95 %

Trojak, Bogdan - Brněnské metro

Více informací k této knize najdete v detailu
Čaras držel v ruce samorost, který připomínal starosvětské telefonní sluchátko, a pokyvoval hlavou. Na druhém konci pomyslného drátu někdo byl. "Ano, spolehněte se... Jistě, ten jezevec byl již potrestán..." V Brně je metro! Nejezdí s ním sice tolik lidí, ale o to dál se dostanou. Mnohdy až na samou dřeň poznání svých básnických schopností.

Na Bogdana Trojaka jsem poprvé narazil před několika lety, když jsem hledal cokoli o Óndrovi Łysohorském. Nedalo se tehdy sehnat téměř nic, vyjma neobyčejně zajímavě napsané reportáže z literární výpravy za lašským bardem do Frýdku. Kvůli této letmé známosti jsem si Trojakovu povídkovou sbírku vyzvedl a následně ji půl roku sušil v šuplíku. Teď mě to mrzí. O takovém klenotu jsem měl referovat mnohem, mnohem dříve!

Patrně tím estéty, co jiné mají oči, naseru, ale já jsem se především výborně pobavil. Tím myslím, že jsem se několik drahných minut svíjel v křečích smíchu a vendryňské vyřezávané nutrie jsem oplakal málem nadvakrát - jednou při čtení a podruhé, když se mi příliš nedařilo přesvědčit partnerku, že jsem normální.

Nechtěl bych však, aby to nevypadalo, že Brněnské metro je žertovné pojetí toxikománie, něco jako aktualizované povídky Šimka a Grossmanna. Celá Kojálova - kopec v Drahanské vrchovině, anebo stejnojmenný televizní vysílač 340 m vysoký, z těchto dvou možností si budete muset vybrat - dobrodružství jsou o poesii a autorově studiích v Brně. Troják je kromě žurnalistické kariéry také hodnocený básník - nalezl jsem pro vás pár ukázek.

Celý děj povídkového pásma se tedy točí a svíjí kolem Brna, jež adoruje spolu s jeho básnickou kamarilou. Ovšem s mírou. Neváhá ani kritizovat: Strašlivě balamutil začínající prostoduché degustátory, kterým tvrdil, že víno je pícnina. Navíc pil zásadně ze svého věkovitého hořčičáku s obrázkem velblouda. Kojál se však dostane i do Kladska, o častých přesunech do Slezska nemluvě. Jedna známá pochází z Blanska, takže mi to nedá: Dospíval v Blansku, které nenávidí. (Je autorem jediného realistického obrazu nazvaného Fakír Salim Arkaja kráčí po ulicích na rozlehlém spáleništi Blanska.)

Kojál zatoužil oholit Rosákovi mohutný knír a vycpat jím drobného rejska polního. Je s podivem (anebo nasnadě), jak Trojak, jakožto absolvent polských škol bravurně vládne českým jazykem! A není to jen jazyk. Mateřská sýrárna, půjčovna kachen, jazyk ostružiníku slezského; je to i gejzír naprosto šílených a tudíž neotřelých nápadů.

Když dojde na rozvíjení samotné ústřední myšlenky konstrukcí v brněnském podzemí skrze prvního tagera Kiselacka a jeho přísavkovitého druha Zdena, nepokrytě jsem začal stražit uši, zda neuslyším ze strany východní rourácení, neboť není dobr ani zel, bůh kanálů Lomikel! A přiznejme, že i Bójové ustupovali na východ. Proč tedy ne duch krhútský?

V konstrukci konceptu tajného brněnského metra je Trojak kupodivu z celé knihy nejslabší, jako by ho záměr svazoval. Možná, že je to jeho faktickým nezájmem o fantastickou alternativu, jak ostatně vyplyne již pár stran po vjezd básníka Jiřího Kuběny do Brna. Anebo je to prostě kvantová zákonitost: Záměr otupuje všímavost.

Bohužel, je všímavost to nejlepší: Pluháček si všiml, že jeden ze sobů na Fajkusově norském svetru snáší vajíčko. Vzhledem k tomu, že kdesi Kojál cituje, že Seifert záviděl Brnu jeho bohatý kulturní a společenský pokrokový život, nedá mi, abych neocitoval z erotické vsuvky (patrně uvedené natruc skriptům tvůrčího psaní): Všiml si, že má na kalhotkách obrázek malého růžového ještěra a u něj nápis: Clitoris rex. To jsem v Praze neviděl!

Když už jsem psal o stražení, musím tématicky zacitovat: Kojál si sáhl na uši a zjistil, že by už neměl pít. S postupující podroušeností mu slechy vždy zešpičatěly. (odtud jeho přezdívka Netouch.)

Za zmínku stojí i strojopisová úprava textu fontem Courier New včetně ASCII obrázků, které patřily v dobách předgrafických počítačů ke stejnému kultu, jako později graffiti. Myslím, že Brněnské metro pobaví i ty, kteří normálně ani katolické básníky ani o katolických básnících nečtou. Pro mne je to kniha roku.

Vydal Host v roce 2007.





Diskuze k této recenzi:


Jak se Vám líbila tato recenze?
Oznámkujte jako ve škole
 1     2     3     4     5    Odeslat
Celkem hlasů 3. Z toho průměrné hodnocení: 1.

Bookmark and Share
Knihovnice.cz je na sociálce... ne na úřadu, ale na sociálních sítích. Přidejte se k nám na Facebooku a Twitteru.

Facebook Knihovnice.cz Twitter Knihovnice.cz
Chcete zde
inzerovat?
Napište si o ceník
na adresu
Aktuálně Vám nabízíme
1064 recenzí
  (1007 ohodnocených)
1091 knih
  (957 ohodnocených)
a celkem 30459 čtenářských hodnocení
články pro RSS
Přidej na Seznam

PageRank ukazatel
R e k l a m a
McEwan, Ian - Amsterdam
Titul: McEwan, Ian - Amsterdam
Sleva: 20 % (ušetříte 46 Kč)
Cena: 183 Kč

Prodejte svoje knihy jiným čtenářům v online antikvariátu TrhKnih.cz
Antikvariát mezi lidmi
Zde může být Vaše reklama. Kontakt: reklama@knihovnice.cz
R e k l a m a
Starší kusy
(1) Sedmikostelí
Podzim. Na Prahu a Nové město se snáší podzimní listí, které halí ulice do barevného šatu. Po Karlově náměstí se prochází bývalý policista, kterého z policejního sboru propustili pro závažný pracovní ...
(2) Naučné stezky a trasy. Praha a Středočeský kraj
(3) Take five
Knihovnice.cz podporuje
Rosteme s knihou
Vydavatelství audio knih
Celé Česko čte dětem
Spřátelené weby
© 2004-2017 Alžběta Červená, Radek Červený, Václav Čermák. Všechna práva vyhrazena.
Publikování nebo šíření obsahu Knihovnice.cz je bez našeho výslovného souhlasu zakázáno.


TOPlist
Knižní startér - dejte šanci talentovaným autorům a zajímavým projektům