"Vítr z východu" - tak nazvaly na polských webových stránkách ruského autora Sergeje Lukjaněnka. Opravdu patří v Rusku k nejprodávanějším autorům současnosti, a jak sám říká, jde to tak dobře, že i v ekonomicky ne zrovna silném státě je schopen se uživit pouze psaním. Tuto výsadu myslím nemá u nás ani Viewegh.
Jeho oborem je literární fantastika, tradičně populární žánr v zemích bývalého SSSR. A pokud se zamyslíte na faktem, že v Rusku žije 250 miliónů lidí, a ještě tento národ patří k nejsečtělejším na světě, nelze se divit, že i při jejich cenách knih si lze jako úspěšný autor žít velmi dobře. Náklady se tam nepohybují jako u nás mezi dvěma až pěti tisíci výtisky, ale počítají se na sta tisíce, až milióny.
Román "Hranice snů" je prezentován jako akční sci-fi, mnohdy je na naše poměry přirovnávaný ke "kulhánkovskému" stylu. Po přečtení první kapitoly tomu lze i věřit. Začátek, jaký používá např. i slavný autor "Šifry mistra Leonarda" Dan Brown, tedy silně šokující a napínavá scéna, mnohé zájemce přitáhne k ději. Ten se odehrává ve velmi vzdálené budoucnosti, po mnoha galaktických válkách, kdy už pojem Země ani neexistuje, vesmír sdílíme s mnohými dalšími rasami - s některými v míru, s některými ve válce. Je to svět změněný vynálezem, který splnil jedno z odvěkých přání lidstva - nesmrtelnost. Pomocí technologie aTan si člověk, který si to zaplatí, může nechat udělat elektronickou kopii své osoby i mysli, a v případě smrti by ho firma aTan vytvořila znovu, a to v takovém stavu, v jakém se naposledy naskenoval. Jedinou nevýhodou je fakt, že tato služba musí být předem předplacena, a hlavně je velmi drahá.
Služeb aTan využívá i hlavní hrdina příběhu, profesionální zabiják a bodyguard Kay Dutch Altos. Setkáme se s ním v momentě jeho jedné z řady úmrtí. Když je znova oživen, je více než v šoku, protože věděl, že aTan si nestačil předplatit. Oživil ho sám majitel této technologie - Curtis van Curtis. Nedělal to je tak z charity, má pro Kaye více než speciální úkol. Musí jeho syna dostat na planetu Graal, kde se ukrývá záhadná technologie zvaná Hranice snů. Je to ještě dokonalejší verze a/tanu. Curtis van Curtis je nejstarší a nejmocnější soukromá osoba galaxie, ale za hranicemi svého panství na něj číhají stovky soukromých i vládních lovců a zabijáků.
Když si přečtete námět, je jasné, že musíme čekat akční sci-fi. A opravdu to akční sci-fi je. Jak jsem psal výše, úvodní kapitola naláká, ale později už to tak "boží" není. Přiznávám, že jsem věděl, že jde o action SF, ale přece jen jsem od tohoto tak chváleného autora čekal ještě něco více. Lukjaněnko vytvořil příběh, kde se střílí všemi možnými zbraněmi na každé stránce, kde na každé stránce umírají lidé i nelidé stovkami způsoby smrti. Svůj svět zaplnil desítkami ras a civilizacemi, které ne vždy vycházejí v míru. Spíše naopak. Možná na můj vkus jich je zbytečně moc, a přiznám, že sem tam jsem ztrácel přehled, kdo je kdo.
Lidé znalí počítačových her tvrdí, že tato kniha je přepsaná stará klasická PC hra. Možná, že se moc nemýlí. Příběh se rozjíždí rychleji a rychleji, a začíná se to opravdu místy mění na FPS střílečku. Děj jakoby se ztrácel, a čtenář jako hráč her prochází z jednoho levelu do druhého. Přesto vidět, že se autor snažil vytvořit něco více. Používá populární prvky jako tvrdý a bezcitný hrdina, pro kterého je smrt a zabíjení jen obchod, nemilosrdná řež bez ohledů na dětské oběti, atd. K tomu ještě cítím jaký si vliv chandlerovské "drsné" školy, kdy místo vyprávění autor pouze popisuje atmosféru a pohledy hrdinů, ale já jako čtenář si nejsem jistý, co si tedy doopravdy myslí. Tak z příběhu, který mne na počátku zaujal, se pomalu a jistě stával monotónní akční příběh, který budou milovat všichni ti, kteří od sci-fi čekají drsné hrdiny, vesmírné střílečky a sem tam se něco vyřeší.