90 %

kol. - Vietnam

Více informací k této knize najdete v detailu
Před několika lety jsme měli vzácnou možnost sledovat případ lokalizace v důsledku globalizace! Na českojazyčný trh vstoupily nejprve jazykové mutace mezinárodních průvodců Lonely Planet a po nich i Rough guides. Vstupme do této edice svazkem věnovaným zemi, se kterou nás dvacáté století nečekaně a poprvé v dějinách hluboce spojilo, svazkem věnovaným Vietnamu, se kterým jsme měli do poloviny dvacátého století společných pár misionářů, pár legionářů a společného souseda ve 13. století - Čingischánovu říši.

Již z prvého prolistování je přitom zřejmé, že Vietnam má turistovi co nabídnout, a to ať už baží po krásách přírody, kulturním dědictví nebo aktivní či pasivní relaxaci za mírné ceny (tady, pravda, trochu překáží ceny letenek). Názorná je v tomto ohledu bonusová příloha - DVD s dokumentárním filmem o několika zásadních pamětihodnostech. Stále mě nepřestává fascinovat, jak důkladně zůstala vietnamská kultura v Česku ukryta! Vzdor dokumentárním filmům, vzdor socialistickému bratrství mezi národy a vzdor třeba i pověsti vietnamské kuchyně v sousedním Německu je v Česku Vietnam vnímán jako země laciných padělků a rákosí a... anebo spíše nevnímán. Budu se proto snažit nejen zhodnotit knihu, ale i uvézt zemi, níž pojednává.

Zhodnocení knihy je vlastně strašlivě jednoduché, udělali už ho totiž jiní, a to nad jiné povolaní odborníci z Klubu Hanoi, kteří nejen že tam byli, ale navíc umí vietnamsky. Právě vietnamština, vzdor zápisu v latince, patří k hlavním cestovatelským oříškům. Na rozdíl od průvodců Lonely planet neobsahují knihy Rough guide přepisy názvů míst do lokálních abeced, což může být (teoreticky) problém. V případě Vietnamu část "Jazyk" po lingvistickém úvodu rovnou odkazuje na místní informátory. Budete se cítit ošizeni, ale průvodce má pravdu, místní by Vám stejně nerozuměli. Tonalita je pro středoevropana bez průpravy peklo.

Konečně ke knize, je koncipována jako příručka, kterou máte stále s sebou. Proto je na tenkém, kvalitním papíře, v měkkých ale odolných deskách. Vazba je kombinovaná šitá i lepená. Z osobní zkušenosti mohu říci, že v terénu obstojí. Obsahuje barevnou přílohu "musíte vidět" a dvě přílohy: o národnostních menšinách a druhá o místní kuchyni, dále - již na běžném papíře - obecné kapitoly a o nakupováni letenek, víz, lékařské péči, kriminalitě, dopravě a potravě v místě. Následně je rozebrána celá země po kusech ve formě: Místo, doprava, ubytování, stravování, pamětihodnosti. Vietnam běží z jihu od Ho Či Minova Města po Hanoj (to je zajímavé, protože v Česku jsem letenku do Saigonu nenašel). Závěrem jsou připojeny přehledné dějiny země a lokálnosti pro zemi typické. Kniha se tak dá použít i necestovatelem jako přehled dějin, kultury, zeměpisu nebo gastronomie. Ovšem pro toto použití je to poněkud nákladná hračka.

Knihu sepsali lidé znalí poměrů: Ron Emmons, Jan Doddová a Mark Lewis. Jejich průvodce je věrný, co se týče umístění objektů, ale ceny jsou v realitě zpravidla vyšší. Zvláště v Saigonu a Hanoji již neplatí, že by v ceně hotelu bylo ovoce zdarma nebo že by obsluha v boji o klienta byla ochotná slevit - Vietnam objevili i v dalších západních zemích. Na druhou stranu se značně rozšířila nabídka zájezdů k vyhlášeným památkám. Počítejte však s tím, že všechny cestovky nakonec objede jeden, nejvýše dva autobusy. Zvláště turisticky nejprofláklejší místa jsou předražená a služby (jídlo v ceně) mizerné. Povšechné rady průvodce však v platnosti zůstávají.

