Jaroslav Olša zúročil své tři návštěvy druhého největšího ostrova, z nichž až ta poslední byla rekreační, a připravil přehled místního papuánské slovesnosti. Vlastně, připravil pro nás i úvod do problematiky, kde se dočteme, že ne všechny jazyky na zmiňovaném ostrově jsou papuánské, ale v prvém přiblížení strčme do jednoho pytle s Papuánci i Melanésany a vydejme se do pralesa i na pláně!
Kvílení přestává, dívka se rozbíhá směrem ke skupině, ale ne směrem k novomanželovi, ale směrem k vepřům. To je ten nejkrásnější svatební dar, jaký si jen Papuánská nevěsta může přát. Prvá ukázka nám představuje minoritní žánr krátkých vypravování, a to etnografické shrnutí. V tomto jsme se mohli dočíst, jak se Papuánci vdávají a žení. Druhé takové je o původu sága, které je líčeno jako hotový zázrak. Poznamenejme však, že Jared Diamond viděl ságo úplně jinak. Většina vyprávění jsou však klasické pohádky a pověsti: Například, moskyti byli vypuštěni, protože Papuánci kradli.
O bledém měsíci shrnuje motivy o vyběrači ptačích hnízd jaké byly uvedeny v Syrovém a vařeném Léviho-Strausse, zatímco Had, který se proměnil ve žraloka opakuje motivy z Původu stolničení o neuměřené a uměřené (vychované) sestře a božském manželovi. V Kouzelníku Watuwem jsem snad správně rozeznal specifickou parafrázi křesťanského ráje.
Katolictví a zvláště přijímání těla Páně domorodci zvyklí za přijímání těla zajatců radostně přivítali a pro místní šamany to byla opravdu radostná zvěst, mám-li parafrázovat autora na křestu. Ovšem ani stoupenci evoluce nepřijdou zkrátka, protože Hadí muž Moro při křížení krys a prasat objevil proslulé Mendelovy zákony dědičnosti. Pochopitelně obrazně! Prasata ani krysy nekvetou červeně ani bíle! Jenom poštovní schránka kvete modře, jak vědí všichni, kdo četli Wolkera.
Závistivý lidojed (totožný s ptákem neptákem) vyšel v edici Mýty, legendy a pohádky, která vždy udiví kvalitou výtvarného zpracování. Ani fotografie plastelínových instalací v exteriérech Mariany Dvořákové nejsou výjimkou. Hodnotným doplněním je přehled snad všech českých knih o Papui i Nové Guinei, spolu s doslovem o kultu kargo a mapou ostrova.
Jak se říká v jednom vypravování: Jen právo, hněv a statečnost samy o sobě nestačí pomstít křivdu. Případným zájemcům o cestu mezi lidožrouty vřele doporučuji, ačkoliv na Nové Guineji už je asi nenajdete (prý se dobře schovávají). Kdyby jste se na zmiňovaný ostrov přece jen vypravili, nezapomeňte, že Papuánci nesportují, ale hrají na sport. Snažte se protivníkovi nestrhnout koteku - penisové pouzdro, měl by pak na své straně nejen právo, hněv a statečnost, ale i výše zmiňovanou sekeru a léta jejího praktického užívání.
Vydalo Argo v roce 2008.
| nápověda
