Poslední zní, pravda, děsivě, ale, znamená to, že autor se stačil zastavit u masa, zeleniny, okopanin, koření, kávy, čaje, kakaa (PDF) a jiných pamlsků. Skoro bych řekl, že seznam "éček" je reliktem doby a v knize je připojen poněkud neorganicky (co jiného by ostatně "éčka" měla dělat, než se připojovat neorganicky). Mikeš se nenechal strhnout k laciným hřímáním o zázračných škůdcích, jejichž potřením získáme zdraví přepevné. Jeho rozbory používaných tuků, uměných sladidel a jiných zaručeně zdravých pokrmů, jak je známe z reklamy, ukazují, že reklamní kampaně let uplynulých jsou především marketingem, který se ne vždy musí překrývat se snahou o zdravější život. Vždyť pouhou chybou v určení obsahu železa na piedestal pozvednutý špenát na něm vydržel déle než století oficiálně a ještě dnes nebude většina běžných konzumentů vědět, že špenát obsahuje zrovna tolik železa, kolik podobná zelenina. Dotyčný experimentátor se prostě upsal v desetinné čárce.
Věřím, že kdyby byl Mikeš žil déle, byl by nám ještě i něco připsal. Ovšem ani tak není jeho odkaz úryvkem z pozůstalosti, ale plnohodnotnou, ucelenou prací. Nedá se říci, že by mne byl kompletně překvapil, většinu toho, co píše, bylo možno porůznu dohledat na různých skeptických webech, v různých časopisech, odposlechnout ve správných hospodách u správných stolů a patrně i v patřičných učebnicích. Takto přehledně však jsou poznatky o různých tucích, sladidlech a náhražkách prezentovány poprvé, což je přínosné zejména proto, že mnohé z obecně přijímaných pravd devadesátých let dnes patří na stejné smetiště dějin jako geocentrismus.
Mnohá vysvětlení a upozornění jsou zcela nová, třeba jsem nikdy netušil, že by člověk neměl po masivní konzumaci celeru nebo petržele pobývat na slunci. Vezmeme-li potravinářství i z druhé strany, tak ani výklad, proč luštěniny nadýmají, není obecně známý.
Kniha je nenáročná na čtenáře, přesto obsahuje velké množství jednoduše podaných faktů. Směle bych ji doporučil pro nečtenáře k vytvoření návyku na knihu. Zkušené konzumenty, bohužel jen na krátký čas, určitě zaujme.
Vydal Dokořán v roce 2008.
