Výbor je uveden dvoustránkovým úvodem a zhruba po jedné stránce jsou úvody do jednotlivých typů hinduistických náboženských textů. Pak následují ukázky z děl, naštěstí opatřené docela podrobnými poznámkami, takže mnohé, co je nejasné, lze dohledat v poznámkách, které jsou hned na ukázkou, což činí hledání mnohem příjemnější než v obvyklé odborné literatuře. Zbavitel sám přeložil skoro všechno, přesto jsou citovány překlady dalších pěti autorů.
První oddíl jsou pochopitelně védy. Je uvedeno jedenáct zpěvů z Rgvédy a tři z nejmladší Atharvavédy. Citovány jsou tři ukázky z brahmán - komentářů k védským zpěvům a devět z upanišad. Čtyři ukázky připadly na šástry - teoretické spisy z druhé poloviny prvého tisíciletí před naším letopočtem, které dokumentují přeměnu védského náboženství v hinduismus. Šástry, obsáhlé učebnice dané Brahmou ke všem třem aspektům lidského životy známe pod jejich alternativním názvem sútry (zhuštěné texty). Každý bude znát Kámašástru Vátsjájany o uspokojování smyslových a sexuálních potřeb. Do češtiny byla Zbavitelem přeložena celá Kautiljova Arhašástra pojednávající o materiálních stránkách života (je to jediná, která se dochovala kompletní). Nejméně jsou v češtině dostupné dharmašástry popisující duchovní povinnosti jedince.
Nejrozsáhleji je zpřístupněna Mahabharáta a zejména Bhagavadgíta, která je zastoupena každým z osmnácti zpěvů. Purány jsou předvedeny čtyřmi mahápuránami: (převážně) višnuistickou Bhágavatapuránou a Višnupuránou (očekávejte jezdce na bílém koni), šaktistickou (nejzákladnější síla ve vesmíru je ženský princip) Márkandéjapuránou a Brahmapuránou.
Čtení je to vpravdě nesnadné a vhodné buď pro pracovní účely anebo pro krátké chvilky čtení a listování u kávy nebo jiné kratochvíle. Jsou zde sice shromážděny zásadní texty a přelomové ukázky (kupříkladu první zmínka o technikách jógy), ale rituální zpěvy staré několik tisíciletí dají zabrat i tak. Kromě toho počítejte s mlžením samotných bohů, v Bhagavadgítě se Višnu Ardžunovými ústy chlubí, že je Šiva, což poněkud rozleptává systém laických zájemců o vhled. Abych alespoň něco zacitoval, uvedu zmínku o hloubce indického vhledu do fungování bohů z Rgvédy: Tak jako dobytčata živí člověka, živí lidé oběťmi bohy; proto bozi nechtějí, aby lidé poznali pravdu, neboť by jim přestali přinášet oběti. V Mahabharátě se uvedeno, že náboženství, víra a kázeň - to všechno jsou maličkosti ve srovnání s láskou k bytostem, neboť nad vším se tyčí zákon neubližování.
Vydalo Argo v roce 2007.