Na internetu jsem dohledal vypravování mladých hledačů nezávislosti, kteří si koupili laciný výlet do turisticky profláknuté zátoky Ha Long a byli ukřivděni, že v ní nejsou sami. Smiřte se s tím, Karlštejn kvůli vás také nikdo nevyklidí. Pražská paralela platí i pro taxíky - šidí. Vyplatí se používat ty lepší z taxametrem na palubní desce. Vlaky jsou "jeté" (ve smyslu léta používané), asi jako bývaly v osmdesátých, ale jezdí (a hlavně v noci pořád netroubí). Autobusy jezdí také, ale ne vždy jsou dle průvodce zcela bezpečné. Doprava samotná připomíná očistec. Před prvním přechodem v Hanoji budete mít jistotu, že přejít na druhou stranu nelze. Zvyknete si a za pár dní si půjčíte kolo. Hlavně pozor na auta, řídí se zákonem zachování hybnosti (kdo mě nevychýlí, toho přejedu), a před tím průvodce nevaruje. Průvodce nepříliš akcentuje městskou dopravu, i zde je však pokrok markantní a tato představuje spartánskou a orientačně náročnější, ale velice levnou alternativu taxíků.

Zvláště u jídla je dobré povšimnout si rozdílů mezi cenami v závislosti na pověsti restaurace. Některé podniky jsou řádově dražší, protože jsou oblíbené místními. Některá jídla jsou drahá i v laciných jídelnách. Průvodce opět věrně komentuje osvědčené podniky, což vede jednak ke kumulaci turistů na určitých místech, jednak k růstu cen v těchto zařízeních. Prodejci se turistu pokusí natáhnout, využívaje toho, že si neumíte říct o cenu předem. Pokud umíte, jsme za vodou, buddhismus se dívá na přímé lhaní velice nevraživě.

Čecha připraveného na ateizmus postsocialistické země zaskočí narvané buddhistické chrámy a kostely, a to i na severu včetně Hanoje. Jejich návštěva se rozhodně vyplatí, kromě svatého rozjímaní můžete obdivovat lakované sochy Buddhů a světců, provádět aplikovanou etnologii a dobře se najíst - větší chrámy jsou obklopeny množstvím stánků s jídlem za příjemné ceny. Navíc zde máte možnost narazit na speciality, které se jinak těžko shánějí, respektive, turistům je podávají jen drahé hotely. Vrátíme-li se znovu k umění, pak se vyplatí navštívit některé ze zmiňovaných muzeí, dokonce i moderního malířství (nejen kvůli portrétu českého inženýra v Městském muzeu v Saigonu a česky hovořící slečně, co trhá lístky). Na rozdíl od zbytku východní Asie Vietnamci zvládli výtvarné umění od impresionismu dále a ukázali, že se dokáží evropským malířům alespoň vyrovnat.

Dolní dvě třetiny Vietnamu lze obdivovat památky říše Čampa, státního útvaru, který svého času dobyl Angkor Wat. Vzdor tomu, že byl v 16. století zcela zničen Vietnamen pod vládou rodu Nguyenů, byl to nejdéle trvající stát v Zadní Indii. Rozsáhlejší přehledné informace se hledají těžko, zde je chronologie stylů Čampy - na Champapura.fr a zde přehled chrámů Čampy (anglická slůvka živoří v japonštině).

Na hlubokém jihu, v deltě Mekongu, oblasti počátkem 19. století poprvé odtržené od Khmérské říše, lze nalézt památky na vůbec nejstarší stát v oblasti - říši Funan. Její hlavní město poblíž místa Oc Éo průvodce nedoporučuje (ruiny připomínají památky na Velkou Moravu), ale zdá se, že byly zpřístupněny další vykopávky a otevřena další muzea (viz odkaz výše).

Celkově se dá říci, že oblast bývalého Jižního Vietnamu je zpracována mnohem lépe, či spíše v této oblasti již někdo turismus prováděl. Na severu jsou hlavně menší památky - chrámy, kláštery - zmapovány mnohem hůře. Pro detailní přehled památek doporučuji tuto stránku. Překvapivé je, že i návštěva chrámů v Co Loa na předměstí Hanoje (v místě bylo hlavní město prvního nezávislého státu Au Lac), kde dojdete za několik halířů městským autobusem, je velice netradiční zážitek a jako ne-tuzemec budete nečekaným objektem inverzního turismu páchaného personálem chrámů z řad místních důchodců.

