80 %

Pacner, Karel - Kolumbové vesmíru 2. díl

Více informací k této knize najdete v detailu
Po roce čekání vychází druhý díl Kolumbů vesmíru, rozsáhlé epopeje velkého znalce dobývání kosmu Karla Pacnera. Druhý díl se, po úžasných úspěších vypuštění prvního kosmonauta a přistání lidí na Měsíci, soustřeďuje na navazující etapu budování orbitálních stanic, který lidstvo vnímá spíše jako "drobnou" práci než jako průlomové pokroky.

Zatímco převážná část prvého dílu byla o průlomových úspěších sovětských, v jeho závěru se karta obrátila, Američani byli první na Měsíci. Trpkost a neurčité obavy z potrestání pro výstrahu čiší i z počátku dílu druhého, kde Pacner diskutuje s těmi, kteří v roce 1945 lovili nacistické raketové experty po Evropě. Za von Braunem dokonce posílali německé agenty do zajateckého tábora v americké zóně a prosili jej, aby přišel do ruské. Promítání pro prominenty (záběry z přistání Američanů na Měsíci se v SSSR a v Číně nevysílaly), start Apolla 11 na Floridě (s washingtonským zpravodajem československého rozhlasu Jiřím Diesbierem), rekvizity jako z románů Frederika Forsytha a přesto pravdivé, procezené sítem osobních zkušeností a desetiletí třídění informací. První vydání této knihy vyšlo v roce 1976. Pacner měl štěstí zažít otevření ruských archívů a změnu "paradigmatu", která vyplavila informace, na které bychom jinak čekali ještě mnoho desetiletí. Erudice let a známosti přímo na místě zajišťují, že autor neupadá do laciných bludů internetové žurnalistiky.

Za zmínku stojí jeho vypilovaný styl reportáže o události spojené s životním příběhem jejího protagonisty. Hned prví kapitola, Konstantin Feoktistov, šéfprojektant sovětských pilotovaných plavidel. Od dětství chtěl letět na Měsíc. Přišla válka, ale bylo mu 15 a tak jej neodvedli. Při evakuaci Voroněže matce utekl a přihlásil se přímo na frontě. Jako rozvědčíka jej zajali esesáci a odsoudili k smrti. Špatně jej však zastřelili a on se s prostřeleným krkem vrátil domů, matka jej našla v lazaretu a odvezla do Kokandu. Chtěl být prvním kosmonautem, ale nakonec se stal až prvním kosmonautem, který nebyl vojákem, na podzim 1964 v trojmístném Voschodu 1. S Pacnerem si povídal při puštěné sprše v koupelně... Osobně se domnívám, že tento životní příběh dosahuje kvalit béčkového hororu o záchraně lidstva (něco téměř zcela neuvěřitelného). Pokaždé, když čtu osudy sovětských vědců, divím se, že se v té zemi vůbec někdo dožil konce komunismu.

Po legendě východní nastupuje příběh západní, konkrétně havárie Apolla 13 (o filmu se v knize píše také). Připojeno je hledání českých kořenů Jima Lovella (matka byla z Horních Lukavic u Přeštic). Československem kupodivu začíná kapitola o nástupci Sergeje Koroljova - Vasiliji Mišinovi, von Braunův archiv, který hledal, odpojili cestou zpět do Říše vizovičtí železničáři a ukryli v kůlně. Přesto se Mišinův tým na Měsíc nedostal a nebylo to jenom tím, že Mišin "nebyl dobrým manažerem".

Nastupující kapitola je americká, o posledním muži na Měsíci, polovičním Čechovi a polovičním Slovákovi (jak sám říká) Eugene Cernanovi. Hned na úvod Pacner překvapí, že již před startem Apolla 17 v roce 1972 chtěli arabští teroristé unést děti kosmonautů. Konec obstarávají stydné, neuvěřitelné až kafkovské odstavce o Čerňanově návštěvě v Československu a jak nikdo nechtěl převzít československou vlajku, kterou přivezl z Měsíce.

Po Americe - s podivem bez české vsuvky - zpět do SSSR: Příběh hlavního konstruktéra sovětských raketových motorů Valentina Gluška, opět od počátků až po start Eněgije s Buranem 15. listopadu 1988. Mimo jiné to byl první start rakety, který vysílala v přímém přenosu moskevská televize. Let byl automatizovaný, pilotované měly přijít do tří let. Ale podobně jako politické síly vesmírný program stvořily, tak ho politické zhroucení SSSR spolu s ekonomickým kolapsem i zastavilo. Gluško umírá 10.1. 1989 a 30.6. 1993 Boris Jelcin ruší projekt Buran - na rozdíl od USA neměl o vesmírné aplikace nikdo sebemenší zájem. O Gluškovi se toho mnoho dobrého také nedočteme.

