Jonáš Tokarský je nové jméno na nebi ostravské literární scény. Tento mladý autor (nar. 25.2.1982 v Ostravě) se už od útlého věku zajímá o tajemství alchymie, a tak se není čemu divit, že jeho první povídková kniha se věnuje této paravědě.
Už od prvních řádků Vás zaujme jeho nezvyklý styl, který se podobá prvorepublikovým knížkám a filmům. Ale přitom jde o velmi moderní jazyk, který se čte jedním dechem. Zdá se, že Tokarský si s jazykem dovede pohrát, má k tomu přirozené nadání. Krásně to je vidět na jménech jeho hrdinů. Uveďme např. : Patricius Zajíček, Theophrastus Třasořitka aj.
Všechny příběhy mají prvky tajemných, až hrůzostrašných příběhů, ale vždy se to přerodí v tragikomedii nebo satiru. Jeho postavičky jsou opravdu svérázné bytosti pohřebáci, varietní umělci, lupiči, blázniví profesoři atd. Co se mi ale nepodařilo nějak zjistit, je to, v jaké době se vlastně příběhy odehrávají? Je to první republika, nebo mi to někdy připadalo jako v uvolněném čase 60. let 20. století. Možná si Tokarský ale vymyslel svůj svět i svůj čas, co my víme?
Někdy mne až napadá, jestli si autor tak trochu nedělá z alchymie záměrně legraci. Jeho vážně tvářící se postavy a hrdinové v pohledu čtenáře můžou vypadat jako parodie na mistry černého umění. Velmi zajímavý by byl pohled čtenáře, který se vyzná v podobné vědě. Autor chrlí odborné termíny a rituály, jako kdyby šlo o naprosto běžnou každodenní záležitost. Dovedně to vkomponoval do děje, takže to zní tak přirozeně, všedně. Doufejme, že kniha sklidí úspěch, a se jménem Jonáš Tokarský se setkáme i v následujících letech.
| nápověda
