80 %

Průcha, Jan - Interkulturní psychologie

Více informací k této knize najdete v detailu
Překvapivé, v současné době, okouzlené politickou korektností a zatloukáním rozdílů mezi čímkoli, vychází kniha s podtitulem: Sociopsychologické zkoumání kultur, etnik, ras a národů. Několik měsíců po vydání se dá říci, že nenaráží na kolorit veřejných odsudků a ostentativních žalob, což můžeme kvitovat jedině s povděkem. Bylo by však škoda, aby tato zajímavá kniha, pojmenovávající některé reálie pravějšími jmény než známe z médií, zapadla. Už proto, že odráží jistý zlom ve společenskovědní oblasti.

To, co dnes nazýváme interkulturní psychologií se dělá už hodně dlouho. Povětšinou pod jinými jmény, či v rámci jiných oborů. K tomuto zjištění mají přispět prvé dvě kapitoly, které vymezují terminologicky obor a jeho vztahy k oborům souvisejícím. Z etnopsycholingvistikého příspěvku je zmíněna asociační reakce na barvy.

Celá jedna kapitola je věnována definicím kultury, etnika, národa, rasy a procesů provázejících jejich proměny, pokud možno z několika úhlů pohledu různých zavedených oborů. Jeden z rámců-vsuvek shrnuje rozpačité výsledky pozitivní diskriminace v USA. Teoretickou část pak uzavírá kapitola o informačních zdrojích a význačných pracovištích.

Tyto úvodní teoretické základy ukazují ideovou všehochuť uvažování o vztazích mezi národy a národnostmi. Na jednu stranu střízlivé úvahy, na druhou přání - otcové myšlenek, vydávaná za realitu, stopy německé romantické vědy, jako i snahy nejrůznějších národů vytvářet vědecké zástěrky pro národnostní kolchoznictví. Co si myslet o termínech jako "lingvistické plánování" a "jazyková politika" nebo o antropolozích odmítajících rozlišování lidských ras jako nehumánní?

Část druhá se nazývá "Výzkumné pole interkulturní psychologie" a představuje, čím že se vlastně takoví interkulturní psychologové živí. V prvé řadě je to samozřejmě porovnávání národů mezi sebou. Není v ní nouze o překvapení. Při srovnávání národních kultur států středoevropské čtyřky často vychází, že Češi a Slováci jsou si velmi vzdáleni, někdy i nejvzdálenější. Slováci jsou méně individualističtí a v tomto směru se nalézají jakoby více na Východ. Jsou velmi silně maskulinní a jen slabě se vyhýbají nejistotě. Češi se naproti tomu jeví spíše jako femininní individualisté, kteří se silně vyhýbají nejistotě. Výzkum byl proveden jen na vysokoškolácích, ale i tak je patrně v tomto zjištění ukryto něco důvodů krachu čechoslovakismu.

Výše uvedené poněkud nabourává jiný výzkum zmíněný dále: Mladí čeští vysokoškoláci v hierarchii hodnot nejvýše umisťují lásku, sebeurčení-seberealizaci a bezpečí, čili hodnoty typické pro kolektivistické Polsko, Koreu, Indii a Japonsko. Nižší důraz je kladen na úspěch a moc. [Otázkou zůstává, zda se nejednalo o doznívání porevolučních efektů.]

V moři nejistot čtenář ocení, že ostrůvky stability jsou tam, kde předpokládal: Pro Brazilce není sexuální obtěžování nutně nepříjemným chováním. ... V kulturách asijských etnik se uplatňuje vyšší míra sebekritičnosti, tj. schopnost hodnotit poměrně nezaujatě sebe sama a výsledky své činnosti, která bývá u Američanů nízká. S čímž souvisí, že čínský rodič hodnotí kladně nepřiznání se k dobrému skutku spáchanému dítětem, zatímco kanadský totéž považuje za lhaní.

Kapitola o akulturaci a adaptaci přináší potvrzení obecných názorů, že soužití více národů je zpravidla problematické. Finové nejvíce požadují asimilaci přistěhovalých Rusů, ale Rusové cítí největší tlak v Izraeli. Devadesát procent Turků a Maročanů nechce přijmout nizozemské občanství, tj. volí separaci, ale většina v dotazníku kladně hodnotí integraci. 26% Pákistánců ve věku 14 až 17 let se v Glasgowě považuje za černé. Vida sílu hip-hopu!

Soužití nutně obnáší stereotypy, často i předsudky. Pozor, ani jedno z toho neznamená diskriminaci! V ukázce je rámec o soužití Austálců s anglicky hovořícími bílými Australany: Rasové předsudky u dětí a vliv kontaktu s příslušníky jiné rasy. Ukazuje se, že multikulturní výchova osobní zkušenost nepřerazí, což prokazuje i obecná neplatnost hypotézy kontaktu. Lidé se nezačnou snášet, jakmile se lépe poznají - ilustrováno na příkladech Maročanů, Turků, Surinamců a Holanďanů, Maďarů a Slováků a Holanďanů a Němců (dle nizozemského mládí jsou panovační, hluční, tlustí a mají odporný jazyk).