Krátká kapitola je o sexu ve vesmíru. Vzdor tomu, že přítomnost detailů Pacner popírá, je jich kapitola plná. To mi připomíná, že Pacner nikde nepíše o Těreškovové, že by na ni měl špatné vzpomínky?

Ze SSSR tentokrát čtenář nepřeskočí do Ameriky, ale do často zmiňované zastávky: Československa! 6.12.1976 zahájil Remek s Pelčákem, dva východní Němci a dva Poláci přípravu na let do vesmíru. 28.2. 1978 byla vybrána posádka Gubarev - Remek a 2.3. 1978 letěli. O dva dny později zazněla z vesmíru čeština, prý poněkud zmateně, což Pacner vysvětluje. Remek provedl experimenty s růstem řas, krystalů a další.

Až osmá kapitola jsou příběhy posádek prvních orbitálních stanic. Američani dostali Skylab do vesmíru 14.5. 1973. Sověti to chápali jako porážku, protože jejich Saljut-1 byl sice ve vesmíru už od 19. dubna 1971, ale prvá posádka neotevřela vstupní poklop a druhá se při přistání zabila. Nakonec byly Saljuty úspěšné až od šestého. Kapitola o vesmírných stanicích se zabývá též smíšenými posádkami (první Američan na Miru byl od 14.3. 1995 Norman Thagard) a nakonec vyústí pádem 12 let a 7 měsíců obydleného Miru do Tichého oceánu.

Vlastně trochu opožděně se děj knihy vrací do USA, k Johnu W. Youngovi, veliteli prvního raketoplánu. Kromě toho byl Young také dvakrát u Měsíce, z toho jednou se po něm i prošel. Kapitoly o raketoplánech se neobejdou bez jejich dvou velkých tragédií: Challengeru (psal o ní Feynman) a Columbie.

Další kapitola přivádí na scénu nového vesmírného soupeře, Čínu. Čchien Süe-sen, spolužák Franka Maliny vyhoštěný z USA je v ní uveden jako otec čínské raketové techniky. Jang Li-wej, první čínský kosmonaut, dokonce přiznal, že neviděl Velkou čínskou zeď.

Předposlední kapitola je politikou dosti prosáklý příběh mezinárodní kosmické stanice ISS, která působila především jako placená hračka pro sovětské vědce, aby neodcházeli do teroristických zemí. Úplným závěrem jsou notně silácké výhledy na návraty na Měsíc, dobývání Marsu a podobně. Uvidíme, co z toho vyjde, nebylo by to nezajímavé. Ostatně, snad i tato kniha v obou dílech ukázala, že cesty do vesmíru nebyly zbytečnou a nudnou hračkou.

Vydala Paseka v roce 2007. Zde odkaz na Pacnerovu Rubriku vesmír.





Diskuze k této recenzi:


Jak se Vám líbila tato recenze?
Oznámkujte jako ve škole
 1     2     3     4     5    Odeslat
Celkem hlasů 5. Z toho průměrné hodnocení: 3,2.

Bookmark and Share
Knihovnice.cz je na sociálce... ne na úřadu, ale na sociálních sítích. Přidejte se k nám na Facebooku a Twitteru.

Facebook Knihovnice.cz Twitter Knihovnice.cz
Chcete zde
inzerovat?
Napište si o ceník
na adresu
Aktuálně Vám nabízíme
1064 recenzí
  (1007 ohodnocených)
1091 knih
  (957 ohodnocených)
a celkem 30459 čtenářských hodnocení
články pro RSS
Přidej na Seznam

PageRank ukazatel
R e k l a m a
McEwan, Ian - První láska, poslední pomazání
Titul: McEwan, Ian - První láska, poslední pomazání
Sleva: 20 % (ušetříte 50 Kč)
Cena: 199 Kč

Prodejte svoje knihy jiným čtenářům v online antikvariátu TrhKnih.cz
Antikvariát mezi lidmi
Zde může být Vaše reklama. Kontakt: reklama@knihovnice.cz
R e k l a m a
Starší kusy
(1) Odlesk Boží slávy
(2) Příliš tenkej led
(3) Vojska generála Vlasova v Čechách
V porevoluční vřavě, když pád předchozího režimu umožnil opustit zavedené výklady dějin, se objevily zvěsti o podílu "vlasovců" - na německé straně bojujících příslušníků národů SSSR - na záchraně ...
Knihovnice.cz podporuje
Rosteme s knihou
Vydavatelství audio knih
Celé Česko čte dětem
Spřátelené weby
© 2004-2017 Alžběta Červená, Radek Červený, Václav Čermák. Všechna práva vyhrazena.
Publikování nebo šíření obsahu Knihovnice.cz je bez našeho výslovného souhlasu zakázáno.


TOPlist
Knižní startér - dejte šanci talentovaným autorům a zajímavým projektům