubka i styl výkladu. V některých kapitolách se nepoučený čtenář neobejde bez výkladového slovníku. Kapitoly táhnoucí se přes několik století trpí rozkouskováním a snahou zmínit pozdější osobnosti, odtržené od souvislého výkladu spojeného s nejvýznamnějším obdobím. Velké duchovní proudy 14. až 17. století by bylo třeba lépe zasadit do historického rámce. Žebravé řády jsou, spolu s články Davyové, přehledné, ale snad až příliš stručné. Rovněž mystika v alchymii by mohla být pojata méně stručně.

Vydalo Argo v roce 2002.





Diskuze k této recenzi:


Jak se Vám líbila tato recenze?
Oznámkujte jako ve škole
 1     2     3     4     5    Odeslat
Celkem hlasů 1. Z toho průměrné hodnocení: 2.

Bookmark and Share
Knihovnice.cz je na sociálce... ne na úřadu, ale na sociálních sítích. Přidejte se k nám na Facebooku a Twitteru.

Facebook Knihovnice.cz Twitter Knihovnice.cz
Chcete zde
inzerovat?
Napište si o ceník
na adresu
Aktuálně Vám nabízíme
1062 recenzí
  (1004 ohodnocených)
1076 knih
  (955 ohodnocených)
a celkem 30025 čtenářských hodnocení
články pro RSS
Přidej na Seznam

PageRank ukazatel
Pachman, Richard - Kdokoliv
R e k l a m a
Jaromír 99; Novák, Jan - Zátopek
Titul: Jaromír 99; Novák, Jan - Zátopek
Sleva: 35 % (ušetříte 140 Kč)
Cena: 258 Kč

70 000 knih skladem. Najděte si novou oblíbenou knihu! Dobré Knihy.cz
Prodejte svoje knihy jiným čtenářům v online antikvariátu TrhKnih.cz
Antikvariát mezi lidmi
Zde může být Vaše reklama. Kontakt: reklama@knihovnice.cz
R e k l a m a
Starší kusy
(1) Jak jsem se stal hlupákem
(2) Úzkost a obavy
V úvodu se čtenáři seznámí s pojmy úzkosti, stresu a jejich pozici v životě člověka z evoluční perspektivy. Generalizovaná úzkostná porucha (GAD) je přímo o všeobecné a trvalé "volně plynoucí ...
(3) Cesta labyrintem
Knihovnice.cz podporuje
Rosteme s knihou
Vydavatelství audio knih
Celé Česko čte dětem
Spřátelené weby
© 2004-2016 Alžběta Červená, Radek Červený, Václav Čermák. Všechna práva vyhrazena.
Publikování nebo šíření obsahu Knihovnice.cz je bez našeho výslovného souhlasu zakázáno.


TOPlist
Knižní startér - dejte šanci talentovaným autorům a zajímavým projektům