80 %

Sherman, Alexie - Kouřové signály

Více informací k této knize najdete v detailu
"Uran má poločas rozpadu sto třicet pět miliónů let," sdělil někdo Josephovi, a ten na to řekl: "To já mám historky, co vydržej ještě dýl." To proto, že vteřina je občas dlouhá pět set let a Indiánům už stejně nic jiného než příběhy a stará historie nezbylo. Bezpočtukrát, bezmezně, bezohledně, bezvýchodně, beznadějně, bez peněz... Indiáni ve Spojených státech a monumenty poražených - rezervace. Kniha měla v originále pitvorný, dlouhý název, v češtině se jmenuje stejně jako film, který jí bych inspirován, ale nejlepší by bývalo, kdyby se jmenovala Breviář beznaděje a bezvýchodnosti.

Sherman Alexie ve sbírce povídek z doby dospívání v sedmdesátých letech v rezervaci kmene Spokane ve státu Washington napsal všechna ta bez- současných Indiánů: Bez alkoholu ani ránu. Bez rezervace jako bez rukou. Bez peněz - věčně. Beznaděj chlastání a rvaček v rezervaci nebo bezohledné odsuzování mimo ni. Zaručená práva, kmenová rada, speciální zákony - tiché úlitby, odpustky, abys šel a umřel stranou. Většina Indiánů po nich skočí. Krabicové víno, ředidlo, benzín, laciné pivo, pálenky. Bitky, rozmlácené sociální byty, ukradená auta, podvázané vaječníky, horko, špína, beznaděj. Kymácivé kroky po stopách tradic, které vás dovedou zpátky do rezervace, kde se najde dost známých, kteří vás vezmou do hospody, do bezvýchodnosti alkoholismu. Netanči s kostlivci. ... Vaše minulost je kostlivec, který kráčí jeden krok za vámi a budoucnost je jiný kostlivec, a ten zase jde jeden krok před vámi. ... Ale ať budou dělat cokoliv, vy se nesmíte zastavit, musíte pořád dál. A nenoste hodinky. Indiáni ovšem hodinky nikdy nepotřebují, protože jim kostlivci vždycky připomenou, kolik je hodin. Nakonec je vždycky právě teď. To je totiž indiánský čas.

Jistě, nejeden problém je dílem těch, na jejichž hlavy padá. Samozřejmě, každý český emigrant měl před sebou podobné, i když menší, předsudky a překážky, ale žádný český emigrant, vzdor českému sociálnímu systému nevyrůstal v rezervaci. Je těžké nežít snadno, je těžké odejít, protože nepůvodní Američani nemají rádi, když ti původní obsazují jejich ekologické niky - oni přece také nemohou jít do rezervace.

"A jde o skutečnou spravedlnost nebo spíše o ideu spravedlnosti?", zeptal se Thomas a soudce se opět rozčílil. Ještě jedno poučení pro nás středoevropany odkojené představou šamana jakožto mediálního playboye. Kruté osudy Thomase Rozdělává oheň ukazují, co je vlastně tak těžké na roli šamana - vyděděnost. Šaman je vážený, ale i bitý. Vždyť Thomase v pubertě nesčetněkrát mlátili právě ti, kteří si ho později, s odstupem vážili (ale báli se ho a záviděli mu). Thomas trpěl, protože kamarádi s dětství se s ním báli bavit, aby se neztrapnili před kamarády nebo si nepokazili reputaci u dívek. Šaman není playboy ani filmová hvězda, šaman je troska na pomezí dvou světů, ani v jednom nemůže excelovat, protože příliš vězí v tom druhém. Žádné odchody do odloučení, hledání v samotě má prozaičtější důvod - útěk před smrtí. Je to jako s rozdílem mezi postem a hladověním.

Ležím ve svém týpí přikrytý kožešinou sešitou ze psa a kočky a dělám, že spím, ale slyším ržání koní. Místy snové vize na pomezí mystiky a deliria připomínají Huntera S. Thomsona. Píšu mu, aby si televizi otočil obrazovkou ke zdi a pořádně si prohlídnul všechny nerovnosti na stěnách, protože můžou představovat jeho mámu a tátu.

Tohle mi přijde jako ten opravdový magický realismus. Realismus, ve kterém musejí žít celé národy, a který snad z dálky, ve správném světle můžeme považovat za magický, protože magie nemusí být jenom dobrá. Právě to skřípání, ty nehezké části a žádná východiska ukazují realismus: bezvýhradnou pravdu, že každý voják má sice v torně maršálskou hůl, ale mnohem víc jich bude v životě máchat mopem na hajzlících než onou holí nad štábní mapou.

Jsem v supermarketu svých snů, kolem sebe mám pohodlné lži nashromážděné za pět set let. Indiáni přežijí všechno, to je snad jediná naděje, ale jen pro beznaděj - nevyhyne. Střízlivý Indián je ta nejsmutnější věc.

Kniha je ovšem napsána excelentně, pokud snesete realitu, jaká je, pak nezbývá, než Kouřové signály doporučit. Je to kniha klátič model, kniha otevírač očí. Kniha, která nám může ukázat, kam vede pošlapání, bezpodmínečné sociální zajištění a jak těžce a přesto zarytě bojují lidé za "národ", když jej nemají. Každý Indián je vlastně taková videohra s copy.

Vydala Paseka v roce 2009.





Diskuze k této recenzi:


Jak se Vám líbila tato recenze?
Oznámkujte jako ve škole
 1     2     3     4     5    Odeslat
Celkem hlasů 1. Z toho průměrné hodnocení: 5.

Bookmark and Share
Knihovnice.cz je na sociálce... ne na úřadu, ale na sociálních sítích. Přidejte se k nám na Facebooku a Twitteru.

Facebook Knihovnice.cz Twitter Knihovnice.cz
Chcete zde
inzerovat?
Napište si o ceník
na adresu
Aktuálně Vám nabízíme
1064 recenzí
  (1012 ohodnocených)
1091 knih
  (963 ohodnocených)
a celkem 30949 čtenářských hodnocení
články pro RSS
Přidej na Seznam

PageRank ukazatel
R e k l a m a
Prodejte svoje knihy jiným čtenářům v online antikvariátu TrhKnih.cz
Antikvariát mezi lidmi
Zde může být Vaše reklama. Kontakt: reklama@knihovnice.cz
R e k l a m a
Starší kusy
(1) Pohádky pro neposlušné děti a jejich starostlivé rodiče
Bylo nebylo, vjednom království.: tak nějak začínají pohádky, která nám přinesli už od dob obrození pohádkáři jako K.J. Erben, či B. Němcová. A jako všechno vhistorii, i pohádky se vyvíjejí a mění. ...
(2) Valčík na rozloučenou
(3) Katatymně imaginativní psychoterapie
Knihovnice.cz podporuje
Rosteme s knihou
Vydavatelství audio knih
Celé Česko čte dětem
Spřátelené weby
© 2004-2019 Alžběta Červená, Radek Červený, Václav Čermák. Všechna práva vyhrazena.
Publikování nebo šíření obsahu Knihovnice.cz je bez našeho výslovného souhlasu zakázáno.


TOPlist
Knižní startér - dejte šanci talentovaným autorům a zajímavým projektům