Hlavním hrdinou v příběhu "Erik" je jedna z nejoblíbenějších postav celého cyklu - mág Mrakoplaš. Tento mág jen podle oblečení a jména s magií moc společného nemá. Za to je mistrem v utíkání odkudkoliv kamkoliv, jen hlavně pryč. Je sice momentálně po jistém problému tak trochu v jiné dimenzi, ale díky náruživosti pubertálního démonologa Erika, tajně podporovaného peklem, se dostane zpátky do normální světa. Ale bohužel je považován Erikem za démona, a tak po něm chce tři přání typická pro každého rozmazleného pubertálního spratka - stát se vládcem světa, být nesmrtelný a hlavně získat lásku (nebo něco jiného) nejkrásnější ženy světa. Marně mu Mrakoplaš vysvětluje, že není žádný démon, že nestačí jen tak lusknout prsty a... bože, ono to funguje. Ala samozřejmě jinak, než si to Mrakoplaš a Erik představovali. Funguje to tak, že nejužitečnějším se stává Mrakoplašovo umění útěku.
Kniha je opět plná parodií na věci z našeho světa a života. Ať jsou to krvavé rituály Mayů, trojský kůň, představy o pekle, ale i o nejděsivějším vynálezu lidstva - byrokracii. Je myslím zbytečné představovat humor Terry Pratchetta, protože snad každý, kdo má blízko k literární fantastice se už k nějakému jeho dílu dostal. Je to humor založený na výborném dialogu, vytvořeném za pomocí nejneuvěřitelnějších postav a situací. Prostě fantasie Zeměplochy. Kniha vytištěná na kvalitním papíru v tvrdých deskách obsahuje deset úžasných barevných ilustrací. Co ale až tak moc úžasné není, je množství překlepů a nesmyslů z redakční práce. Věty typu: "deset let. pomyslel si.", "... Málokoho by na padlo vést válku...", "... na mě ukazovali a skoro každý siměpamatoval.", nebo zvláštní formátování věty jako na konci stránek 146 nebo 66. A slovní spojení "Možná že..." by myslím mělo být odděleno čárkou.
Jsou to sice drobnosti, které ale nepřehlédnete, a myslím, že nebudu jediný čtenář, který toto ve speciálním sběratelském vydání nečekal.
Ilustrovaný "Erik" splní všechno, co jste od Zeměplochy čekali, tedy slzy vhánějící salvy smíchu a zábavy. Tak neváhejte.