90 %

Slaterová, Lauren - Pandořina skříňka

Více informací k této knize najdete v detailu
Kniha s tuctovým podtitulem "Nejvýznamnější psychologické experimenty dvacátého století" se zdála býti celkem nudným zopakováním Milgrama a Zimbarda a nevěstila na první pohled nic významného. Ovšem, opak byl pravdou a nemohu, než ji označit za neprávem (mnou) dosud opomíjený klenot populárně-naučné literatury loňského roku. Lauren Slaterová otevřela Pandořinu skříňku nepříjemných pravd nejen Stanleyho Milgrama, ale také přidala deset dalších více či méně děsivých výprav do psychologovy duše.

Prostým nahlédnutím do obsahu zjistíte, že kniha obsahuje jen deset kapitol, zatímco mně se kupí jedenáct osudů, jimiž jsem vyhrožoval. Nuže, není to diagnóza ani prostá početní chyba, mezi řádky jednotlivých kapitol se rozvíjí dosti překvapivý osud depresivní dívenky, která se ráda řezala, a kvůli své kratochvíli skončila v ústavní péči - je to příběh autorky samotné, která, tak říkajíc, přešla na druhou stranu barikády.

Domnívám se, že její motivace ke studiu psychologie se plně projevila v jejím pátrání po pozadí velkých objevů v psychologii. Slaterová vychází z premisy, že dobří holubi se vracejí, protože staré rány se nikdy nehojí, a to dokonce když tomu chcete.

Její první obětí se stal Skinner, neobehaviorista, jež pomocí operantního podmiňování naučil prase luxovat a králíka nosit drobné do prasátka. V jednom z interview v šedesátých letech však připustil, že jeho úsilí o sociální inženýrství odpovídá fašistickým představám a může být využito k totalitním cílům. Po jistou dobu pak byl univerzálním démonem, který prý dokonce dělal pokusy na vlastní dceři, čímž jí přivedl k sebevraždě... Slaterová dceru vypátrala. Žije a otce milovala. Již od prvé kapitoly totiž autorka ukazuje, že umí citlivě vážit pro a proti. Nezapomíná, že Skinner prosadil zákaz tělesných trestů v Kalifornii (odměna podmiňuje vždycky lépe), ale nezapomíná ani na jeho přílišnou ctižádostivost, díky níž nejednou přestřelil a nadělal si spousty nepřátel.

Milgramův experiment s dobrovolnými examinátory je jeden z hnusnějších, je popsán z pohledu účastníka. Autorka vypátrala některé jeho účastníky. Překvapivě zjistila, že morálně pevní odpírači týrání žili konformně a ve Vietnamu bojovali bez výčitek, zatímco jeden z poslušných katanů se vlivem tohoto otřesu stal bojovníkem za práva homosexuálů. Opět nechybí osobnostní profil vynálezce. Slaterová píše, že Milgram na svého školitele Asche nedosahoval vzděláním ani výškou, za to jej předčil ambiciózností a touhou se proslavit v domnění, že brzo umře. Chtěl svět šokovat a současně spočívat v jeho odpouštějícím náručí.

Z poněkud jiného těsta byl David Rosenhan. Byla sedmdesátá. Szasz psal o mýtu duševní nemoci a Laing navrhoval, zda bychom na schizofrenii neměli pohlížet jako na jistou formu poezie. Rosenhan sehnal pár přátel a nechali se hospitalizovat v různých psychiatrických klinikách s vymyšlenými symptomy. Po přijetí se okamžitě začali chovat normálně a svou normálnost hlásili personálu. Přesto si v léčebně pobyli mezi 7 až 52 dny. Slaterová jeho experiment zopakovala, i ona řekla, že slyší hlas říkající jí "Žuch!". Doba však pokročila a tak byla druhý den doma s taškou léků.

Darley a Latané jsou snad jediní, o kterých není z knihy známo, že by s nimi bylo něco špatně. Zkoumali ochotu pomoci nebo volání o pomoc ignorovat. Příčinou jejich bádání byla otřesná vražda Genoveseové v roce 1964; vrah zaútočil třikrát během půl hodiny, nikdo nepomohl, nikdo nezavolal policii. Cítíme, jak mezi sebou šíříme neschopnost reagovat difúzí zodpovědnosti a dalšími zmatky. Pomůže na to nějaká plynová maska? Naštěstí ano, svalování odpovědnosti lze odnaučit.

Mrzoutský Festinger popsal v roce 1957 teorii kognitivních disonancí - neslučitelných idejí, které vytvářejí duševní nepohodu, která by měla vést ke změně idejí. Občas nevede, lidé uvěří snáze lžím, za jejichž šíření dostali zaplaceno směšně málo.Festinger popsal několik paradigmat řešení kognitivní disonance, například čím drsnější vstupní zkouška, tím vyšší loajalita k tlupě. Propletení lásky a lži jako důvodu racionalizace je zde velice mistrně popsáno.

