Kniha si s autorovou prvotinou v ničem nezadá. Příběh se odehrává vlastně ve stejné době jako "A odpusť nám naše viny", na konci 13. století, tedy doby končícího středověku, ale přesto stále za časů krutých a nemilosrdných, kdy církev a křesťanství mělo neustále větší moc než jakákoliv světská síla. Tedy minimálně nad prostým lidem.
Příběh se opět točí kolem Vatikánu a jeho mocipánů. Řečeno slovy hlavního představitele osy zla, papežského kancléře Artemidorose de Broca. Stanete se svědky nejúžasnějšího překvapení křesťanské éry od té doby, co se římští vojáci jednoho rána vrátili ke Kristovu hrobu a zjistili, že je prázdný. Samotný příběh má dvě dějové linie, které se v závěru sloučí v neuvěřitelnou pointu. Jedním je příběh venkovského faráře otce Aba, pečujícího o vesnici v jedné odlehlé farnosti francouzského kraje Quercy, která se široko daleko považuje za posvěcenou samotným Bohem, přímo požehnanou, protože lidé se zde zázračně vyléčí z téměř jakékoliv choroby. Nic není ale tak, jak se na první pohled zdá. Otec Aba má svá tajemství, které se pro blaho jeho i vesnice nesmí nikdy prozradit. Ale jednoho lednového dne do vsi vtrhne skupina černě oděných bojovníků a začne hotové peklo. Ten, co držel chlapce, ho přiložil k trámu a probodl ho mečem. Zatlačil tak silně, že čepel pronikla hluboko do dřeva a zůstala v něm trčet. Nepovolila ani pod vahou dítěte, když pustil rukojeť. Hoch zůstal připíchnutý k trámu, prudce se třásl a silně krvácel. Otec Aba i děti zkameněli hrůzou. "Jestli se pohneš, velebníčku, přišpedlím ti dětičky na všechny zdi," zařval vrah na faráře.
Druhý hrdina je římský lidový napravovatel křivd Benedikt Gui, který se ujme případu ztraceného mladíka, pracujícího pro Vatikán. Obě postavy jsou na stopě podivných případů zmizení a únosů dětí, které zjevně nemají nic společného. Ale s postupem času se zjišťuje, že každé z těchto dětí bylo nějak poznamenáno, jakoby Bohem vyvoleno k neobvyklým schopnostem.
Jak je tedy patrno, jedná se skutečně o plnohodnotný thriller, který čtenáři nabídne velkolepou podívanou ze světa evropského středověku. Autor píše moderním jazykem, a kromě samotného děje je kniha i zajímavým průvodcem po reáliích tehdejšího života. Samotný příběh má značné tempo, čtenář je neustále konfrontován s novými zjištěními, které každou chvíli mění směr případu. V tomto ohledu kniha připomíná standard obdobných příběhů, tedy slavný román "Šifra mistra Leonarda" od D. Browna. Jak už je z výše uvedené ukázky patrno, Sardou už tak ponurou atmosféru příběhu dokonale okořeňuje krvavou brutalitou, které byla přece jen v tehdejším světě nedílnou součástí lidského života. Ale při všem tom tempu a násilí dokáže děj příběhu udržet v rozumných hranicích uvěřitelnosti. Ani jedna z postav není předimenzována hrdinstvím, nikdo není prostě černý nebo bílý. Tomu pomáhají především ty ustavičné zvraty v ději, které Vás neustále drží přikovaného ke stránkám knihy. Na druhou stranu jsem ale v závěru knihy myslím cítil jistou překombinovanost, nebo možná nelogičnost. Pád prokletého Megidského konventu mi připadal takový nejasný. Na obálce knihy je sice napsáno, že se jedná o volné pokračování "A odpusť nám naše viny", čtenář, který nezná tuto knihu, si ale nemusí dělat žádné vrásky. Znalost či neznalost předešlé knihy nijak neovlivní zážitek z četby titulu "Zbav nás od zlého".
Kniha určitě uspokojí jak čtenáře znalé jeho předešlého díla, ale i kohokoliv jiného, který má rád kvalitně napsané thrillery či historické detektivky.
Překlad byl opět prací Danuše Navrátilové.
