85 %

Rasmussen, Knud - Grónské mýty a pověsti

Více informací k této knize najdete v detailu
Když se na obloze vlní polární záře, to duchové zemřelých hrají kopanou s hlavami nebožtíků. Zima se blíží, listí ze stromů padá spolu s drobným mrholením a nezaškodí připravit se na ni teoreticky, statečným studiem folklóru Inuitů. Připravte si sklenici qujutu (v sádle naložených mořských plžů) nebo alespoň nukutu (v sádle naložených kořenů pampelišek), podrbejte psy, zkontrolujte harpunu a rychle do čtení. Hlavně pozor na oteplování! Náhodou ležel zrovna v domě psí výkal v lidské podobě a ten vykřikl: "Pusťte mě ven, já taju!" Výkal totiž může žít, jen když je zmrzlý.

Možná jsem se zachoval marketingově nevhodně a přímočarým perexem některého čtenáře zděsil, ale po přečtení tak rozsáhlého výboru z díla Knuda Rasmussena nejde jinak, než být bezelstný a tvrdý jako přinejmenším osminový Eskymák. Sám Rasmussen byl Eskymák čtvrtinový, ovládal několik dialektů grónštiny a má zásluhu na tom, že přežila tak rozsáhlá část inuitské slovesné tradice, jaká je zaznamenána v šesti svazcích jeho dvou velkých děl (jedno posmrtně). Eskymákům se dnes říká slovem z jejich jazyka "lidé" -Inuité (nezoufejte, až umřeme, třeba nás také někdo překřtí).

Rasmussenův život vůbec stojí za několik slov. Tento věhlasný polárník založil nejsevernější obchodní stanici Grónska - Thule, která je dnes radarovou základnou USA. V roce 1933 pomohl svým vystoupením u mezinárodního soudu obhájit celistvost Grónska pod dánskou nadvládou as odrazit územní požadavky Norska a USA. Jeho život běžel v inuitských intencích: Dejte mi psy a zimu - a zbytek si můžete nechat. Bohužel, tak i skončil, Rasmussen zemřel v 54 letech na otravu zkaženým masem.

Před příchodem křesťanství neznali Inuité pojem peklo. To pro ně představoval již vlastní život na zemi, neboť zažívali kruté mrazy, samotu, hlad a pronásledování zlými duchy a nadpřirozenými bytostmi. Byli svázáni komplikovanými a na první pohled nesmyslnými tabu a zvyklostmi. Většina obřadů souvisela s lovem, narozením a smrtí, nikdy se však nejednalo o uctívání bohů. Vzdor tomu, že slovesnost Inuitů je neurvale vitální, neohrožená a veselá (zvláště pokud za skvělou zábavu považujete šikanu), čiší z ní hrůza utrpení každodenního života na hraně přežití. Obzvláště patrné je to při přechodu k tvorbě polárních Inuitů (2% populace), kde je i neškolenému oku patrná devastace kultury bídou a bojem o holý život - lidé zde žili v tak vypjatých podmínkách, že pořádně "vystudovat" - vyškolit se - nemohl ani šaman. Lidé v člunu tušili, že příčinou bouře je žena na palubě, a tak ji hodili do vody. Snažila se zachytit okraje lodi, ale její dědeček k ní přiskočil a usekl jí ruku, a tak utonula.

Inuitská životní etika nezná kliček, brutalita její přímočarosti je udivující. Čtenáři sedícímu v teple jich přijde až líto, aby jej vzápětí zděsily jejich společenské praktiky - samozřejmá necitelnost a krutost k slabým. V ruce měl ohromný bič, vyrobený z celého tuleně. Teprve nyní děti litovaly své lehkomyslnosti, ale zakrátko už tam žádné děti nebyly, protože Velký oheň je všechny pozabíjel. Ale na ohledy na dálném severu nebylo místo. Hlavně přílišné truchlení za mrtvými legendy velmi nedoporučují. Stejně rázně jako nařizují zachovávání tabu pro příbuzné. Když nakonec umřely hlady, stali se z nich zlí duchové.

Vlastně obdivuhodnou konstantou je v inuitské společnosti odpor ke kanibalismu: Člověk nikomu nechutná, hlína je lepší. Přesně jak praví Tao-te-ťing, dobročinnost a spravedlnost nehrozí, a lidé jsou proto spravedliví sami od sebe. Lidé sami od sebe nejsou zlí, ale nouze s nimi zle nakládá. Hlad a neštěstí může dohnat lidi k tomu, že snědí i ty, které mají rádi. Neštěstí lidi ničí.

Tak se obě holčičky vrátily opět domů k rodičům, ale když si příště hrály na tatínka a maminku, nechtěly už nikdy žádného manžela. Nelze nezmínit bizarní sexuální zvyky Inuitů. Pakliže vcelku snadno odhadneme, že nabídnutí manželky je vcelku dobrá ochrana před zmrznutím nebo omrznutím, je dobré zmínit i další podstatný etnografický fakt: Inuité zimu trávili ve velkých společných chýších, kde přebývaly i desítky osob. Kromě všeobecné "ponorky" lze vytušit, že celá společnost měla tendenci připomínat mikrosvět studentského kolejního večírku, který se táhne za zamčenými dveřmi již třetí den - kanální žerty (Ostatní mu přitom nacpali do nosních dírek tolik lejna, že se málem udusil.), špičkování, popichování, fámy a naschvály ne nepodobné různým klecovým reality show.

