95 %

Lomborg, Bjørn - Skeptický ekolog

Více informací k této knize najdete v detailu
Ekologem , který se stal skeptickým, je v tomto případě Bjørn Lomborg, dánský člen Greenpeace, který byv popuzen v roce 1997 výroky ekonoma Juliana Simona, že celý Svět stále bohatne, žije si lépe a radostněji, vydal se po stopách jeho (laciných pravicových) tvrzení, že je jako snadno vyvrátí. Patrně jen díky skandinávskému smyslu pro pravdu nedošel k tomu, co si předsevzal, ale k tomu, co mu vycházelo z čísel, že globální krize, očekávaná od dob pádu Sumeru se nekoná a s minimální mírou soudnosti ani konat nebude. Zažil za to pronásledování hodné 15. století - v něčem však přesto poplatné výjimečné situaci (bohatství a z něj plynoucí slušnosti) Západu - nebyl briskně podřezán či zastřelen, jak se obyčejně stává zvrhávačům korýtek pro tučné čuníky. Jaký je skutečný stav světa? To je oč tu běží!

Je vcelku jasné, co v této zásadní knize neuvěřitelného rozsahu čtenář nalezne. Stovky problémů podepřené stejným počtem grafů, tabulek a číselných údajů. Lomborg je vysokoškolský učitel statistiky, takže jeho rozbory jsou zdrcující a nesnadno napadnutelné. Jak připomíná v úvodu: Možná, že data nejsou zcela správná, ale jsou ta táž data, která používají k obhájení svých vizí konce světa sýčci různého zbarvení.

Jediným vzácným zbožím jsou totiž peníze, s jejichž pomocí problémy řešíme. Kupříkladu v Norsku se Lomborgovou knihou podařilo zatlačit Greenpeace natolik do kouta, že přiznali, že řada ekologických otázek byla vyřešena, avšak jejich strategie i nadále vychází z předpokladu, že všechno jde k čertu. Za Kjótským protokolem stojí institucializované zájmy klimatologů, výrobců větrných elektráren a vládní ekologické byrokracie. ... Čím nepříznivěji se ekoaktivistům podaří vykreslit situaci, tím více peněz dáme na životní prostředí než na nemocnice nebo školství. Uf, a to jsme pořád v prvním díle - popisuje Litanii úpadku a zmaru vinou naší rozmařilosti. Ačkoliv se Lomborg definuje levicově a vyloženě odmítá spojení s laissez faire, jde na věc ekonomicky skrze peníze. Již v úvodu totiž připomíná, že borovice a veverky sice mají své zájmy, ale pokud nám jejich zájmy někdo připomíná a protěžuje je, nikdy to není borovice ani veverka.

Kniha je rozdělena na díly, v prvém je shrnuta Litanie šířená Greenpeace, Worldwatch institute a WWF a v obecných rysech i že není pravdivá. Připojena je též kapitola ukazující, jak vzniká přemíra špatných zpráv či, lépe řečeno, proč se nám zdá, že zprávy jsou čím dál tím horší.

Druhý díl shrnuje Kvalitu lidského života, opět od píky, od měření kvality života. Lomborg pozápasí s Malthusem i hladem. Lidé nejen že žijí déle, ale jsou i zdravější. Globálně pochopitelně. Leckde se lidé jistě mají hůře, než se měli v 19. století, ale přesto mají celosvětová čísla svou vypovídací hodnotu. Kromě očekávaných přehledů, jako jsou například příčiny úmrtí v USA za posledních sto let (v porovnání s rokem 1900 dnes prakticky není na co umřít), se objevují i zábavné výstřednosti, jako že jízda autem je 45x riskantnější než let letadlem, ale 8x bezpečnější než chůze. Přímé oponování s některými apokalyptiky je sice menšinové, ale pro ukázku: Lester Brown prorokoval "konec éry" na rok 1974, pak na 2001 - to hrozil přelidněnou Čínou. Vzhledem k tomu, že je známo, že Čína dlouho praktikuje politiku jednoho dítěte, netřeba ani číst Lomborga, aby jeden odhadl, jaká je to ubohost (a válečné konflikty od roku 1995 jasně ukázaly, že Čína není tím papiňákem, který hrozí vybouchnout).

Třetí díl je věnován hmotnému zabezpečení světové populace, tedy lesům, potravinám, energii a dalším zdrojům. Nikdy bych tomu nevěřil, ale ocituji saudského šajcha Jamáního: Doba kamenná neskončila kvůli nedostatku kamene. Opět přehršle grafů a údajů. V roce 1916 bylo v Dánsku postaveno 1300 nových větrných mlýnů. Kriticky musím upozornit, že tungsten u nás nemáme, už od horní buly Václava II. je to u nás a v Německu wolfram. Výše zmíněný Simon se vsadil s Litanisty a vyhrál 10,000 USD - krize jim nepřišla. Chudoba, nikoli životní prostředí je hlavní mezí při řešení našich problémů. Zdá se, že právě tímto totálním popřením zeleného řešení všeho bídou (šetření, zakázání, omezení) Lomborg Zelené tak rozzuřil. Ukázal totiž, že právě toto omezování bohatství vede k ničení přírody a devastaci všeho, co je ničí a všech.

