Kraussová Nicole je mladá americká spisovatelka z New Yorku, její manžel Jonathan je také známý spisovatel. Román Dějiny lásky je autorčinou druhou knihou.
V knize je věnování autorčiným prarodičům a Jonathanovi.
První část nás seznamuje se starcem (Leo Gursky), který žije v současném New Yorku. Na konci svého života se snaží dát všemu nějaký smysl...
V další části se odehrává osud jedné rodiny, který je vyprávěn Almou.
Alma Singerová je hlavní hrdinkou, dcerou Davida Singera. Alma vypráví o svých rodičích, o bratrovi a příbuzných. Maminka byla Angličanka a tatínek Žid.
Otec zemřel, když Almě bylo sedm let... Vzpomíná na své dětství a hlavně na otce.
Alma si čte z knihy Dějiny lásky a pátrá po dívce z románu! Alma je ve svých patnácti letech totiž velmi zvídavá a také velmi přemýšlivá dívka.
Románem se prolíná pavučina dalšího příběhu:
Cvi Litvinoff, autor knihy Dějiny lásky, se narodil v Polsku a ve Volparísu žil až do své smrti roku 1978. To on byl autorem rukopisu knihy Dějiny lásky, kniha vyšla v malém nákladu v Santiagu. Z 2 000 výtisků se jich mnoho nepřečetlo, ale mnoho jich bledlo za výklady knihkupectví. Alespoň jeden výtisk byl však odsouzen k tomu, aby někomu změnil život. Tím člověkem byl David Singer.
Celá kniha připomíná velký labyrint a středem tohoto románového labyrintu leží kniha, která nese stejný název jako román: Dějiny lásky.
Paralelně se zde odvíjejí osudy několika hlavních postav a vše se točí kolem ztraceného rukopisu, rukopisu ve více jazycích a verzích... Kniha je spředená jako pavučina a skládá se před čtenářovýma očima jako složitá skládačka.
Román se četl špatně, možná jsem očekávala něco úplně jiného?
V ději se však odráží lidskost, židovské dějiny, holocaust, zmínka o Hitlerovi, o Franci Kafkovi. Byla to četba nelehká, ale zajímavá!
Láska je zde povýšena na cit, který umožňuje žít, přežít, ale i zemříti šťasten...
Román končí tragicky, ale neobyčejně lidsky, všechny osudy a nitky příběhů hlavních hrdinů se na konci setkávají.
Vydalo ARGO, 2006.
