Nejde o pouhopouhý popis cesty. Text je oživený nejrůznějšími historickými i přírodovědnými zajímavostmi. Bohužel právě tady se vloudily některé z nepřesností. Například při popisu vzniku travertinu nejde o to, že "se na vzduchu sráží nerozpustný uhličitan vápenatý", neboť travertin dokáže přirůstat i pod vodou, tedy bez přítomnosti vzduchu. Navíc je uhličitan vápenatý málo, ale přece jen ve vodě rozpustný. Některé z informací hraničí s aprílovým žertem, ale aby vyzněl, měl by být mezi "seriozními" informacemi jako vtip označen. "Na jaře roku 2006 zahájil turkmenský prezident distribuci džusů populacím varanů. Zoologové tvrdí, že takto nadměrný přísun vody a vitamínů může u varanů vést k neobyčejnému rozvoji mozku. Obávají se, že by varani mohli časem odzbrojit zásobovací oddíly a dokonce přejít do útoku." Informace hodná bývalého deníku Super, který občas s Bleskem závodil o to, kdy vypustí do světa větší hovadinu. Zavádějící je i informace o vodních nádržích v Buchaře. "Poněvadž jejich voda sloužila snad ke všem účelům, Buchara kvůli nim neblaze proslula svými epidemiemi moru." Souvislost mezi znečištěnou vodou a morem, který způsobuje tyčinkovitá bakterie Yersinia pestis je zhruba stejná, jako vztah mezi benzínem a zvyšujícím se počtem úmrtí za volantem. Bakterie moru totiž mezi lidi roznášely blechy Xenopsylla cheopis parazitující na krysách a voda v šíření nemoci nehrála nijak zásadní roli.
Na cestě manželé Synkovi během svého "hedvábného" putování exponovali přes 5 000 snímků, takže bylo z čeho vybírat. Do knihy se následně dostala necelá dvoustovka fotografií, z nichž 6 je černobílých, a každá země je uvedena stručným přehledem základních dat jako je oficiální název, rozloha, HDP či měna. Je-li ambicí autora nejen informovat, ale i donutit čtenáře k přemýšlení, dá se v textu najít mnoho zajímavých paralel. Jeden příklad za všechny: když v "turecké" kapitole popisuje krádež vajíček bourců Číňanům a následné rozšíření chovu bourců a pěstování moruší v Evropě, autor vtipně poukazuje na to, jak mnohanásobně to dnes Číňané vracejí krádežemi technologií a kopírováním nejrůznějších výrob. Nechybí ani vtipné postřehy. Návštěva v Institutu pro výzkum čaje demonstruje, kterak dosažená pozice zdaleka nemusí obnášet vzdělání v oboru. Obdobná situace u nás bývávala markantní za dob dosazování "politicky spolehlivých", leč profesně neschopných "ředitelů" v dobách budování reálného socialismu. Turecký ředitel na rozdíl od studentky institutu ani neuměl anglicky, ani nevěděl nic o čaji, ale když už přišla "návštěva z Akademie věd ČR", byl by hřích nezjistit si nějaké informace. Například jaké je křestní jméno fotbalisty Nedvěda. Z hlediska plynulosti textu působí rušivě někdy až příliš časté odkazy na sebe sama. Najdou se stránky, kde je odkaz i 3x. (třeba strana 155).
Do knihy by měl nakouknout každý, kdo se do některé z popisovaných zemí chystá. Dozví se, jak se v nich cestuje "doopravdy". Ne tedy z pera (klávesnice) hotelových turistů, kteří se v zemi mihnou a později rozdávají "zasvěcené" rady. Navíc závěr knihy tvoří přehled použitých a doporučených zdrojů, přičemž velká část odkazuje na česky psané materiály, což může usnadnit přípravu cesty i někomu, kdo zrovna není silný v kramflecích při práci s cizojazyčnou literaturou. Navíc má kniha on-line přílohu, což rozhodně není běžná záležitost. Nejde o knihu, která by byla ozdobou knihovny, ale o praktický návod a užitečného pomocníka pro běžného cestovatele v původnějším smyslu tohoto slova. A o to evidentně autorovi šlo.
| nápověda
