85 %

Trojanow, Ilia - Sběratel světů

Více informací k této knize najdete v detailu
Procházel kontinenty, procházel upjatými a konvencemi sešněrovanými stupni imperiální správy, procházel "neobjevenou" divočinou. Kudy šel, tudy zanechával stopu. Snad proto, že byl zvyklý se prodírat divočinou, narážel na překážky i v ležérní atmosféře gentlemanských klubů. Či snad proto,že byl zvyklý už od dětství narážet, se naučil prodírat? Nesnadný a spletitý byl život muže, který se snad nejvíce proslavil první zdokumentovanou cestou Zápaďana do Mekky - Richarda Francise Burtona.

Burton hovořil arabsky, persky, čtyřmi indickými jazyky, objevil pro imperiální svět jezero Tanganika, ale příliš štěstí se nedočkal. Vzdor tomu, že jeho cestopisy byly nesmírně populární a dosáhl titulu rytíře, nedostalo se mu ani žádné výrazné kariéry, neboť místo konzula na ostrově Fernando Poo jistě nelze považovat za výhru. Ani jeho nekoloniální název Bioko nezavání slávou a navíc bere iluzi, že by se mohlo jednat o rodiště slavného medvídka.

Přesto Burtonův život propralo překvapivě vysoké množství literátů, jen na Internet Archive jich nalezneme alespoň šest, včetně toho, který sepsala jeho žena. Jakkoli bývalo v devatenáctém století zvykem, že ženy významných mužů vydávaly posmrtně jejich sebrané (a patřičně učesané) dílo, můžeme v tom vidět snahu postavit se mnohem bohatší paletě novinových a bulvárních článků o Burtonovi, které byly jistě mnohem méně přející. Tak výstřední autor tak rozsáhlého díla je jistě vděčným objektem.

Můžeme být vděčni Ilijovi Trojanowovi, že sáhl po letité a mnohokrát přepracované látce, aby ji připomenul i těm, pro které viktoriánský román a viktoriánská etika práce s nepohodlnými fakty již nemají to pravé kouzlo. Trojanow, jak zjistíme na Wikipedii, je pro tuto úlohu takřka předurčen. Multikulturalistu Burtona v jistém smyslu napodobuje, v dětství emigroval z Bulharska, školní léta prožil v Keni, aby zakotvil v Německu (a nakonec v Rakousku). Knihy píše německy. Od pádu železné opony šíří africkou literaturu a - jak vidíme - o Africe i píše.

Je nutné poznamenat, že skvostně. Po dlouhé době mám v rukou knihu, která naprosto zaskočí stylem i slohem. Naposled mne takto zaskočily v osmdesátých letech vydané Hovorkovy Tamilské listy. Měl jsem podobný pocit snového transu, historek postupně navlékaných na osu příběhu, banálních nebo zdánlivě bezvýznamných, které však zanechávají nesmírně silný pocit. Kniha sestává ze tří částí a každá s nich je kompozitem dvou příběhů: Burtonova a osoby či osob, jichž se jeho pobyl dotknul. Na jedné ploše se odvíjí osud mrtvého jednotlivce i živoucího světa, dějiny nevýznamné (Tanganika by se bez Burtona nezjevila v Hondurasu) i podstatné, složené z chování miliónů individuí hnaných miliardami příčin vstříc biliónům rozhodnutí a světu, jak jej známe dnes.

V prvé části nalezneme mladého a ambiciózního důstojníka, který přijíždí na jihovýchod Gudžáratu. Děsivé koloniální praktiky neuvěřitelně kontrastující právě s tím, co máme na mysli pod pojmem viktoriánská doba. Žádní gentlemani a žádné ochraňování vdov a sirotků, jenom mladí, ambiciózní, neschopní, neznalí a nezkušení proti tisícileté tradici, proti kultuře i proti kreativitě lidského myšlení. Popravy v zastoupení, nechápající soudci, hinduismus, islám, nenávist a domorodý odpor. V tom všem Burton, nadšený, vstřícný a studují. Za dva roky má zkoušky ze čtyř místních jazyků. Stává se expertem, odchází v přestrojení, přináší neuvěřitelné informace, ale jak splývá s Indií odlučuje se od Británie. Jeho vcítění nám ale dnes přijde podivné, chápe jazyk, oděv, zvyky až k horování pro vraždy ze cti, ale v jádru vidíme, že zůstává koloniálním rasistou, který si chce jen omočit, ale ne zavdat. Jak mu vmete jeden z domorodců: Postit se, není totéž co hladovět.