Musíme se postavit mýtu, podle něhož ekonomická činnost podkopává životní prostředí. Environmentalismus se přeci jen zrodil v dosti fundamentalistických protestantských zemí, ve kterých mělo odříkání hodnotu samo o sobě a neodříkání bylo hříchem už z podstaty.

Znečištění: Podkopává prosperitu? To je čtvrtý díl, který přináší vývoj znečištění ovzduší, kyselých dešťů, alergií a znečištění vody. Ještě ve 30. a 40. letech bylo ovzduší v Londýně zamořenější než dnešní Peking, Dillí nebo Mexico. Pochopitelně, že je možné i snadné znečistit životní prostředí na neúnosnou mez, ale není to nezbytné. Lomborg rozebírá i dobře známý případ havárie tankeru Exxon Waldez: Čištění tlakovou vodou odstranilo příbřežní život na 3-4 roky, ropa na 18 měsíců... Veřejnost chce živočichy zachraňovat - za cenu 80,000 UDS za vydru,... i přesto, že následky tohoto zachraňování je zabíjejí.

Pátým dílem jsou problémy zítřka: Strach z chemikálií, biodiverzita, globální oteplování - velký trend posledních měsíců. Snad pár zajímavých čísel: 75% rizika rakoviny pochází z osobní volby. Americký denní příjem kávy je 50x rakovinotvornější než koncentrace DDT před jeho zákazem. Velké téma jsou pesticidy: USA jsou koneckonců bohatou zemí a mohly by si dovolit utratit každoročně 20-300 miliard dolarů, aby ušetřily až 20 lidí za rok od smrti na rakovinu. Ovšem, snížení spotřeby ovoce a zeleniny o 10% by (v USA) zvýšilo úmrtnost na rakovinu o 4,6% (asi 26,000 lidí). Dovysvětlím: Odstranění pesticidů by vedlo ke zhoršení kvality ovoce a zeleniny , takže by vzrostla cena za prodejnou část produkce a lidé by nejprve ušetřili právě na tomto sortimentu.

V odhadu počtu druhů a rychlosti vymírání se Lomborg ostře pouští do O.E. Wilsona J. Diamonda. Překvapivě málo se naopak pouští do takzvaných vědeckých důkazů škodlivosti GMO. Největší prostor dostalo oteplování. Lomborg shrnuje, že Kjóto znamená plýtvání s globálními zdroji. IPCC otevřeně požaduje, abychom změnili životní styl a odklonili se od spotřeby. V praxi by rod odklonu samozřejmě změnili na trpný, takže "odklonění se" by se realizovalo zákazem mezinárodní dopravy, regionalizací ekonomiky = zákazem vlastnit něco zdaleka, to vše pomocí televizní propagandy. [Připomeňme, že ve světě regionalizované ekonomiky žil třeba Barbar Conan, vzdor tomu, že byl sám globalizovanou silou.]

Nejděsivější stránku představují odpovědi ekologických nadšenců na možnost použití studené fůze (posléze se ukázalo, že jednalo o omyl - v případě fůze, nikoli odpovědí). Svorně vyjádřili zděšení nad zdrojem laciné a čisté energie, protože by lidi odvedl od šetření a od nutnosti omezování spotřeby. [Stojí tato hrůzná idea i za odporem k jádru a podporou tzv. biomasy a dalších alternativ?]

V závěru Lomborg píše, že Al Gore považuje tuto civilizaci za nového nepřítele, stejného jako byly pro předchozí generace . Dodejme, že stejně i nacistické Německo a komunistický totalitarismus považovaly tuto civilizaci za stejného nepřítele jako Al Gore. Existuje zjevná tendence odstranit všechna rizika zbožným přáním. Náklady na rok ušetřeného života jsou u ekologických aktivit astronomické ve srovnání s investicemi do zaměstnání, bydlení, zdraví i dopravy. Pokud by se braly ohledy na efektivitu místo Litanie, ušetřilo by se v USA každý rok 60,000 životů.

