"Po Spalovači mrtvol jsem měl připravené čtyři další filmy stejného žánru, ale ani jeden mi nedovolili točit. Udělal jsem tedy pohádky, jenže děti s brekem utíkaly z kina, protože jsem ani v nich nezapřel svůj vztah k filmům hrůzným", řekl novinářům čtyřiasedmdesátiletý Herz, který trávil loňské léto v tmavém sklepě domu, v němž se odehrává příběh T. M. Y..
T. M.A. je podle slov svého autora, hudebníka, skladatele a malíře příběh, který napsal zhruba před deseti lety. Pohnutky k jeho napsání byly ryze pragmatické - "toužil jsem totiž dělat hudbu k hororu a nepřicházela žádná nabídka". Poté čekala T. M. A. ve tmě psacího stolu, než se dostala na světlo stolu Herzova. Podle předlohy vznikl celovečerní film, který mohou diváci vidět v kinech od 9. července 2009. Knižní vydání na sebe nenechalo dlouho čekat. O graficky dobře vyvedenou útlou knihu, doplněnou o barevné fotografie z filmu se postaralo nakladatelství Fragment.
T. M. A. je příběh Marka, hudebníka a malíře, který pověsí na hřebík kariéru kytaristy a s vizí opravit starý rodinný dům a dokončit svá expresivní díla, se vydá do českého pohraničí. Společnost v domě s věží mu dělá všeobjímající tma, pes Zoro, kamarádka z dětství Lucie, temné přízraky a vlastní svědomí. Marek zpočátku nedbá varování místních ani starého knihovníka Werfela, jak se ukáže, bývalého esesáka, a dál zůstává v domě, který si žije svým vlastním životem. Události nabírají rychlý spád, stejně jistě, jako se den střídá s nocí, se Markova plátna stávají jen pruhy černé barvy a mladý muž podléhá šílenství. Rádio v pokoji zpívá na všech stanicích stejnou dětskou píseň: "O, du lieber Augustin, Augustin, Augustin. O du lieber Augustin, alles ist hin.", a po schodech se do místnosti s dveřmi s německým nápisem VERBOTEN plíží Terezka. Markova duševně nemocná sestra, toužící po pomstě.
Vydá dům své tajemství, vybaví se Markovi neradostné vzpomínky z dětství, automobilová nehoda rodičů a zmrzačení sestry? Zbaví se dům s věží pětadvaceti mrtvých duší dětí postižených downovým syndromem, které za války ve sklepě zavraždili Němci?
Příběh Martina Němce je spíše povídkou s hororovými prvky. Některé prvky, které autor použil, aby docílil hororového nádechu jednotlivých scén, se mohou zdát přemrštěné. Spíše rušivě působí přítomnost amuletu (čtenář se bohužel ani nedozví, k čemu měl amulet sloužit, což by vzhledem k jeho výskytu u všech tragických scén bylo vhodné zmínit). Rovněž tvrzení o dřívějším středověkém rituálním místě s lidskými oběťmi, na kterém dům s věží stojí, je více než nepravděpodobné.
Nečekejte děsivé hororové scény, v nichž teče krev proudem. Jediné kapky krve má na svědomí prasklá tabulka okenního skla a rána z Bouchalovy hlavy, otce Markovi milenky, pošťačky Lucie. Snad právě proto je Němcův příběh zajímavější. Zlo nevzniklo samovolně, jeho původcem jsou lidé, dům ho po léta vdechoval, střádal a vstřebával, teď ho vypouští ven, aby ho vstřebali ti, kteří svým příchodem prolomili po dlouhá léta ničím a nikým nerušené ticho.
Na kolonádách, po kterých korzovali hosté karlovarského filmového festivalu, se sice šuškalo, že Herzův nový film je "béčkovou fraškou", ale knižní vydání si rozhodně nenechte ujít. Po Hastrmanovi Miloše Urbana je T. M. A. docela vydařený pokus o českou povídku s hororovými prvky.
| nápověda
