Knížek jako "Cesty Binjumina Třetího" je na našem knižním trhu málo. Lehký, až humorně laděný příběh o židech a jejich židovství, je vlastně u nás neznámý pojem. Pokud nebudeme brát ohled na knihy židovských vtipů jako třeba od K.Poláčka nebo J.Tuwina, osobně si vzpomínám na knížku tohoto ražení pouze od velikána I. B. Singera "Hlupáci z Chelmu a jejich dějiny". Mendele Mojcher Sforim (vlastním jm. Š. J. Abramovič) patří ke klasikům jidiš literatury 19. století. Pochází z carského Ruska a tam se odehrává i většina jeho knih. Příběh nás zavede do malého štetlu Tunjadevka , ukázkového židovského městečka v Rusku 19. století, plného svérázných postaviček, typických pro židovství té doby. Autor se snaží stylem až podobným karikatuře vyobrazit jejich svět, denní starosti i slasti. Hrdinou příběhu je talmudista Binjumin Třetí, který jediný z Tundajevky shledává vzdálený svět za zajímavý. Podle svého vzoru Alexandra Makedonského, se rozhodne podniknout cestu do Izraele k židovským kmenům. To vše pro svoji a židovskou slávu. Jeho partnerem na cestách je prosťáček Senderl, zcela beznázorový človíček, známý svojí větou: "Záleží-li ti na tom, aby bylo právě takhle, inu budiž. Je to snad moje starost?" Tato svérázná dvojce Židů nás během své cesty seznamuje s reáliemi tehdejší doby. Mojcher Sforim nám ukazuje malost jejich životních plánů okleštěných tisíci zákony a přikázání jejich víry, jejich jednoduché a přímočaré myšlení. Ale zase naopak obrovskou sounáležitost, na kterou se každý Žid mohl spoléhat.
Kniha je krásná především tím, že v záplavě příběhů židovských osudů plných utrpení z holocaustu a pogromů, nám přináší lehký a lidský nadhled na dějiny židovství.