Na druhém pruhu z něhož je tato část utkána nalezneme sluhu Naukaráma, patřičně vlezlého, formálně nevzdělaného ale protřelého, člověka hindské kultury. Právě na něm pak vidíme, jak se liší rasový návštěvník od příslušníka komunity, jak se začínají drobně odchylovat v názorech, jak pozvolna propuká Burtonova celoživotní láska k islámu.

Káráčí, přístav, do něhož nedávno přirazila prsteny ozdobená ruka našeho impéria, není nic víc než velká vesnice s asi 5000 obyvateli (možná je jich dvakrát tolik, kdo ví, není obydlena těly, jež se dají sčítat, ale stíny, jež se někdy rozštěpují, jindy vzájemně splývají). Ve městě byly tři bordely, z toho dva s pánskou obsluhou, a tak jaksi, vzdor rozkrytí důležitých informačních netěsností ve víru homosexuálních radovánek, mizí zář neortodoxního a plodného přístupu a bahně pomluv, které právě na tomto bahně stojí.

Sklapni mizero, jinak tě dám vyhodit. Mizrá Abdulláh žádá o britský pas, derviš a lékař šíitského vyznání. Nejde mu to dvakrát snadno. Mít moc nikdy není nepříjemné a mocní si ji umí užít, alespoň v Egyptě. Burton, kterému procházelo vydávání se za Paštúna už v Sindhu má v Egyptě snadnou roli. Umí jazyky, zná svaté texty, praxi modliteb i zvyky. Všechny drobné chyby lze svést na exotický původ. Kolik poutníků ze zapadlého kouta Kašmíru jezdí do Mekky? Ujišťuji vás, zaplatíte trojnásobek toho, co platí ostatní poutníci, a budete rád, že vás během hadždže alespoň jednou neztlučou. ... Šejchu Abdulláhu, budete mým přítelem, ale střezte se před otevřeností a upřímností. Skrývejte neustále, jak říkáme, své názory, záměry a vyhlídky. Už v dobách krymské války tak vidíme náboženský fanatismus, útoky wahhabitů, mizernou bezpečnostní situaci, loupežnictví a národnostní třenice stejně jako ve včerejších novinách. Ovšem s přáteli se člověk - s Boží pomocí - postaví všem protivenství a zvítězí (proti všem nemocem existuje očkování - štěstí). Zde už jasně vidíme, že Burtonovo okouzlení islámem není jen dalším z řady převleků, dalším z řady pubertálních natruců a pokusů o útěk z nenáviděné britské kultury, je to láska a víra. Dnes by nikoho nenapadlo napsat, že Burton byl "nevěřícím", Burton byl konvertitou a v duchu své prvé egyptské identity svou víru prostě jen před nevěřícími zapíral, aby se vyhnul problémům.

Nesnadnou cestu zpestřovanou křivými charaktery doplňuje ještě spletitější a křivější mozaika - vyšetřování Burtonovy cesty z podnětu Vysoké porty, osmanské vlády. Turecký guvernér, šafír - arabský vládce a kádí - církevní sudí, pátrají po jeho stopách. Nalézají je, ale ode všech významných osob slyší jen chválu na toho skvělého a vzdělaného muslima. Na pozadí příliš mnoha zájmů tak trest padne na nejchudšího z nevinných a život jde dál, tentokrát savanami jihovýchodní Afriky.

