90 %

kol. - Imperium Bohemorum

Více informací k této knize najdete v detailu
Co by se stalo, kdyby... se jmenuje doslov k velkoryse pojatému sborníků alternativních dějin "Říše Čechů", jak jej pro nás sestavil a z autorů vymámil Ondřej Müller s dopomocí svého úhlavního redaktorské kolegy Víta Hoškovce. Na otázku, "Co by se stalo, kdyby?" nám odpoví zásadní veličiny české sci-fi/fantasy scény. Celkem deset autorů, každý s vlastním ilustrátorem. Dovolím si napsat, že formou i obsahem je kniha milník české fantastiky.

V již zmiňovaném doslovu se Müller dovolává kontrafaktuálů Nialla Fergusona, zlomových okamžiků, které přirovnává k bifurkacím v teorii chaosu. Místům, kde stačí jediné jiné šlápnutí a kolo dějin se roztočí opačným směrem. V českých dějinách je takových zlomů více - porážka Přemysla Otakara II., vymření Přemyslovců, bitva na Bílé Hoře, Mnichov. Zajímavé, že nikdo nezmíní zakladatele Slavonie Boleslava Chrabrého, který od Česka k Polsku připojil Krakovsko. Stačí změnit málo a před očima užaslého čtenáře měla by vyplynouti Říše Čechů - mocná a neporazitelná. Řekněme, že zrovna tohle se moc nepovedlo. František Novotný v tom vidí příznak češství - byť i teoreticky připustit možnost světovosti (ale být ukřivděný, pokud ji cizinci nepřepokládají, dodávám já).

Ale vzhůru již k Jiráskovi, neb juž panna co proutek štíhlá po předprsni kráčí! A Jiráskovy Staré pověsti české jsou základní vizí jíž pomocí virtuálu hodlají vládnoucí kruhy v Česku utužit národní povědomí proti vlivům z ciziny v povídce O Snovačce a Přemyslovi Vilmy Kadlečkové. Libuše, Kazi, Teta a Přemysl jako avataři procházející dějinami. Ony snovají běh událostí a on je pře-myšluje. A s nimi Perun, Veles a Svantovít. Magie slov a přelévající se síly mezi speciálním a obecným, to jest národním a kosmopolitním. Řekl bych, že Vilma Kadlečková se po letech vrací do literatury stejně silná jako ji před dětmi opouštěla. Gejzír naprosto neotřelých nápadů, které předvedla ve sbírce Jednou bude tma nebo i v posledním románu Vládce krůpějí. Moranaáá! Dokonce jí i odpouštím, že Česká říše je v jejím podání normálním malým Českem.

Druhý autor, osudem těžce zkoušený Ondřej Neff, nechává za vlády osvíceného a silně pročeského Rudolfa II. stanout Turky na prahu Prahy, ba i za ním. Rudolfinské mystérium. Zatímco katoličtí žoldnéři se mydlí v ulicích Starého Města s konvertity ze všech koutů Balkánu a Středomoří, Krobot, žák mága Jana Keplera, oživuje golema a ne jen jednoho. Komplikovaný a propracovaný příběh mistra povídky podepřený dobovými detaily i komplexní znalostí okultních praktik. Závěrem přechází do komorního příběhu Krobota. Trest za nepřistoupení na hru mocných, temné vyústění velkých myšlenek magie. Nejhorším trestem za selhání je zapomnění, jak doposud nejděsivěji předvedl Poul Anderson ve Zlomeném meči.

Terra Australis, Josef Pecinovský a dějiny Čechů tentokrát nepřerušené třicetiletou válkou. Stále tolerantní a kosmopolitní dvůr Rudolfa III. a na něm Jindřich Kozel z Peclinovce připravující přes pletichy katolické církve objevitelskou výpravu do jižních moří. Nesmírně napínavý příběh, Vilém Slavata zrádcem království a do důsledků domyšleno - Peclinovský ďábel.

Druhým, který se nebojí vody, ani české světovlády je František Novotný: Útok na oceán. Jen cesta je zde komplikovanější a vojska polského místokrále Jana Sobieského musí nejprve dobýt Hamburk, aby měla odkud vyplout flotila vyzbrojená tajnou zbraní, jejíž recepturu nalezl v Anglii Athanasius Pernath, žák Jehudy Löwa ben Becaléla. Mylady de Winter, Elina Makropulos, čínská čtvrť v Praze a nakonec i oběšenci v nějakém divném propletenci. Rozsáhlá povídka, která nakonec přesáhne i velmocenské české ambice. Výtečné! Neuvěřitelný rozhled v literatuře i mořeplavbě.

Jiří W. Procházka přepracoval Čapkovu Válku s mloky. Nacpal do ní goky. Ty objevil profesor Augusta v Mongolsku. Procházka ani po letech neztratil drive a styl svých porevolučních fantasy. Dobré, reálie vzorně nastudované. Snad jen, že Čapek by asi nepřežil maďarský guláš, vídeňskou kávu, ruské vejce a české pivo za jedno odpoledne.

