85 %

Rushdie, Salman - Klaun Šalimar

Více informací k této knize najdete v detailu
Salman Rushdie, kterého patrně netřeba představovat, složil svou poslední knihou hold zemi svých prarodičů - Kašmíru - ráji na zemi, který se změnil pro část jeho obyvatel v peklo. Rushdie rozehrál složitý příběh, aby čtenáře uvedl do historicko-sociologické studie o Kašmíru a i tu později obětoval thrilleru, v němž uzavřel osud (téměř) všech, tak delikátně vybraných postav. Velvyslanec Ophuls a jeho žena, hrdinové protinacistického odboje, poslední pandíta v kašmírské vesnici a jeho jediná dcera, poslední nositelé tisícileté kultury Kašmíru, poslední kuchaři, poslední akrobati, ale i první multikulturní teroristé čekají na oči čtenářovy.

Rushdie je vskutku excelentní vypravěč. Vnitřní dialogy jsou živé, jako by čtenář byl přímo v hlavách postav. Popisy se nemilosrdně přelévají do děje a děje jsou popisovány. Desetiletí životů, vzdálené kontinenty a úlomky dějin. Kniha je vlastně o celém světě. V přívalech příměrů a opisů se nečte snadno a rychle, pokud si chcete její košatost opravdu vychutnat. Naštěstí i překlad je trefný, od souvětí po hovorové obraty a dodává knize zvláštní, poetickou avšak těžkou náladu: rejpání na zahrádce; dederóni v trabantech.

Nechtěl jsem vůbec psát o ději, ale snad bude dobré připomenout alespoň to, co je na záložkách. Smrt velvyslance Ophulse má kořeny v Kašmíru, ačkoliv si na ni počkáme a budeme sledovat vývoj vztahu stárnoucího otce, protřelého diplomata světového významu a jeho dcery Indie. Vlastně hned na počátku budeme svědky ztráty jeho protřelosti. Před smrtí velvyslanec odsoudil vývoj v Kašmíru. Mluvil o tragédii panditů, kašmírských brahmánů, které vyhnali z jejich vlasti islámští vrahové. O znásilňování mladých dívek, otcích upalovaných zaživa a hořících jako majáky, jež věstí konec světa.

Klíč k problémům stáří je však potřeba hledat v mládí, a tak autor čtenáře odvádí do Kašmíru, aby sledovali soupeření a hašteření Šírmálu a Pačígámu, vesnice organizující hostiny a vesnice organizující vystoupení artistů a herců. Drobná hašteření jsou však v chudých letech bojem o život. Kolik obětí nakonec stojí pokus o smíření! A zbytečně. Nepřijdou hosté do Šalimarské zahrady. Pirájélál i Abdulláh marně velebili mírové soužití i rovnováhu. Marná byla Ramlíla i Budšáh. Vejce na hrotu kopí se zhroutilo. Kabílové. Armáda Kabílů z Pákistánu překročila hranice a rabuje... Pastevec Sopor zvedl ruku a úmyslně poslal vetřelce opačným směrem. Ukřižovali ho.Z každého sladkého soužití čpí puch pecí Treblinky, ať se jmenuje jak chce sladké soužití, ať se jmenuje jak chce Treblinka.

To byl vznik Indie a Pákistánu. Indická armáda zaútočila. Horské kmeny udržely Gilgít, Hunzu a Baltistán. Když mléko zkysne, už nikdy nechutná sladce. A netřeba to sledovat jen na osudech států! Kolik přemáhání, odříkání a udobřování stojí v Pačígámu svatba Abdulláhova syna Šalimara - muslima a Pirájélálovy dcery Búnji - hinduistky. Jak otřesně složité je nebýt nenávistný! Mezitím ani kolo dějin nezahálí a indická armáda nesklízí mezi muslimskými Kašmířany nadšení. Železní mulové zrození z kovového šrotu zanechaného indickou armádou vyžadovali úctu, strach a poslušnost. I do Šírmálu jeden přišel. Jen ponižující šarádou zabrání Bombur Jambarzal útoku na Pačígám. Lidé, kteří mají moc a chtějí mír, se jeho udržováním zabývají většinu svého života, těm druhým stačí jen přilévat olej slov do ohně každodenního tření.

Stačí jen jiná nálada, osobní zklamání, selhání blízkých a najednou kašmírský soulad mizí. Tolerance se rozpouští. V historické perspektivě je útlak hinduistů tvrdší a krutější než jinde v Indii. Jak malichernou podobu na sebe může vzít životní volba. Tak dlouho a složitě pačígámští vzdorovali náboženskému rozdělení, ale rozlomení na hinduisty a muslimy muselo přijít. A přišlo. Nepodstatné jsou osobní osudy i fyzický Kašmír je vedlejší. Jen epopej nenávisti je věčná. Kašmír přijde. Přišel do Chorvatska. Bosna je Kašmír, Kosovo je Kašmír. Vítkov jsou vrata do Kašmíru, která se velmi snadno doširoka otevřou.

