"Nejodvážnější evangelista se jmenuje Norman Mailer" - tak zní titulek na obálce již 30. románu tohoto amerického spisovatele židovského původu.
V Evangeliu podle syna (1997) si Mailer troufá postavit se po bok čtyřem novozákonním evangelistům a po svém převypravuje Ježíšův život - vypravěčem však učinil přímo jej! Líčí nám svůj život z nebes teď, když už ví vše, má jasno ve svých pravdách i omylech a může uvádět na pravou míru domněnky samozvaných životopisců (Matoušem, Markem, Lukášem a Janem počínaje a Tolstým či Dostojevským konče).
"... do úst mi vložili slova, jež jsem nikdy nepronesl, a psali o mně, že jsem byl laskavý, když jsem bledl vzteky. Napsali svá slova mnoho let poté, co jsem odešel a jen opakují, co jim řekli staří lidé. A takové báchorky jsou jako keř, jenž vytržený z kořenů povívá ve větru - nelze se o něj opřít. Vydávám proto své vlastní svědectví..."
Román není jen Novým zákonem inspirovaným vylíčením Kristova života od narození, přes pokoušení Ďáblem a sváry jeho rad s hlasem Božím, krátké pastorační období i energii odčerpávající zázraky až po bolestné umírání na kříži, je především napínavým a hlubokým lidským příběhem syna nazaretského tesaře, člověka zmítaného pochybnostmi, odolávajícího mnoha pokušením, kladoucího si věčné otázky: "Hovoří ke mně Bůh nebo jen slyším hlasy? Jsou-li to hlasy od Boha, proč si za svého syna vybral právě mne? Je muj Otec opravdu mocnější než Ďábel?"
