80 %

Řezník, Miloš - Za naši a vaši svobodu

Více informací k této knize najdete v detailu
Miloš Řezník zavádí čtenáře k velkým tématům polských dějin, ba přímo k podstatě polství - třem povstáním z let 1794 až 1864, Kościuszkovu, listopadovému a lednovému. Za těchto necelých sto let Poláci vyšli z končícího středověku do nastupujícího novověku, od národa stavovského k etnickému. Cesta to byla trnitá i spektakulární, jak ostatně napovídá i název knihy, který je jedním z hesel listopadového povstání.

Řezník však knihu nepojal jako politické a militární dějiny daného období, ale jako studii z hlediska dvou perspektiv: Vývoje kolektivních identit a vývoje elit. Tento rámec je v prokladu s marxistickou historickou vědou, která viděla v dějinném hybateli lid i s postmoderní historiografií, která považuje národ za umělý, dodatečný konstrukt. Autor sice konstatuje, že mu toto pojetí neumožňuje knihu koncipovat jako dobrodružný román, ale i tak v ní čtenář nalezne spoustu zajímavých myšlenek a výkladů, nehledě na faktografii, která je také zastoupena. Jak by také ne, když v samotném Polsku jsou to problémy, které dodnes patří k ústředním pilířům polské historické tradice a zůstávají aktuálním předmětem řady reflexí.

Od 16. do 18. století se Rzeczpospolita (unie Polského království a Litevského velkoknížectví) posouvala od šlechtické demokracie k magnátské oligarchii (respektive anarchii). Šlechta tvořila jediný nediferenciovaný stav a ne-šlechta byla z podílu na moci vyloučena. Polský systém šlechty byl velmi přitažlivý a nepolská šlechta se pod jeho vlivem polonizovala (1697 byla polština odhlasována jediným úředním jazykem Litevského velkoknížectví). Zároveň stát dělily celní bariéry na historických hranicích, separátní úřady, převažující vyznání poddaných a nakonec i jejich jazyk.

Úporné pletichaření magnátů i skupin šlechticů, vyhledávání podpůrců v zahraničí a úporné blokování jakýchkoli změn mělo na celkový stav státu zničující následky. Barská konfederace, tedy povstání části šlechty proti králi Stanisławu Augustowi Poniatowskému a Rusku, kteří se snažili ústavou omezit šlechtu, vedlo k 1. dělení Polska. V zemi zmenšené o třetinu byla pak přijata Květnová ústava (1791), která rušila ruský protektorát nad Polskem přijatý Radomskou konfederací. Sotva Rusko ukončilo válku s Tureckem, ustavilo Targowickou konfederaci a zahájilo Rusko-polskou válku, jejímž následkem bylo 2. dělení Polska. Proti vlivu Ruska a Targowičanů v takto okleštěném Polsku vypuklo Kościuszkovo povstání, po jehož porážce došlo ke 3. dělení Polska a zmizení samostatného Polska z mapy světa.

Jako formálně nezávislý stát Polsko znovu povstalo formou Knížectví Varšavského, vytvořeného Napoleonem ze 2. a 3. pruského záboru. Po porážce Napoleona se hranice znova hnuly a vzniklo Kongresové království, personální unií spojené s Ruskem. Detronizace Mikuláše I. byla součástí Listopadové povstání v roce 1831. Po prohrané Krymské válce se samoděržaví opět zdálo slabé, ale i v Lednovém povstání byli polští povstalci slabší a znovu posílili řady polské emigrace.

To by bylo v kostce ono dobrodružství, jemuž se Řezník (dle svých slov) až tak nevěnoval. Navzdory tomu, že čtenář se v knize nedočte o tolika bitvách jako na předchozích stránkách polských vlastenců, nebude se bezesporu nudit. I nepříliš školení znalci historie si jistě povšimli, že po 1. dělení Polska proběhla francouzská revoluce, která svou radikální rekonstrukcí společnosti promluvila do jedné z perspektiv knihy: Elit společnosti. Avšak ovlivnila radikálně i tvorbu kolektivních identit, neboť kdo nemluví jako revolucionář, je kontrarevolucionář. V mnohonárodnostním Polsku, které původně spělo k politické definici národa dochází vlivem rozbití státu k přechodu k etnické definici. Přesto první novověká politická proklamace psaná litevsky je Vilenský akt přistoupení Litvy ke Kościuszkovu povstání za záchranu Polského státu. Žmuď (etnická Litva) podporovala i Lednové povstání, které již naráželo na spory s ukrajinským národním obrozením. Drobná šlechta se do něj sice symbolicky zapojila, ale poddaní na Ukrajině v Polesí, Latgalsku a Livonsku uvěřili spíše ruské rétorice a odchytávali polské agitátory. Po tomto povstání došlo k jazykovému a náboženskému vymezení polského národa a roztržce s německým národním hnutím.