Jediní, kdo sázeli na soužití, alespoň místních - kašmírští separatisté jsou pomalu dušeni a vybíjeni indickou armádou. Jejich porážka nažene mnoho Kašmířanů do náručí fundamentalistů v Pákistánu. Volby v roce 1985 jsou indickými úřady zmanipulovány, tehdy také přijdou do Kašmíru afghánské burky. Ó, kde je ta tolerance a svobodymilovnost? Heslo: "Jednoho zabít, deset zastrašit," fungovalo. 350,000 hinduistů uprchlo z Kašmíru do Džammú, ale vláda je po několika měsících nedokázala ani zaregistrovat. Ostatní byli rozptýleni, ostouzeni, ubytováni v povodňových strouhách, v děravých stanech. Vláda udělal vše pro to, aby byli neviditelní. I my už máme zákon zakazující pojmenovávat oběti. Jak lépe naznačit, že si nezasluhují ani soucit ani pomoc?

Jak nádherně je vylíčen svět globálního terorismu, napojený na tajné zájmy významných vlád i permanentní potřebu zabijáků bez minulosti. Spící agenti, záhadné osoby cestující napříč světem, perfektně organizované sítě i losangeleský policajti, který by s prominutím nechytili ani rýmu v ruským průvanu. Od obecné teorie soužití a rozkladů vývoje indického subkontinentu je čtenář navrácen zpět k osobním tragédiím. Tak jako pro život, je pro knihu charakteristické přelévání významů. Co bylo hlavní v předchozí kapitole? Indie? Víra? Svoboda? Tloustnoucí milenka?

Na příkladu mateřského selhání Ophulsovy manželky se ukazuje další rys Rushdieho díla - je to kniha, kde všichni selhali. Krysa jako matka, Ophuls jako otec, Kašmířané jako občané, Indie jako správce Kašmíru, Pákistán jako jeho osvoboditel, mírotvorci jako mírotvorci, tálibové jako bojovníci. Od kuchaře po tvůrce nového řádu světa, jeden vedle druhého selhali.

Zasloužilo by se zacitovat některého z vypjatých gnostiků: Svět byl stvořen nesprávně, láme se, protože vada je zabudována v jeho kořenech. Činy nejsou správné, protože je ženou přání, která nejsou správná, a ta nejsou správná, protože neberou v potaz logiku a poznání - pravdu. Proto padl Kašmír! Proto padl Kašmír?

Kniha má zjevně alespoň dvě možnosti čtení, buď jí můžete brát jako členitou detektivku nebo spíše thriller. V tom horším případě ji můžete číst jako univerzální dějiny světa na partikulárním příkladu. A to je čtení neradostné, protože Rushdie umí v příkladech velice dobře popsat, jak se rodí a v obecnosti musí zrodit nenávist a válka.

Vydala Paseka v roce 2008.





Diskuze k této recenzi:


Jak se Vám líbila tato recenze?
Oznámkujte jako ve škole
 1     2     3     4     5    Odeslat
Celkem hlasů 2. Z toho průměrné hodnocení: 2.

Bookmark and Share
Knihovnice.cz je na sociálce... ne na úřadu, ale na sociálních sítích. Přidejte se k nám na Facebooku a Twitteru.

Facebook Knihovnice.cz Twitter Knihovnice.cz
Chcete zde
inzerovat?
Napište si o ceník
na adresu
Aktuálně Vám nabízíme
1064 recenzí
  (1012 ohodnocených)
1091 knih
  (963 ohodnocených)
a celkem 30977 čtenářských hodnocení
články pro RSS
Přidej na Seznam

PageRank ukazatel
R e k l a m a
Prodejte svoje knihy jiným čtenářům v online antikvariátu TrhKnih.cz
Antikvariát mezi lidmi
Zde může být Vaše reklama. Kontakt: reklama@knihovnice.cz
R e k l a m a
Starší kusy
(1) Dunkerský zázrak
V září 1939 napadlo nacistické Německo Polsko a Francie s Velkou Británií Německu vyhlásily válku. Byla to však "podivná válka", bombardovalo se letáky, protože Polsko už nebylo. Potom přišel duben ...
(2) V horách šílenství
(3) Koza, která žere hady
Knihovnice.cz podporuje
Rosteme s knihou
Vydavatelství audio knih
Celé Česko čte dětem
Spřátelené weby
© 2004-2019 Alžběta Červená, Radek Červený, Václav Čermák. Všechna práva vyhrazena.
Publikování nebo šíření obsahu Knihovnice.cz je bez našeho výslovného souhlasu zakázáno.


TOPlist
Knižní startér - dejte šanci talentovaným autorům a zajímavým projektům