Ke knize jsem se dostal před mnohými lety, kdy jsem dělal jen "poslíčka" a pouze jsem ji převážel od někoho k někomu. Během těch pár minut v prázdné dopolední tramvaji jsem se do ní jen podíval, a tak jsem propadl příběhu, že jsem s leknutím vystoupil až o mnoho zastávek dále, než byl můj původní cíl.
Jde o příběh se silným sociálním a emociálním podtextem, který autor napsal v polovině 30. let minulého století vlastně na objednávku americké vlády v programu Nový úděl, což byl program, který měl pomoc spisovatelům v publikování. Zavádí nás do prostředí sezónních dělníků putujících v době ekonomické krize farmami v Kalifornii. Hrdiny knihy je dvojce mužů, kteří zcela nezvykle chodí spolu od práce k práci. Jedním z nich je Jiří, který se stará o retardovaného Lennie Smalla, jenž je paradoxně ke svému jménu obrovský hromotluk s nebývalou silou. Právě ta ho a jeho parťáka provází jako temné prokletí. Problémem slabomyslného Lennieho je neznalost pravé míry své síly. Vlastně i neschopnost řídit své city. Právě pocity lidí, vyděděnců hospodářské krize, hrají důležitou roli v příběhu. Jejich snaha získat svobodu tím, že si ušetří peníze, za které si později mohou koupit svobodu ve formě vlastního pozemku, je cesta za snem. Cestu za tímto snem většina lidí nedojde, ale Lennie a George jsou odlišní. Toho si všimnou i další postavy z farmy, které zprvu nevěří v uskutečnění jejich snu, ale s postupem času si chtějí dopřát aspoň trochu naděje, a začínají jim fandit, a dokonce sami se chtějí k nim připojit. Tím nám autor předkládá velké spektrum postav, které se vyskytovali ve těchto společenstvích. Neopomíjená je taky samozřejmě rasová otázka, která v té době byla oproti dnešku naprosto jednoznačná.
"O myších a lidech" je neradostné vyprávění o fatálnosti života, o nemožnosti překročit svůj stín, a bezradnosti osudu. Jakoby se autor snažil naznačit, že tím, čím se narodíš, i zemřeš. Sám za sebe se přiznám, že závěr knihy jsem už četl se slzou v oku, ale myslím, že v tomto případě se není zač stydět.
Ještě v témže roce, kdy kniha vyšla, ji John Steinbeck zdramatizoval. První česká verze tohoto příběhu byla právě divadelní (za tu dostal JS v r. 1938 cenu newyorských divadelních kritiků), která vyšla v roce 1946 v překladu Vladimíra Vendyše. Prvotní románovou verzi přeložila Zdenka Wattersonová v roce 1947, a už v předmluvě upozorňuje na nepřesnost překladu názvu "O myších a lidech", který mj. autor převzal z básně Burnse. Její zdůvodnění překladu názvu "Jejich je království nebeské" má svoji logiku, ale dějiny překladatelství ukázali, že Vendyšův název "O myších a lidech" akceptuje více českých nakladatelů, a tak se používá dodnes.
| nápověda
