Obdobně jako slavnější anglicky psaná díla pro děti a mládež z tehdejší doby, jako "Medvídek Pú" či o něco straší "Alenka v říši divů", i Lindsay vytváří příběh s hrdiny ze světa zvířat či fantazie vůbec. To vše implantováno do lidského světa, s jeho pravidly a reáliemi, kde je ale něco jinak. K tomu se ještě musí připočíst i fakt, že autor vložil do knihy postavy typické pro Austrálii. Hlavní hrdina Bořivoj Blahovičník - noblesní, kulaťoučký, báječný chlapík - je medvídek koala, a například jeden z jeho druhů Karel Kraťas, je chrabrý tučňák.
Příběh začíná tím, že noblesní Bořivoj už nemůže žít v domku na stromě se strýčkem Bezinkou, jehož licousy jsou mu nepříjemné, a tak se rozhodne vydat do světa. Už na počátku naráží na problém, jako co se má do světa vydat? Jako cestovatel či tulák, nebo snad pocestný? A tak se vydá do světa, který chce poznat. Dá se do spolku se starým námořníkem Billem Bouřňákem a tučňákem Karlem Kraťasem, dvojicí baštomajitelů. A cože jsou to baštomajitelé? Inu majitelé kouzelné bašty! A kouzelná bašta je ... kouzelná mísa, ve které je stále nějaká príma bašta. Ta jejich se jmenuje Bedřicha a je děsná protiva. Kniha se pak zaobírá tím, jak tito baštomajitelé musejí s nasazením všeho umu bránit Bedřichu před dvojicí baštolupičů - oposumem a vačičákem.
Příběh, který je rozdělený do čtyř porcí (kapitol), je skutečným ohňostrojem fantasie, neuvěřitelným sledem příběhů plných absurdních, vtipných či přímo pikareskních situací. Děj je nejen plný veršovaných textů (písní), ale jako čtenář jsem přímo cítil, že celý děj je jakoby psaný v hudebním rytmu. Tím nejvýraznějším jsou především postavy, které mnohdy jako v bajkách parafrázují jednotlivé lidské charaktery. Třeba papucha tulák, vychytralý drzoun bez jakéhokoliv svědomí, či nabubřelý kohout, chovající se jako pán na svém "smetišti", nebo pracovitý pes Benjamin Brandylok. Všechny tyto postavy přes svoji bajkovost přesně kopírují lidské povahy a nemají nic typicky vlastního z pohádkových kouzelných bytostí. A musíme pamatovat, že se většinou nejedná o povahy přímo lidumilné. I tzv. kladní hrdinové jako Bill Bouřňák a Karel Kraťas vše řeší ranou do čumáku, až ho ohnou jako mrkev, a ani o způsobu, jak se dostali k baště Bedřiše, se raději nezmiňují.
Kniha je samozřejmě doplněna množstvím úžasných černobílých ilustrací, které vytvořil samotný autor.
Kniha má mezi čtenáři ve světě své neodmyslitelné místo, proto během devadesátého výročí vydání byl vyhlášen 12. říjen za "Pudingový den". Ilustrace z knihy se už dostaly i na známky australské pošty. Možná nejlepší reference pochází z úst známého současného autora knih pro mládež Philipa Pullmana, který ji považuje za nejzábavnější knihu pro děti, která kdy byla napsána.
"Kouzelnou baštu" vydalo nakl. Albatros v roce 2009 v úžasném překladu Hany Zahradníkové.