Osmidílný cyklus Deltora australské spisovatelky Emily Roddaové (pravé jm. Jennifer Roweová) patří mezi fantasy příběhy určené mladším fanouškům tohoto žánru, nebo možná přímo začínajícím čtenářům. V tomto smyslu je pravděpodobně vydalo i naše nakladatelství Fragment. Tak to je uvedeno i v dodatku na konci knihy. Ale je tam také uvedeno, že knihy z cyklu Deltora můžou číst i dospělí čtenáři. Jde o knihy rozsahem podobné příběhům Marka Stonea od J.P. Garena, a teď už i jiných českých autorů, proto jsem si je půjčil na cestu do práce a z práce a byl jsem mile překvapen. Příběh v popisu není tak rozsáhlý jako většina epických fantasy na trhu, ale právě o to pravděpodobně Roddaové šlo. Neodstrašit dětské čtenáře několika set stránkovými díly rozdělenými na x-částí a podčástí. Nelze ale tvrdit, že by nešlo o propracovaný děj. K tomu ještě autorka pro pobavení mladých čtenářů vložila do textu slovní rébusy, které musí rozluštit hrdinové, ale můžou si nad nimi lámat hlavu i čtenáři. Jde většinou o klasické slovní hříčky, ale přiznám se, že hned u té první, o tajné šifře mezi hrdiny, no, věděl jsem, co je výsledkem, ale nemohl jsem najít přesný klíč rozluštění.
Samotný příběh pojednává o říši Deltoře, kterou podle odvěkých pravidel chrání před Pánem stínů Kouzelný pás osázený sedmi magickými drahokamy. S postupem století se ale královská funkce ochránce Kouzelného pásu změní v pouhý rituál, a tak jednoho dne Pán stínů zaútočí a Deltoru pokoří. Kouzelný pás byl zničen, jeho sedm drahokamů bylo ukradeno a ukryto na nejděsivějších místech říše. Našim hrdinům, Jarredovi a Endonovi , se podaří získat pouze samotný pás a na poslední chvíli s ním utéct z královského paláce. Oba chtějí zase osvobodit Deltoru a v budoucnu někoho vyslat najít ztracené drahokamy. O mnoho let později tento úkol dostává Jarredův syn Lief, který se spolu se statným ochráncem Bardonem vydává získat ukradené kameny.
V každém díle se naši hrdinové vydají na jiné místo. V prvním díle je to Les hrůzovlády střežený neporazitelným rytířem, v druhém zase Jezero prokletí s jeho vodní příšerou. I další místa nesou příhodná jména jako Město krys, Hora děsu, Údolí zatracených atd. A nezůstalo jen u tajemných až hrůzostrašných názvů. Tak jak se to v poslední době stalo zvykem, i v příbězích určených pro dětské čtenáře se autoři nevyhýbají morbidním, či krvavým scénám a popisům. Dnešní dětský čtenář už nezbaští každou pohádku. Je to generace odchovaná na jisté úrovni kulturního násilí. Stačí se jen podívat na slavný seriál Harry Potter, který díl od dílu nabízí větší hrůzu a násilí. Proto i Roweová velmi citlivě a vhodně do příběhu vkomponovala tlející mrtvoly, vyhrožování podříznutím atd. Opravdu velmi zdařilé jsou postavičky hodného dědečka a babičky z druhého dílu, kteří jsou vlastně skrytí lidožraví skřeti. Jejich dialogy, sice maskované jako tajná řeč (a přitom je to jen mluvené pozpátku), jsou nadšeným jásáním nad novým přídělem čerstvého lidského masa pro skvělou hostinu.
Jednoduchost příběhu má své osobité kouzlo. Hrdinové knih nejsou pouhé pohádkové bytosti, dělené na dobré a zlé. Všichni mají své pro a proti, každý má za sebou nelehkou minulost, se kterou je svázaný dodnes. Pokud máte vlastní děti, nebo mladší sourozence, je to vhodný tip na pěkný dárek. A ve volných chvílích si ho můžete přečíst i vy sami. Jen musíme doufat, že kniha se chytí a Fragment vydá i zbývajících šest dílů.
| nápověda
