Tahle kniha byla sepsána "na zakázku" v rámci celosvětového projektu Mýty. Za nakladatelství Argo, které je českým zástupcem v tomto projektu, se úkolu převyprávět národní mýtus ujal jejich kmenový autor a redaktor Miloš Urban. To mohlo být zajímavé, protože způsob, kterým Urban pracuje s látkou byl dosud téměř vždy velice zajímavý a jeho knihy byly téměř vždy velmi povedené. Docela jsem tedy byl zvědavý, jak Urban převypráví jeden z pilířů českých bájí - pověst o kněžně Libuši.
A dostali jsme se k prvnímu tenkému ledu. Můžeme považovat pověst o kněžně Libuši za klasický mýtus, srovnatelný třeba s Ikarem, Hérakletem apod.? Libuše je spíše historickou postavou, možná opředenou mýty, ale například takový Bruncvík by byl v tomto případě vhodnější postavou, příběhem o hledání národní identity, národního symbolu. Je znát, že si toho Miloš Urban byl vědom a do knihy "zapravil" velkou spoustu pohanských božstev, aby tak tuto látku více uvedl do mýtické polohy. Nemám to knize za zlé, nijak to nesnižuje její kvality, ale napadnout to musí každého člověka.
Tak jaká je Libuše podle Miloše Urbana? Jsou to vlastně dvě ženy v jedné - křehká, něžná, toužící po lásce a na druhé straně žena silná, pevná. Uvědomuje si také, že její autorita mezi poddanými je křehká, a proto se rozhodne upevnit ji svazkem s mužem - Přemyslem Oráčem. Nic překvapivého, že? A to je druhý tenký led. Helma hrůzy, další svazek tohoto projektu, přenáší Mínotaurův labyrint do polohy moderního informačního labyrintu. Přináší opravdu nový pohled na tento mýtus. Dává mu nový, moderní význam. Pole a palisáda? Žádný takovýhle moderní háv jsem tu nenašel. A je to škoda, protože si dokáži ve své fantazii představit několik verzí, které by byly aktuální i dnes. Například feministický manifest - kněžna, která je přesvědčená, že dokáže vládnout mužům, ale na poslední chvíli obětuje tuto svou ctižádost na oltář klidu ve státě.
Nechci ale, aby vyznělo, že se mi knížka Pole a palisáda nelíbila. Čte se moc dobře, má spád. Jen mi přišlo, že je moc uctivá k předloze. Mottem projektu Mýty je věta "Chceme ten příběh vyprávět znovu." Miloš Urban to sice vypráví znovu, ale vlastně stejně. Pole a palisáda je tak moc pěkně napsanou knihou o kněžně Libuši, která toho ale příliš nového nepřináší. Každopádně je napsána velice dobře a nikoho neurazí, což se nedá říct o předposlední Urbanově knížce Santiniho jazyk.