Dříve používal Měsíční muž namísto manželky tulení kost, ale když si teď pořídil skutečnou ženu, kost zavrhl a odhodil ji do nejzazšího kouta místnosti. Různé náhražkové praktiky nepřekvapí. Zdokumentována je lesbická domácnost jako ze současného Západu. Překvapením je pověst o vraždě ze žárlivosti ve světě, kde si můžete bezostyšně říci o manželku bližního svého a také ji dostanete. Sexuální tolerance manželské víceúhelníky zjevně neřeší.

Je jasné, že tento výbor skýtá pohled na člověka v opravdu extrémních situacích a inuitští vypravěči budou patrně ještě hodně dlouhou dobu převyšovat převážnou většinu spisovatelů toužících popisovat totéž, co oni. Zdeněk Lyčka, autor úvodu a překladatel (spolu v Violou Lyčkovou) sice upozorňuje, že některé příhody jsou bez gestikulace vypravěče zploštělé (kromě těch, které jsou uspávací už od podstaty), ale nejsem si jist, zda by běžný středoevropan unesl jejich vyprávění i s gestikulací. O co je čtenář ošizen na melodramatu interpretace, o to je obohacen na ilustracích. Martin Velíšek je pekelný kreslíř vždy, ale z toho, co předvádí tady, by lezli po zdi asi i Eskymáci, o Inuitech nemluvě. Mám pocit, že Grónsko budu mít spojené s jeho kresbou už navždy a dodnes se divím, že mě jeho démoni, lišky proměněné v ženy a jejich manželé neděsí ve snech.

Kniha je formálně rozdělena do devíti oddílů od chápání přírody a dalších vyprávěcích témat až po písně, formálně popsanou mytologii a úryvky popisů Knuda Rasmussena. Příběhy o zvířatech jsou krátké historky o původu či vlastnostech nějakého zvířete. Zde nás překladatel připravil o různé druhy tuleňů, prý bychom z toho stejně nic neměli. Epické příběhy to je hlavně legenda o sirotku Kaassassukovi, nevšední historie šikany, lidojedství a že všechno to je nedobré. Setkání s cizími kmeny jsou historky o obrech a deviantní vyvražďovačky. Konečně je jasné, proč se všude prosazuje hollywoodské béčko! Původně byli všichni lidé Inuité, ale jedna dívka vstoupila do svazku se psem a jejich potomků pocházejí běloši a Indiáni.

Vyptáváš se mě, ale já o smrti nic nevím, znám jen život. Můžu ti však říct, čemu věřím: Smrt je buď konec života, nebo jen přechod k jinému způsobu života. V každém případě se není čeho bát. Přesto bych nyní zemřel nerad, protože si myslím, že žít je krásné, pravil Uutaaq. Neunifikovaní, autentičtí "Lidé", šťavnatí, hrubozrnní, ale též jedovatí vtipálci, naivové, kteří nevěří, že by jim někdo záměrně lhal, křesťané, kteří uvěřili prvnímu misionáři, animisté, kteří nikdy nepřestali věřit legendám předků: Nevěřím, že nám, kteří jsme přišli po nich, chtěli zanechat pusté lži... "Lidé", kteří žili jakoby na jiné zemi, trochu podobní svou slovesností klimatem spřízněných Sámům a Sibiřanům. To všechno jsou Inuité a o tom všem je výbor Lyčkových z Rasmussena. Kniha, kterou by si zájemci o sever, o lidovou tvorbu, o společnost a o člověka vůbec rozhodně neměli nechat ujít.

Kniha obsahuje slovníček a literaturu k dalšímu studiu, takže i já připojím pár odkazů: Něco málo o grónštině anglicky a česky. Pro ilustraci též živá grónština. A konečně stahovací prokletí: Vše co jste mohli o Inuitech bratru před sto lety vědět a báli jste si v amerických knihovnách vypůjčit, též Rusmussenovy Inuitské pohádky - převážně anglicky.

Vydalo Argo v roce 2007. Muž odjel domů a teď se tam asi drbe na břiše.





Diskuze k této recenzi:


Jak se Vám líbila tato recenze?
Oznámkujte jako ve škole
 1     2     3     4     5    Odeslat
Celkem hlasů 13. Z toho průměrné hodnocení: 1,38.

Bookmark and Share
Knihovnice.cz je na sociálce... ne na úřadu, ale na sociálních sítích. Přidejte se k nám na Facebooku a Twitteru.

Facebook Knihovnice.cz Twitter Knihovnice.cz
Chcete zde
inzerovat?
Napište si o ceník
na adresu
Aktuálně Vám nabízíme
1064 recenzí
  (1007 ohodnocených)
1091 knih
  (957 ohodnocených)
a celkem 30459 čtenářských hodnocení
články pro RSS
Přidej na Seznam

PageRank ukazatel
R e k l a m a