Hned v počátku by bylo záhodno korigovat onoho "amatérského houbaře": Papoušek se mykologií sice neživí, ale po tři roky byl předsedou Mykologického klubu Jihočeského muzea v Českých Budějovicích [Toto muzeum také vlastní jednu z největších, ne-li největší, sbírku modelů hub - 859 kusů.] Další dva spoluautoři, M. Beran i J.Vlasák, jsou profesionální biologové. Paleta spoluautorů je ve skutečnosti mnohem širší. Pokud si dáte práci a navštívíte stránky České mykologické společnosti nebo České vědecké společnosti pro mykologii a jimi vydávaných časopisů, zjistíte, že se jedná o osoby na vědecké scéně publikačně čilé. Tolik tedy o fundovanosti autorů.
Atlas obsahuje 850 taxonů/druhů hub. Méně znalé v oboru možná zklame, že 238 z tohoto počtu jsou vyšší houby stopkovýtrusé nelupenaté, alias především choroše (čímž myslím choroše lidově). Zrovna tuto skupinu jistě nadchnou sady fotografií dokumentující růst křemenáčů a hřibů (viz níže v ukázkách celých stránek). Některé z uváděných hub jsou na našem území poprvé publikovány. Značné množství vyobrazených hub je vzácných, chráněných a vůbec nesnadno naleznutelných. Autor obzvláště upozorňuje na šíři zobrazených chřapáčů, lošákovitých hub, chorošů, kuřátek, helmovek, vláknic, pavučinců, kržatek z rodu Phaeocollybia a hub hřibovitých.
Zvláštní pozornost je věnována terminologii. Česká terminologie se v případě více názvů přidržuje knihy Hagary, Antonína a Baiera Houby. Slovenská terminologie byla rovněž doplněna Hagarou o dosud nepublikované názvy. U většiny hub je k dispozici i název v němčině a francouzštině. Latinský název obsahuje jména autorů a také seznam synonym ve zkrácené podobě. Důkladné popisky obrázků obsahují místo nálezu dle středoevropské botanické mapovací sítě, časové údaje, údaje ekologické a také číslo herbářové položky, pod kterou je vyfotografovaná houba uložena. Posledně zmiňované patrně ocení jen profesionální mykologové, nicméně laikům by to mohlo naznačit, že knize byla věnována opravdu nemalá péče a že její aspirace v čistě vědecké komunitě také nejsou liché.
Textový závěr obstarává osm stran hub v kuchyni (ukázka receptů), něco poznámek o prodeji hub, terminologický slovníček, seznam literatury a rozsáhlé rejstříky.
Papoušek v úvodu píše, že atlas je především fotografický, čemuž odpovídá relativně skromný rozsah textů. Rozložení objemu textů a fotografií dokumentují ukázky textů a ukázky celých stránek. Skutečná velikost stránek atlasu je A3 a tisk je velmi kvalitní. Prostě neuvěřitelně rozsáhlý atlas hub, který oceníte, když budete psát disertaci z biologie hub i když budete chtít vědět, co roste na podzim pod habry. Perlou bude i na polici v parádním pokoji.
Oproti internetovým anoncím atlas vychází se značným zpožděním. Vydal si jej T. Papoušek vlastním nákladem v roce 2004. Kniha není dostupná v knižní distribuci, kontakt na autora-distributora naleznete na jeho stránce.
