Tomáše Štítného ze Štítného známe ze škol jako jednoho z představitelů předhusitských kritiků poměrů v církvi a společnosti. Na kázání dalších dvou známých jmen, Jana Milíče z Kroměříže a Konráda Waldhausera Štítný dojížděl.
Život svaté Alžběty Durynské představuje méně známou část jeho rozsáhlého díla. Jako celek vychází vůbec poprvé, a to po dosti spletitých peripetiích. Ostatně peripetie tím nekončí, neboť vzdor současnému názvu knihy - originál se zachoval v jediném rukopise z přelomu 14. a 15. století - se, přísně vzato, o legendu nejedná. Štítný zacházel s latinských originálem legendy Dietricha z Apoldy dosti volně, mezi jinými vynechal většinu historických jmen a podrobností a legendu tak přepracoval v poučný souhrn exempel - ideálních vlastností křesťanské ženy. V současnosti jeho spis představuje i ukázku české literatury konce 14. století.
Na rukopisném textu dlouho pracoval prof. František Ryšánek, ke konečnému vydání jej připravil Jaroslav Kolár. Díky prorostlosti Paseky s FF UK vychází v rámci semináře Nakladatelské praxe.
V knize čtenář nalezne ukázky rukopisu, úvod Jaroslava Kolára, přepis vlastního díla, třístránkový slovníček staročeských výrazů a poznámky (většinou ukazující chyby a nejasnosti jimi způsobené). Text je přespán do současného pravopisu při zachování původní výslovnosti. Dodána byla moderní interpunkce.
A nyní konečně k to,mu hlavnímu: Jak se to čte? Překvapivě dobře, ale nejde vydržet dlouho. Občas je nutné hledat smysl, ne však jednotlivých slov, ale vazeb - naší předkové měli tendenci kloubit věty velice pitvorným způsobem. A pán Buoh, jak jest obykl neostavili svých, kdož veň úfají, k tomu pokušení jejie dal tu příčinu, již by mohla snžnějí snésti, neb jest byl dal v srdce choti jejie, ež ji jest miloval velmě a ukazoval jí tu milost stadce a milejí s ní rozmlúvaje a těše ji dobrú řečí.
Jakkoli tedy kniha padne do rukou spíše odborného čtenáře nebo studenta, myslím si, že i vzdělaný laik ji využije, minimálně jako jazykozpytkou hračku. Přece jen je svatá Alžběta patronkou světlušek (od Junáků).
Vydala Paseka v roce 2006.
| nápověda