Cesta hrdiny. Jan Poláček vsadil na Impérium Germánů s Prag na území Bayern-Böhmen land (inu, Bójské dědictví). Komorní příběh boje proti šikaně s jediným půlněmcem, tlustým, křivým a zrzavým jako z Karlíka a továrny na čokoládu. Temné, psychologicky hluboké, rozjímavé a bezvýchodné.

Jediná nefandomová autorka Ivona Březinová a Přemci, peklo moderní literatury, trochu ve formálním duchu textů z Divoké jízdy. Zábavná povídka, sice odnikud, nikam a o ničem, ale s Říší Čechů. Ovšem bez patosu. "Lýba se lýbá", to si asi zapamatuju.

Koncentráčnický duch poroby vane i ze Země bez křídel Jany Rečkové. Reálie připomínají takové ty veselé povídky s absurditou anarchokomunismu dotaženého ad absurdum, ale schází ona veselost švejkovských postav. Československo si totiž obsadili ufoni Orati, stejně jako Mongolsko a dvě zemičky v Africe. Mefistotelovská volba z mimozemských rukou, moc s obojkem a svobodná bezmoc pro statečné rebely. Vpravdě česká volby, stačí vidět Hrdinu, abychom věděli, že Číňan by se v podobné situaci nerozvažoval. Takže na rozdíl od Březinové patos, ale bez říše. Depresivita popisu snad dosahuje kvalit Krebsovy povídky v Polské ruletě.

V podobných šlépějích kráčí Krev anděla Vladimíra Šlechty. Prý další příběh z havranovkého cyklu. Nevím, nečtu. Postkatastrofická, akční věc umně kombinující relikty nacismu, reálie z X-menů a poznatky z balkánských válek a politického zastírání a zatírání následků genocid. Výpravy do zničených Čech rozvrácených etnickou válkou a hledání svatého grálu smluv. Realistický náhled na běženectví, uprchlictví a změnu populace z ekonomických důvodů. Zajímavé, že tak jednoduché pravdy si nikdy nepřipustí ti, kteří jsou za ně odpovědní.

A na závěr, domove, sladký domove: Jan Jam Oščádal uvádí: Abbaton-Pierot 47, domov můj. Název jako ze Schizmatrixu a styl jako v Bratrech! James Joyce by plakal štěstím, ačkoliv musím uznat, že tentokrát autor do svého zcela šíleného stylu dokázal kdesi mezi řádky propašovat děj. Pokud jsem si jej tam ovšem nedomyslel sám. Minulost napříč budoucností o opravdovém konci Země a Čechů a jejich (českém) vstupu do ráje. Dodnes jsem nepřišel na to, jak se má Oščádal číst, prozatím jej čtu co nejrychleji to jde a potom přemýšlím, co jsem to vlastně udělal. Je to mnohem lepší než se vracet, to by mi bylo mizerně. Na finálním večeru Valného shromáždění OSN sice postavili mezinárodní tým klimatologů do kouta a donutili je podepsat prohlášení, že nedovedou předpovídat počasí, ale to bylo tak jediné, co s tím spojené lidstvo svedlo udělat. Dobrá pecka do palice na závěr!

Vzdor tomu, že se tedy impérium Čechů v oné krásnobolné, patetické póze podařilo ustavit toliko ve dvou případech, nelze říci, že zbývající čtyři pětiny autorů svou práci odflákly! Minimálně magicko-realistická Kadlečková je dokonalá. Připomeneme-li si proto Oščádalovo: "Kdo seje mráz, sklízí kroupy", nezbývá než věřit, že svatí mučedníci (vidíce Impérium Čechů rozpuštěné v hákovém či ufoním kotli) podepisovali své smlouvy sedíce na ježcích kůžích a vlastní krví.

Ondřeji Müllerovi je třeba za tento počin jedině poděkovat. Děkujeme Ti, ó Potterodárný, za to, jak o nás pečuješ. [Müllerovi totiž kromě Impéria vděčíme za zakoupení práv na Harryho Pottera ještě před světovou mánií a díky tomu ještě chudičká autorka nemohla do smlouvy nacpat zákaz překládání jmen.]

Vydal Albatros plus v roce 2007.





Diskuze k této recenzi:
kol. - Imperium Bohemorum (příspěvků: 0)


Jak se Vám líbila tato recenze?
Oznámkujte jako ve škole
 1     2     3     4     5    Odeslat
Celkem hlasů 7. Z toho průměrné hodnocení: 1,71.

Bookmark and Share
Knihovnice.cz je na sociálce... ne na úřadu, ale na sociálních sítích. Přidejte se k nám na Facebooku a Twitteru.

Facebook Knihovnice.cz Twitter Knihovnice.cz
Chcete zde
inzerovat?
Napište si o ceník
na adresu
Aktuálně Vám nabízíme
1064 recenzí
  (1007 ohodnocených)
1091 knih
  (957 ohodnocených)
a celkem 30459 čtenářských hodnocení
články pro RSS
Přidej na Seznam

PageRank ukazatel
R e k l a m a