V jednom ze dvou doslovů tento styl konání komentují biologové a ekologové (opravdoví) Martin Konvička a Stanislav Mihulka slovy: Daňoví poplatníci přitom každoročně utratí asi 3 miliardy korun za kompenzace zemědělcům, jež mají zvýšit biologickou rozmanitost krajiny. Vymírání motýlů (asi 30% druhů) to nijak nezpomaluje, byť by je, pokud by byl efektivně vynaložen, pravděpodobně zastavil zlomek této částky. To je také důvod, proč by si měl každý ochránce přírody přečíst Lomborga. Oba také upozorňují, že mnohé vyřešené problémy dneška byly vyřešeny právě díky aktivitě ekologických aktivistů. Lomborg to sice nezapírá, ale ani nehodnotí, on totiž vůbec překvapivě málo hodnotí. Ekonomický doslov napsal Josef Šíma a Tereza Urbanová.

Na okraj by se dalo upozornit, že kniha tak jaksi vychází z fukuyamovských vizí budoucnosti, tedy že na žádné velké části světa nevyhrají hledači nějakého nového, dostatečně efektivního pořádku, případně že se o to dostatečně rozsáhlou válkou nebudou snažit. I pak by Lomborgovy předpovědi seděly, ale až by se usadil prach v horizontu století.

Lomborgova kniha umožňuje dvě čtení. To prvé, smířlivější, můžeme brát jako upozornění, že za starostí o osud světa se občas skrývají psychologické a sociologické tendence k očekávání konce světa, ne náhodou podepřené oceňováním odříkání pro odříkání. Černější je samozřejmě náhled ve smyslu odpovědí předních environmentalistů k vizi studené fůze (a které v Česku pozorujeme ve vztahu k jaderné energii). To líčí Litanii environmentalistů jako ideologickou zástěrku vize, jejímž cílem je zničit společnost založenou na osobním vlastnictví a nahradit ji sítí soupeřících komun ovládaných lokálními svatými náčelníky a ideology v jednom (tedy nic, co by zároveň nechtěly ani další náboženské spolky).

Skeptický ekolog je mohutný špalek o 580 stránkách z nichž skoro 200 jsou poznámky. Ačkoliv ji nelze doporučit jako zábavnou četbu před spaním či do autobusu, lze ji doporučit čtenářské pozornosti. Je to jedna z knih, které změnily náš svět. Především, neuvadající Lomborgovou pílí se byly shromážděny důkazy, že voda opravdu do kopce neteče, což prokázat, proti halasným rétorům, bývá nepřipravenému téměř nemožné.

Vydalo Dokořán v roce 2006 ve spolupráci s Liberálním institutem, který v Praze zorganizoval Lomborgovu přednášku (nechte si na jejich stránce vyhledat Lomborg a nalezneme její záznam).





Diskuze k této recenzi:


Jak se Vám líbila tato recenze?
Oznámkujte jako ve škole
 1     2     3     4     5    Odeslat
Celkem hlasů 67. Z toho průměrné hodnocení: 1,55.

Bookmark and Share
Knihovnice.cz je na sociálce... ne na úřadu, ale na sociálních sítích. Přidejte se k nám na Facebooku a Twitteru.

Facebook Knihovnice.cz Twitter Knihovnice.cz
Chcete zde
inzerovat?
Napište si o ceník
na adresu
Aktuálně Vám nabízíme
1064 recenzí
  (1006 ohodnocených)
1090 knih
  (956 ohodnocených)
a celkem 30175 čtenářských hodnocení
články pro RSS
Přidej na Seznam

PageRank ukazatel
R e k l a m a
Hosseini, Khaled - Tisíce planoucích sluncí
Titul: Hosseini, Khaled - Tisíce planoucích sluncí
Sleva: 25 % (ušetříte 75 Kč)
Cena: 223 Kč

Prodejte svoje knihy jiným čtenářům v online antikvariátu TrhKnih.cz
Antikvariát mezi lidmi
reprint původního vydání cca 1000 stran receptů a pracovních postupů.
Kuchařská škola M.B.Svobodové
Zde může být Vaše reklama. Kontakt: reklama@knihovnice.cz
R e k l a m a
Starší kusy
(1) Praha má tajemná
(2) Přerušený příběh
Čtvrtá kniha švédského autora Torgny Lindgrena v češtině je asi zatím čtenářsky nejkomplikovanější (orig. "Pölsan", 2002 - volně Prejt). Ani ne tak stylem, jako spíše obsahem. Lindgren je osvědčený ...
(3) Milující sestra
Knihovnice.cz podporuje
Rosteme s knihou
Vydavatelství audio knih
Celé Česko čte dětem
Spřátelené weby
© 2004-2016 Alžběta Červená, Radek Červený, Václav Čermák. Všechna práva vyhrazena.
Publikování nebo šíření obsahu Knihovnice.cz je bez našeho výslovného souhlasu zakázáno.


TOPlist
Knižní startér - dejte šanci talentovaným autorům a zajímavým projektům