Celkově je překvapivé, že místní lidé, i starší se chovají velice přátelsky. Dokonce se zdá, že Československo zde má celkem slušný zvuk. Česko / Čech se vietnamsky řekne "sék" (snažte se vyslovovat jako Brňák). Nahlédnete-li do kteréhokoli vojenského muzea (a že je jich požehnaně), uvidíte, že válka zde měla opravdu devastující následky. Na jihu byly Američany vybombardovány mnohé čamské chrámy ze 7. století. Je téměř nepochopitelné, jak se mohlo severovietnamcům nakonec podařit vyhrát po ztrátách, které utrpěli. Jihovietnamští komunisté pak byli prakticky zničeni, což si uvědomíte například při návštěvě komplexu tunelů v Cu Chi - komplex je vlastně památník provozovaný jako lunapark armádou, nenechte se však vyprudit turistickými průvodci a důkladně se zde podívejte po suvenýrech - je zde lacino a zboží je kvalitní (prakticky jediné místo, kde prodávali kvalitní trička).

Průvodce také lže v jednom detailu - budete-li ve vojenském muzeu v Hanoji, nenajdete sice panely a sály k válkám v Čínou a Kambodžou, ale najdete z nich exponáty z těchto válečných konfliktů. Připravte se, že strýček Ho je národní ikonou, ostatně opatření v jeho mauzoleu jsou tak drastická, že Vás na opičky rychle přejde chuť.

Vietnam je země tropická, proto se nevyplatí ani chvilku žíznit nebo vyhládnout. Pozor, místní jedí ve velice přesných časových intervalech, takže pozdě večer se jídlo neshání nejlépe. Naopak v řádném termínu na Vás čekají jídelní trhy plné specialit a v průvodci barevná příloha kromě všeobecné kapitoly a poznámek v částech odpovídajících jednotlivým oblastem. Zvláště v Hue naleznete podle průvodce neuvěřitelné kulinární klenoty stále ve velice nízkých cenách. Velice oblíbení jsou měkkýši a korýši, ale neděste se, absolutním kuchyňským favoritem Vietnamců je prase, Čech proto jistě hladovět nebude. Ani žíznit. Místní piva jsou snesitelná a pivnice s točeným - bia hoi (nezbytnost č. 30) - zde byly údajně zavedeny na základě pozorování u nás.

A pravou nezbytností je upozornit na 22. fotografii ze třiceti dvou nezbytností - místní kávu. Chutná po kakau a je pekelně silná. Závěrem nezbývá, než konstatovat, že průvodce je uživatelsky příjemný a použitelný. Připraví na Vás na potenciální problémy a připomene dostatečné množství zajímavých míst.

Vydala Jota v roce 2008.





Diskuze k této recenzi:
kol. - Vietnam (příspěvků: 0)


Jak se Vám líbila tato recenze?
Oznámkujte jako ve škole
 1     2     3     4     5    Odeslat
Celkem hlasů 3. Z toho průměrné hodnocení: 1,33.

Bookmark and Share
Knihovnice.cz je na sociálce... ne na úřadu, ale na sociálních sítích. Přidejte se k nám na Facebooku a Twitteru.

Facebook Knihovnice.cz Twitter Knihovnice.cz
Chcete zde
inzerovat?
Napište si o ceník
na adresu
Aktuálně Vám nabízíme
1064 recenzí
  (1012 ohodnocených)
1091 knih
  (963 ohodnocených)
a celkem 30969 čtenářských hodnocení
články pro RSS
Přidej na Seznam

PageRank ukazatel
R e k l a m a
Pačutová, Iveta - Vykupitel duší
Titul: Pačutová, Iveta - Vykupitel duší
Sleva: 50 % (ušetříte 199 Kč)
Cena: 200 Kč

Prodejte svoje knihy jiným čtenářům v online antikvariátu TrhKnih.cz
Antikvariát mezi lidmi
Zde může být Vaše reklama. Kontakt: reklama@knihovnice.cz
R e k l a m a
Starší kusy
(1) Otčina
(2) Fantomová bolest
(3) Dva liangy rýžového vína
Jü Chua, v pinyinu psáno Yu Hua, dosáhl velké známosti díky románu, na jehož motivy byl natočen film Žít režiséra Čanga I-moua. Jeho následujícím románem je životní příběh muže z provinčního ...
Knihovnice.cz podporuje
Rosteme s knihou
Vydavatelství audio knih
Celé Česko čte dětem
Spřátelené weby
© 2004-2019 Alžběta Červená, Radek Červený, Václav Čermák. Všechna práva vyhrazena.
Publikování nebo šíření obsahu Knihovnice.cz je bez našeho výslovného souhlasu zakázáno.


TOPlist
Knižní startér - dejte šanci talentovaným autorům a zajímavým projektům