U amerického spisovatele Johna Steinbecka, nositele Nobelovy ceny za literaturu, si musíme uvědomit jednu zásadní věc: Steinbeck se narodil na venkově, vyrůstal na venkově, a celý život, ať byl kdekoliv, zůstal duší venkovan. Měl silný vztah ke svým kořenům. Ani ne tak k samotné půdě, jako spíše k lidem z farem, kteří jsou většinou více přirozenější a spjatí se sebou než lidé z měst. K nejlepším a nejslavnějším jeho dílům proto patří právě farmářské příběhy jako O myších a lidech či Na východ od ráje.
Do stejného rámce zapadá i tato kniha, patřící k jeho ranným dílům. Je to soubor dvanácti příběhů, které mají společné místo děje: nádherné údolí Nebeské pastviny. Místo v kalifornských kopcích u Monterey, místo, které autor osobně velmi miloval. Jsou to příběhy z komunity farmářů z počátku dvacátého století, kteří v mnohých z nás evokují jednotvárné monolitní společenství lidí svázaných s půdou. Jenomže Steinbeck ve své tvorbě nikdy nezapomíná, že ať člověk patří do jakékoliv skupiny, sociální či náboženské, vždy je to hlavně jedinečná osobnost. Proto i zde najdeme barvitý kaleidoskop postav a postaviček, které v Nebeských pastvinách prožily svůj život, nebo třeba jen jednu etapu svých životních osudů. A nejsou to jen dvoupólové osudy: buď jim Pastviny přinesly štěstí nebo smůlu. Autor nevěří v tento černobílý svět. Naši hrdinové mají své osobité čaro a často až neuvěřitelné touhy a názory. Setkáte se zde se snovým boháčem, filozofujícími farmáři, svéráznými majitelkami restaurantu atd. A to vše je obaleno v jakémsi mlžném oblaku tajemna, kterým začíná tato kniha. Nebeské pastviny, i přes autorovu snahu, nevystupují jako cíl života, ráj na Zemi, ale spíše očistec, který Vám ukáže ten správný směr Vašeho života. John Steinbeck tak vykreslil zcela nádherný lidský příběh, tak typický pro celou jeho tvorbu.
