V uzounké knížce, možná by se dalo říci až sešitu, najdete několik částečně na sebe navazujících příběhů. Veškerý děj se odehrává nebo je přímo spojen s oblastí Hlučínska. Pokud nevíte, kde byste Hlučínsko měli hledat (což jsem já před přečtením Dědictví ostatně také netušila), vězte, že je to malé území ve tvaru trojúhelníku ohraničeného dvěma řekami, Odrou a Opavou a na straně třetí Polskou státní hranicí. Tato oblast prošla v průběhu dějin "rukama" České Koruně, Prusům, Čechoslovákům, Německé Říši a opět Čechům.
Příběhy připomínají babiččina vyprávění (a to myslím obecně) jednak tím, že vypravěčkami a hlavními hrdinkami jsou ženy. Ženy mladé a plné života, matky od rodin i celoživotní dřinou zmožené stařenky. Druhá připomínka povídání s vůní čaje a sušenek je také doba, ve které všechny postavičky žijí, nebo na který vzpomínají. Ať už s láskou nebo trpkou příchutí. Tím obdobím je počátek minulého století, především druhá světová válka a léta tesně před ní i ta následující.
Zkuste si představit, jak těžký život vedli lidé v této tak obtížné epoše, navíc když si nárok na jejich domovy dělala hned ta, hned ona Středoevropská mocnost.. nuzný a namáhavý, plný nejistoty a nebezpečí, ale i každodenních starostí a drobných radostí. Bát se o život a zdraví, mít co do úst a do čeho obléknout děti, vychutnat si v klidu své 'kafe', zavzpomínat si na rodnou hroudu. O tom všem Vám budou hrdinky všech povídek vyprávět. Procítěně, tak jako to umí jen ti, kteří milují. A to je zřejmě i případ autorky, která miluje svůj kraj. Posloucháte-li rádi životní příběhy s kávou a babiččinou bábovkou, Dědictví od Evy Tvrdé by se Vám jistě líbilo.
| nápověda
