Už od prvních stránek jste vtaženi do světa dětských fantazií, které naše malé Amélie prožívá v diplomatickém ghettu uprostřed čínského Pekingu v 70. letech minulého století. Proto se hned na úvodu dozvíte, že: "Můj oř vyrazil na náměstí Velkého ventilátoru, běžněji zvaného náměstím Tchien-an-men. Zabočil vpravo na bulvár Obytné ohavnosti." V tomto duchu fantazie se pomalu seznamujete s prostředím, kde naše malá hrdinka tráví své dětské roky. A co pozitivního říci o komunistickém Pekingu? Z pohledu malé holčičky nic. Ale jak sama autorka vlastně říká, toto není příběh z Číny či Pekingu, je to vlastně jen příběh z diplomatického ghetta, kde žili děti s rodiči všech ostatních diplomatů. A aby tuto nudnou šeď zdejšího života děti nějak přežili, potřebují něco silného, emociálního. A co silnějšího může být, než totální válka? Otázka nepřítele byla jasně daná - Němci. V kontextu dějin jsou Němci ideálním protivníkem. V tomto krvavém dětském konfliktu naše hrdinka narazí na další silnou emoci, a tou je láska. Ne láska v dospěláckým sexuálním významu, ale taková, jakou si ji představuje malá holčička. Láska k nejkrásnější bytosti na světě, kterou se stane nová členka zdejší komunity, dcera italského diplomata.
K atraktivitě příběhu pomáhá i styl, kdy svět viděný dětskýma očima je popisován dospělým vypravěčem. Nepřímo se taky setkáme s popisem nudné šedivosti nové Číny, kde se žije v něčem, čemu se prý říká komunismus, ale co naše hrdinka není schopná pochopit.
Román "Milostná sabotáž" jen potvrzuje, proč je Nothombová tak populární. Tato autorčina literární hříčka splňuje do puntíku vše, co by svět viděný dětskýma očima měl obsahovat. Tedy kritický popis skutečnosti, bez zbytečné, ale nutné falešnosti dospělosti.
Tento výborný příběh vydalo nakl. Garamond ve skvělém překladu Heleny Beguivinové v roce 2007.
