Dvojjazyčné vydání pěti kousků ze sbírky Krakenovy dny je cestou do archeologie Strugackých a překladatel, Libor Dvořák, až trochu bázlivě v úvodu píše, že kniha bude zajímavá hlavně pro znalce Strugackých. Nezačnete-li po ránu hned první povídkou, mohu směle prohlásit, že si užijete i jako neznalci.
První dílko, Písečné šílenství, příprava na Planetu nachových mračen, je výrazně psychedelicko-surrealistické a v ranní tramvaji mě stálo nemálo úsilí to pochopit. Zároveň je to prvá dokončená spolupráce obou bratří. Jak zemřel Kang mi výrazně připomnělo Zelazného Světla jeho očí. Jen místo patosu nastoupila zkratka a místo záměru rozmar. Zároveň je to prvotina Arkadije Natanoviče Strugackého, napsaná v Kazani v roce 1946, kde Arkadij překládal výslechy japonských válečných zločinců pro Tatarské ministerstvo vnitra před Tokijským procesem.
Následující dvě povídky jsou provázány. Autorem obou je Boris Natanovič Strugackij. V komentářích je sám strhává, píše, že bratr je strhal už před lety, ale jedna z nich alespoň posloužila jako základ pro Šest zápalek. Samochvála smrdí a proto dodejme, že už jsme četli i horší věci ověnčené poctami bestsellerů. V obou případech se jedná o téma zmíněné v prvním odstavci - přesun vědomí. Zvenčí a zevnitř. Paranoidní hrůza z probuzení jinde. Padesátnická obdoba strachu z únosu mimozemšťany jak ji známe z Ameriky? Čerstvě jsem dočetl Radilovu knihu Ve čtrnácti sám v Osvětimi a stále intenzivněji přemýšlím o tom, zda všechny tyto propady jinam nesouvisí z různě otřesnými válečnými zkušenostmi. S hrůzou z každého nového dne, který může zcela vymazat to, co bylo a zdálo se neměnné.
Poslední dílko, "scénáříček", vzpomínečka na dovolenou 1963 je opět návratem do surreálna. Jak Boris Natanovič v doušce upomíná, JEDINÝ záznam, který - a to dosti přesně - ilustruje způsob psaní ABS ve dvojici.
Co dodat? Krásně jsem si zopakoval ruštinu. Zjistil jsem, jak se řekne "vytřeštěný". Samotného mě překvapilo, jak rychle přečtu stránku neodborného textu v ruštině. Překlad a originál navíc krásně sedí, jako ve vícejazyčné Bibli - co nalevo, to napravo. Kromě literární hodnoty má tedy kniha výrazný aspekt lingvistický, jak pro Čechy, tak pro Rusy.
Vydalo Argo v roce 2010.