Ve světle uváděných čísel pak působí konstruktéři evropské identity a sociální vědci odsuzující silnou etnickou identitu jako romantický relikt jako nepovedení klauni. Za Evropany se považuje 30% Italů a to je maximum, v Německu je to 15%, ovšem za lokální patrioty se považuje téměř dvakrát tolik obyvatel. Nejskeptičtější jsou mladí lidé, což "není příslibem pro budoucnost". Tvrdí se, že národní a etnické stereotypy jsou něčím velmi negativním, co je třeba vymýtit či potlačovat. Jen zřídka se objevuje názor některých odborníků, že: "stereotypizace je nezbytnou součástí našich procedur, jimiž se vyrovnáváme s vnějším světem, a tudíž by na ně mělo být nahlíženo jako na potenciálně pozitivní a nezbytné prostředky kategorizace" (Saville-Troike).

O co neradostnější byla zkoumání evropská o to optimističtěji vyznívá psychologie českého etnika, viz třeba český národní charakter v pohledu cizinců. Polští vysokoškoláci považují Čechy za veselé, vlastenecké, společenské, vzdělané, inteligentní, kulturní, zkrátka za otevřený národ s velkým smyslem pro humor. Mladí Rakušané (gymnazisté) vidí Čechy spíše pozitivně, na druhé straně negativní typické vlastnosti Čechů přisuzované rakouskými respondenty jsou vnímány i v sebereflexi samotných Čechů. Kupříkladu jen 18,4% respondentů souhlasí s tvrzením, že Češi moc chlastají. Nepotvrdil se předpoklad, že by česká mládež sdílela převážně negativní etické stereotypy o sousedních národech. ... Více negativních a sebekritických rysů lze shledat v českém autoportrétu než v heterostereotypem některých jiných národů.

Kapitola o jazyku a komunikaci v interkulturním aspektu obsahuje zmínku o jazykové reprezentaci rodu, respektive o jejím vlivu na zvyšování rozdílů mezi muži a ženami. Jazyky, které rod podstatných a přídavných jmen vyjadřují, jako třeba čeština, tak zvyšují rozdíly, zatímco non-genderové jazyky přispívají k rovnoprávnosti. Nejmenovaná finská badatelka tak dokázala na příkladu non-genderové finštiny a Finska jako první země s volebním právem pro ženy. Kouzelné je, že mezi jazyky, které takto rod nerozlišují, patři i angličtina a turečtina, čímž se neznámé soudružce podařilo vyvrátit celou feministickou argumentaci ohledně genderové nespravedlnosti angličtiny. Pokud jsem ovšem nepřehlédl, že v případě angličtiny a turečtiny se jedná o oportunistickou odchylku způsobenou patrně běsněním kontrarevolučních sil.

Třetí část knihy je věnována aplikacím interkulturní psychologie a to především na poli vzdělávání. Navzdory výše uvedeným zjištěním, autor přisuzuje etnopsychologii velkou úlohu. Snad proto, že v zemích OECD s výjimkou Dánska a Finska svalují rodiče větší díl odpovědnosti za vydělání dětí na školu. Menší prostor je vyhrazen pro interkulturní aspekty ve zdravotní péči a vztahům a konfliktům mezi etniky a národy.

Autor knihy, Jan Průcha, je kmenovým autorem Portálu, ve kterém publikoval několik knih o pedagogice. Pracuje jako nezávislý expert a konzultant v oblasti pedagogické teorie a výzkumu, přednáší na universitách v Česku i v zahraničí. Interkulturní psychologie vyšla v roce 2004. Psáno pro sekci Věda Neviditelného psa.





Diskuze k této recenzi:


Jak se Vám líbila tato recenze?
Oznámkujte jako ve škole
 1     2     3     4     5    Odeslat
Celkem hlasů 10. Z toho průměrné hodnocení: 2.

Bookmark and Share
Knihovnice.cz je na sociálce... ne na úřadu, ale na sociálních sítích. Přidejte se k nám na Facebooku a Twitteru.

Facebook Knihovnice.cz Twitter Knihovnice.cz
Chcete zde
inzerovat?
Napište si o ceník
na adresu
Aktuálně Vám nabízíme
1062 recenzí
  (1004 ohodnocených)
1076 knih
  (955 ohodnocených)
a celkem 30058 čtenářských hodnocení
články pro RSS
Přidej na Seznam

PageRank ukazatel
R e k l a m a
Lowery, Mark - Jenom ponožky nestačí
Titul: Lowery, Mark - Jenom ponožky nestačí
Sleva: 25 % (ušetříte 65 Kč)
Cena: 194 Kč

70 000 knih skladem. Najděte si novou oblíbenou knihu! Dobré Knihy.cz
Prodejte svoje knihy jiným čtenářům v online antikvariátu TrhKnih.cz
Antikvariát mezi lidmi
Zde může být Vaše reklama. Kontakt: reklama@knihovnice.cz
R e k l a m a
Starší kusy
(1) Jejich je království nebeské
(2) Haló, tady Miriam
(3) Lord Mord
Na nového Miloše Urbana jsem čekal od vydání knížky Santiniho jazyk. Před ním jsem měl pocit, že Urban ve svých knihách dovede navodit správnou "hororovou" atmosféru, že dovede bravurně popsat ...
Knihovnice.cz podporuje
Rosteme s knihou
Vydavatelství audio knih
Celé Česko čte dětem
Spřátelené weby
© 2004-2016 Alžběta Červená, Radek Červený, Václav Čermák. Všechna práva vyhrazena.
Publikování nebo šíření obsahu Knihovnice.cz je bez našeho výslovného souhlasu zakázáno.


TOPlist
Knižní startér - dejte šanci talentovaným autorům a zajímavým projektům