Již Barská konfederace poděsila svou katolickou rétorikou ukrajinské poddané a vedla k povstání spojenému nejen s opouštěním řeckokatolictví, ale i vyvražďování šlechticů, farářů a Židů. Motiv odsouzení polského národního hnutí nekatolickými poddanými jakožto šlechtického vrtochu se táhne celou knihou.

Podobně spletitým vývojem prošly i elity, od absolutního požadavku šlechtického původu až po kritérium výkonu. V Listopadovém povstání padla představa o faktickém vedení aristokratickou elitou navzdory tomu, že ekonomickou elitou šlechta stále zůstávala. V Lednovém povstání se aristokracie a statkáři potáceli mezi strachem z radikality povstání a strachem z označení za zrádce. V Mazursku lidové oddíly vypalovaly šlechtické dvorce jakožto sídla zrádců lidu. Mnozí z velitelů tohoto povstání byli aktivní v Pařížská komuně (velitelé dole). Murat Paša dokonce neváhal přestoupit v tureckém exilu na islám. Na desetizlotce však zůstal Józefem Bemem. Polští exulanti založili poblíž Istambulu dokonce osadu Polonezkoÿ.

Významné zapojení do pařížské Komuny nabourává nimbus Poláků jakožto bojovníků proti komunistickým experimentům. Exilová Hromada (polského lidu) Londýn se v roce 1856 programově přihlásila k socialistickým heslům likvidace soukromého vlastnictví a revoluční diktatury lidu.

Vystoupení požadující radikální a nesmlouvavou očistu od zrádců a představitelů starého pořádku se odtud staly pravidelným koloritem politického boje v polském prostředí, počínaje honem na Targowičany roku 1794 a konče dekomunizační posedlostí některých politických sil po roce 1990. Další politický vrtoch, jehož vysvětlení se v novinách nedočtete.

S ohledem na vymezení záběru se dá autorovi vytknout místy sporé uvedení do kontextu. Knize by prospěla obrazová příloha, čímž nemyslím ani tak portrét Suvorova, jako spíše mapy. Neodborník může mít jisté potíže s Kujavskem či Kuronskem, pokud ne s nalezením, tak určitě s vymezením. Podobně by bylo vhodné uvádět překlady názvů do češtiny, jakkoli je polština rozcvičenému čtenáři srozumitelná.

Navzdory výše zmíněným drobnostem představuje Řezníkova kniha ve svém zaměření vysoce zajímavé a přínosné čtení, které mnohdy velice překvapí.

Vydalo Argo v roce 2006.





Diskuze k této recenzi:


Jak se Vám líbila tato recenze?
Oznámkujte jako ve škole
 1     2     3     4     5    Odeslat
Celkem hlasů 3. Z toho průměrné hodnocení: 2,33.

Bookmark and Share
Knihovnice.cz je na sociálce... ne na úřadu, ale na sociálních sítích. Přidejte se k nám na Facebooku a Twitteru.

Facebook Knihovnice.cz Twitter Knihovnice.cz
Chcete zde
inzerovat?
Napište si o ceník
na adresu
Aktuálně Vám nabízíme
1062 recenzí
  (1005 ohodnocených)
1076 knih
  (956 ohodnocených)
a celkem 30096 čtenářských hodnocení
články pro RSS
Přidej na Seznam

PageRank ukazatel
R e k l a m a
Cunningham, Michael - Vzorové dny
Titul: Cunningham, Michael - Vzorové dny
Sleva: 20 % (ušetříte 54 Kč)
Cena: 215 Kč

70 000 knih skladem. Najděte si novou oblíbenou knihu! Dobré Knihy.cz
Prodejte svoje knihy jiným čtenářům v online antikvariátu TrhKnih.cz
Antikvariát mezi lidmi
Zde může být Vaše reklama. Kontakt: reklama@knihovnice.cz
R e k l a m a
Starší kusy
(1) Einstein
Avšak tři strany na 50 let života mi přijdou přeci jen málo. Více se toho dovíme o době Einsteinova zrodu - Lenin nám poví o imperialismu a Marr založí Ligu antisemitů. Einsteinův otec Herrmann, ...
(2) České země v evropských dějinách - 1
(3) Na vlnách
Knihovnice.cz podporuje
Rosteme s knihou
Vydavatelství audio knih
Celé Česko čte dětem
Spřátelené weby
© 2004-2016 Alžběta Červená, Radek Červený, Václav Čermák. Všechna práva vyhrazena.
Publikování nebo šíření obsahu Knihovnice.cz je bez našeho výslovného souhlasu zakázáno.


TOPlist
Knižní startér - dejte šanci talentovaným autorům a zajímavým projektům