I zde máme průvodce. Co jsem říkal. Vaše uši slyšely, jak krásně dokáže svahili znít, i když z takových nevymáchaných hub. Sidi Mubarak Bombaj jaksi spojuje všechny tři části. Otrok ulovený v Africe, konvertovaný k islámu a prodaný do Indie. Dnes dožívá starý muž v hlavním městě Zanzibaru a vypráví dlouhé příběhy. Vypráví o Indii, vypráví o hrůzách otrokářství, vypráví o cestách bělochů do vnitrozemí, o cestách objevitelů, kteří "objevovali" století rabované kraje se sítí otrokářských stanic. Vypráví o Stanleym, o Spekeovi, o Burtonovi. Hlavně je však kazatelem návratu ke kořenům, vypráví o setkání s šamany, o tom, že islám je jen víra otrokářů, o tom, co bylo černochům ukradeno spolu se svobodnými životy. Je to možná nejsilnější "druhý příběh" ze všech tří.

Nejvyšší komoří, takové nesmyslné označení, spíš by se hodilo nejvyšší chatrčník nebo správce lepenic. Nesnadné putování, podivné obyčeje věčně opilých a parazity prolezlých králů, kteří rozprodávají své poddané a sami padají pod útoky vedlejších vesnických králů. Burton organizující hladké průchody přes arabské otrokáře, sám už poněkud zakyslý bídou a sužovaný bohatým Spekem zakyslým pro změnu jeho domnělým pohrdáním a nepopiratelnou popularitou.

Kyselé hrozny cestovatelské kariéry na pláních země hořkých příběhů nás dovedou k Odhalení, k doslovu. Buton dožívá se svou ženou v Terstu jako konzul, a když se mladý kněz ptá představeného, proč bylo poslední pomazání uděleno člověku, který byl při vědomí, dostává se mu odpovědi: Řekněme to takto, byl to katolík honoris causa. Pozoruhodný život, pozoruhodná kniha, pozoruhodné pravdy schoulené v jednotlivých větách.

Vydal Host v roce 2008.





Diskuze k této recenzi:


Jak se Vám líbila tato recenze?
Oznámkujte jako ve škole
 1     2     3     4     5    Odeslat
Celkem hlasů 4. Z toho průměrné hodnocení: 1.

Bookmark and Share
Knihovnice.cz je na sociálce... ne na úřadu, ale na sociálních sítích. Přidejte se k nám na Facebooku a Twitteru.

Facebook Knihovnice.cz Twitter Knihovnice.cz
Chcete zde
inzerovat?
Napište si o ceník
na adresu
Aktuálně Vám nabízíme
1062 recenzí
  (1003 ohodnocených)
1076 knih
  (954 ohodnocených)
a celkem 29981 čtenářských hodnocení
články pro RSS
Přidej na Seznam

PageRank ukazatel
R e k l a m a
Pryor, Mark - Knihkupec
Titul: Pryor, Mark - Knihkupec
Sleva: 20 % (ušetříte 60 Kč)
Cena: 239 Kč

70 000 knih skladem. Najděte si novou oblíbenou knihu! Dobré Knihy.cz
Prodejte svoje knihy jiným čtenářům v online antikvariátu TrhKnih.cz
Antikvariát mezi lidmi
Zde může být Vaše reklama. Kontakt: reklama@knihovnice.cz
R e k l a m a
Čerstvé ukázky z knih
(1) Ulice Záhadných tajemství
Starší kusy
(1) Dumasův klub
Román španělského prozaika Artura Péreze-Reverta (*1951) patřil k evropským bestsellerům na konci minulého století. O jeho úspěchu svědčí i fakt, že kniha byla zfilmována Hollywoodem jako "Devět ...
(2) Kacířství
(3) Slovinsko
Knihovnice.cz podporuje
Rosteme s knihou
Vydavatelství audio knih
Celé Česko čte dětem
Spřátelené weby
© 2004-2016 Alžběta Červená, Radek Červený, Václav Čermák. Všechna práva vyhrazena.
Publikování nebo šíření obsahu Knihovnice.cz je bez našeho výslovného souhlasu zakázáno.


TOPlist
Knižní startér - dejte šanci talentovaným autorům a zajímavým projektům