Nějaký čas po Čingischánově smrti se i jeho vnuk Godan začal zajímat o Střechu světa. Na jeho pozvání se vydal Sakja-pandita (Učenec z Šedé země), vlastním jménem Künga Gjalcchän Palzangpo (1182-1251) do Lan-čou a uzavřel s Godanem roku 1245 smlouvu, jíž opati ze Sakje uznali svrchovanost mongolských chánů nad Tibetem, ale jíž byla Sakjapa též povýšena na vládnoucí sektu nejen v Tibetu, ale i v celé říši mongolské dynastie Jüan. Sakja-pandita se do Tibetu, ačkoliv byl jeho vládcem, už nikdy nevrátil. Dožil na Godanově dvoře, kde šířil tibetský buddhismus a pokoušel se o reformu mongolského písma.
Vraťme se však do dob po roce 1220, kdy Sakja-pandita spravoval sektu a klášter v Sakje, vyučoval žáky a sepisoval své rozsáhlé dílo. Jednou z jeho oblíbených částí je i Pokladnice moudrých rčení - sbírka mravoučná poučení a aforistických průpovědí.
Moudrost se v moudrých rčeních zlatě moudrost skví,
hlupák se z moudrých rčení sotva co doví,
Jakmile nebem kmitnou sluneční paprsky,
oslepnou sovy - ptáci démonovi.
Tolik tedy z autorovy předmluvy, po které by čtenáři mělo zcela jasné, zda číst či nečíst, bez ohledu na to, co ví o sovím vidění ve dne. Sbírku do češtiny přeložil Josef Kolmaš a přebásnila Jana Štroblová, již v roce 1984. V tomto případě se jedná o třetí, dopracované vydání, obsahující slovníček pojmů a něco textu o historii Sakja-pandity a Tibetu jeho doby, tibetském verši a tajích jeho překladu.
Originální text vzdálený nám v čase i prostoru patrně nepohltí každého, ale mnohé sloky jsou neočekávaně vtipné a současné; nad některými je naopak třeba nějakou tu chvíli hloubat, než se jejich smysl z básnických vazeb vyjeví. Pozorný čtenář objeví paralely mnoha křesťanských přísloví, základy psychoanalýzy v tibetském podání, zásady, které vtloukali lidu soudruzi v letech uplynulých, i škodlivost česneku při onemocněních žlučníku. Ale samozřejmě hlavně všeobecně lidská, morální ponaučení:
Bláhový jsi-li, tak lidem pořád věř:
neublíží mi, když sám mám dobré úmysly
Věčně má dobré úmysly lovná zvěř -
a šelmy ji požírají, kdy si usmyslí
Mnohdy se však do paměti nejlépe vryjí profánní přirovnání:
Jestliže je pes nažrán a kocour syt,
musí v tom cosi ostudného být.
Něčemu takovému se dá dost dobře uvěřit, zvláště chovatelům psů a koček.
Čeština je jedním ze sedmi jazyků, do nichž byla Sakja-panditova sbírka přeložena. Z devíti oddělení do nichž je kniha rozdělena lze nahlédnouti do částí O skutcích a O lidech hloupých.
Vydala Paseka v roce 2006.
| nápověda