Harlow vznětlivý, nezdvořilý misogyn, který rád lámal vazy. Podal důkaz, že láska se nerozvíjí na základě potravy, ale na základě dotyků. Z celých generací makaků vychoval deprivované devianty a slabším náturám tuto kapitolu nedoporučuji navečer. Harlowova superinteligentní žena (IQ 155; nalezena při výuce inteligentních dětí) utekla s kopáčem a dožila s ním v přívěsu. Harlow pak už po zbytek života jen pil a týral deprivované opice železnými náhradními matkami. Stal se jednou z příčin hnutí na ochranu práv zvířat, ale jeho výzkumy vedla také k zavedení loktuší a klokánků na nošení dětí.

Následující dva příběhy psychologie jsou zasvěceny rebelům mimo hlavní proud. Alexander, Coambs a Hadawayová v roce 1981 postavili park pro krysy, aby ukázali, že v příjemném prostředí drogy nikdo nebere. Před kriminalizací opia bylo údajně jen 1% závislých. Skutečná drogová válka totiž možná neprobíhá v ulicích, ale na našich univerzitách. Nebo spíše v poslaneckých lavicích.

Elizabeth Loftusová byla zděšena sugescí naočkovanými hysterkami, které květnatě líčily své zneužívání před desítkami let. Díky předchozím experimentátorům už měla práci ztíženou o etické komise. Nalezla však neinvazivní cestu: 25% účastníků experimentu přesvědčila, že se v dětství ztratili v supermarketu. Příběh Loftusové, která ukázala, že paměť nemusí být slovo ryté do kamene je snad nejambivalentnější - 3/4 účastníků přece neobalamutila. Ona sama prožila frustrující ztrátu matky a její výzkumy byly vždy puzeny její touhou pomáhat rozbitým rodinám; smiřovat. Pravdou zůstává, že zneužívání existuje a že emočně nabité zážitky se vrývají (a pamatují) mnohem lépe. Pravdou však také je, že k odsouzení rodiče za zneužívání dnes už nestačí sugescí vyvolaná terapeutická regrese do dětství.

Poněkud nenápadný příběh o paměti, práce Erica Kandela sice začíná odvrtáváním mozku epileptika Henryho, což vedlo ke ztrátě schopnosti zapamatovávat si, ale ve skutečnosti jde právě o látky umožňující pamatování, o buněčné procesy paměti. Zcela poslední příspěvek je o psychochirurgii. Moniz obdržel Nobelovu cenu za vylepšení lobotomie v roce 1949. Autorka zde shromáždila několik příkladů, které ukazují, že odsuzovat není vůbec snadné, neboť ať už si myslíme o řezání mozku cokoli, my nemusíme žít s poruchami, které se takto odstraní.

Doslov ke knize kromě autorky napsal i překladatel, Jan Kosek. Jeho filozofický esej je možná až příliš rozvláčný a rozsáhlý, ale velice souzní s prací Slaterové. Především však vypichuje tři hlavní témata autorčiny práce: Svobodnou vůli, konformismus a vědeckou odpovědnost. To vše se linulo jak experimenty, tak životy jejich navrhovatelů i autorčiným sledováním stop obozu předchozích. A je opravdu s podivem, kolik toho autorka dokázala do knihy vtěsnat, ať už fakticky nebo, tak říkajíc, v rovině ideologické. Výborná kniha!

Ano, Zimbarda jsem netrefil, nemá ho ani v rejstříku. Nedostalo se ani na sex na veřejných záchodcích, ale bylo by škoda, aby tento odkaz zapadl. Vydalo Argo a Dokořán v roce 2008.





Diskuze k této recenzi:


Jak se Vám líbila tato recenze?
Oznámkujte jako ve škole
 1     2     3     4     5    Odeslat
Celkem hlasů 5. Z toho průměrné hodnocení: 1,8.

Bookmark and Share
Knihovnice.cz je na sociálce... ne na úřadu, ale na sociálních sítích. Přidejte se k nám na Facebooku a Twitteru.

Facebook Knihovnice.cz Twitter Knihovnice.cz
Chcete zde
inzerovat?
Napište si o ceník
na adresu
Aktuálně Vám nabízíme
1064 recenzí
  (1011 ohodnocených)
1091 knih
  (960 ohodnocených)
a celkem 30709 čtenářských hodnocení
články pro RSS
Přidej na Seznam

PageRank ukazatel
R e k l a m a
Prodejte svoje knihy jiným čtenářům v online antikvariátu TrhKnih.cz
Antikvariát mezi lidmi
Zde může být Vaše reklama. Kontakt: reklama@knihovnice.cz
R e k l a m a
Starší kusy
(1) Proč se lidé zabíjejí
(2) Neúplnost
Gödel se narodil v Brně, ale s českým prostředím nikterak nesouzněl. Studoval na Vídeňské univerzitě, nejprve fyziku, pak přešel na matematiku. V roce 1930, ve 23 letech, dokázal "Věty o neúplnosti". ...
(3) Alice a její muži / Hříšná Lizzie
Knihovnice.cz podporuje
Rosteme s knihou
Vydavatelství audio knih
Celé Česko čte dětem
Spřátelené weby
© 2004-2018 Alžběta Červená, Radek Červený, Václav Čermák. Všechna práva vyhrazena.
Publikování nebo šíření obsahu Knihovnice.cz je bez našeho výslovného souhlasu zakázáno.


TOPlist
Knižní startér - dejte šanci talentovaným autorům a zajímavým projektům