Děj začíná vlastně jednou velkou otázkou: Proč? Proč před lety byl najednou zcela bezprecedentně vyloučen z jeho naprosto kompaktního a sevřeného přátelství pěti spolužáků z jedné střední školy? Z party, pro kterou bylo slovo přátelství slabým termínem. Byl to spíše jeden organismus složený ze tří kluků a dvou dívek, který žil a dýchal jakoby na jedné vlně. Ale dva roky poté, co se každý rozprchl po univerzitách, se během prázdnin stal Cukuru outsiderem, vyloučeným. Zcela japonským stylem, bez emocí, ze dne na den mu bylo řečeno, že je nežádoucí. Prý ví proč. On to sice nevěděl, ale opět s typickým japonským klidem to pokorně přijal za daný fakt, a snažil se žít dál. Ale to nejde, jak zjistil i teď, po šestnácti letech po oné události. Po počátečních měsících balancování na pomezí sebevraždy se nakonec sice z nejhoršího dostal, ale jeho život byl už zbytečný, prázdný. Zcela zničené sociální a partnerské vztahy a vazby. Po několika zbytečných známostech konečně Cukuru našel ženu, kterou snad by byl ochoten milovat, snad i něco takového ve skrytu duše cítí, ale ta stará, stále krvácející rána z minulosti se musí pročistit a uzavřít. A tak se vydává na cestu za čtveřicí bývalých přátel, za jejich osudy, aby se konečně dozvěděl důvod, odpověď na ono tehdejší Proč. Na cestu duševní očisty, či obrody. Těžkou cestu, protože „nemůže být ticha bez bolestných výkřiků, není odpuštění, pokud po zemi netekla červená krev, není smířlivého přijetí, pokud jsme předtím nezažili krutou ztrátu”.
„Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování” je příběh o hledání vlastní osobnosti, příběh s otevřeným koncem, který sic západním stylem vyprávění, je především knihou o japonské zakořeněné životní filosofii, o potlačovaných emocích, které ve vás zahnívají, a aby vás nezničily, musíte najít nějaký filtr, jak je ze sebe dostat. Přesně jak to náš hrdina objevuje u svých přátel po letech. Kniha přitom nese jasné prvky Murakamiho tvorby, jako otevřenost v sexuálních popisech či představách, či pro Japonce přijatelný pohled na sebevraždy (v průměru zde spáchá sebevraždu denně 100 lidí). A přestože jde o zcela realistický příběh, ani zde nás autor neobral o mysticko-fantaskní prvky.
S překladem a doslovem Tomáše Jurkoviče vydal na jaře 2015 Odeon, Euromedia Group.
