První Kunderův román znamenal v jeho kariéře okamžitý průlom. O něčem takovém sní spisovatelé na celém světě. Zřejmě přišel na svět ve správnou dobu, tedy v čase, kdy se Československo opatrně nadechovalo k tolik chtěné svobodě. Poměry se uvolnily a na denním světle se objevila kniha, která by ještě před pár lety těžko mohla vyjít, a to by ještě bylo to nejmenší, protože v padesátých letech by se s panem Kunderou moc nepárali.
Příběh mladého člověka, který zasvětil své mládí krásné ideji a komunistické straně, jehož život se díky nelidské mašinérii socialistické reality zcela zhroutí a jenž si až do své smrti ponese nesmazatelná stigmata. Kolik jen lidí se v tomto příběhu mohlo tehdy poznat? No příběh samotný zas až tak geniální není. Onen perzekuovaný mladík se chce pomstít svému "katovi" alias příteli z mládí a vymyslí si k tomu plán, na jehož konci doufá v zaslouženou odplatu. Bohužel málokdy vyjde vše podle našich představ, a tak si osud s naším hrdinou opět pěkně pohraje.
Jak bývá u Kundery již zvykem, kniha sleduje několik dějových rovin, které se vzájemně proplétají, až se konečně ve velkém, někdy skromnějším, finále střetnou. Nelze opomenout řadu autobiografických prvků, Kundera se touto knihou zřejmě vyrovnává s vlastní stranickou minulostí stejně, jako se v Nesnesitelné lehkosti bytí vyrovnává se srpnovou okupací svojí (původní) vlasti.
Kniha je ovšem pro mě cenná z jiného důvodu. Už jsem to naznačil výše. Lze tu vidět a nahmatat postupy, kterými se Kundera snaží pomaličku polehoučku naleptat tradiční stavbu románového příběhu. Všechny tyto postupy posléze s každým jeho dalším románem zrály jako dobré víno, až se nám za odměnu za to dlouhé čekaní dostalo vrcholného díla, za které já osobně považuji jednu z jeho posledních knih, a to Nesmrtelnost. Právě zde všechny načrtnuté možnosti vykrystalizovaly do dokonalé formy a já jsem byl velice vděčný té náhodě, že mi Žert přišel do ruky až jako poslední z Kunderových, česky vydaných, románů.
| nápověda
