Vladimír Nálevka je, dá-li se to tak říci, kmenovým autorem Dějin do kapsy, v nichž už vyšla Studená válka a Čas soumraku o pádu koloniálních říší právě po Druhé světové válce.
Vcelku logicky kniha začíná polsko-německou válkou i s její politickou předehrou. Tak se dočteme, že britský velvyslanec v Berlíně, sir Neville Henderson, byl málem prvním Britem, který krvácel kvůli anglo-polské spojenecké smlouvě, když se 30.9.1939 téměř popral s Ribbentropem. Nakonec tato smlouva zajistila Polsku jen šest dní míru navíc. Dokladem již vydaného a později odvolaného povelu k útoku z 25.9. je obsazení Jablunkovského tunelu diverzní jednotkou poručíka Herzera (oblast tou dobou okupována Polskem).
Cennou devizou knihy jsou politické kapitoly, které zajímavě dokreslují bojové operace, respektive ukazují, že každý z účastníků protihitlerovské koalice měl své vlastní plány a jen nouze nejvyšší je přinutila ke shodě. Ukázány jsou vcelku neznámé tahanice USA s jihoamerickými zeměmi o vztah k nacistickému Německu, rozpolcený přístup USA ke Svobodným francouzům a vichistické vládě (Roosevelt nesnášel de Gaulla). Podnětné jsou i německé a italské výhledové plány na přerozdělení světa. Kupříkladu Hitler považoval USA za potenciálně nebezpečné tak od roku 1970 či spíše 2000.
I při povrchním čtení si čtenář udrží časovou kontinuitu mezi událostmi na evropském, africkém a asijském bojišti. Kniha nezabíhá do detailů, ale u kontroverzních otázek otevřených po roce 1989 se zastavuje a odkazuje na detailnější publikace; otázka hrozby sovětského útoku na Německo v roce 1940, v poslední chvíli zmařeného útokem Německa, jak píše Suvorov/Rezun, zastavení Rundstedtových tanků před Dunkerkem, či neúspěch spojeneckého výsadku v Dieppe v srpnu 1942.
Knihu uzavírá porážka Japonska a "přechod" na režim studené války (kde, ostatně, navazuje další Nálevkova kniha). Pochopitelně jsou detailně probrány důvody i následky použití jaderných zbraní. Snaha získat sovětskou pomoc v boji proti Japonsku také čiší z politických ústupků Moskvě v otázkách evropského poválečného uspořádání.
Několik kapitol se věnuje osudu a roli Československa ve druhé světové válce, zejména v jejím závěru. Součástí je přehled významných dat Druhé světové války. Znovu opakuji, výtečná kniha, zbývá ještě zopakovat autorovo varování před pokusy o "objektivizaci Hitlera a nacistického válečného úsilí", čímž není myšlena jen osvětimská lež, ale i roztodivné glorifikace Wetrmachtu.
Vydal Triton v roce 2003.
