100 %

Zrzavý, Jan - Proč se lidé zabíjejí

Více informací k této knize najdete v detailu
Rozsahem nevelká kniha titána popularizace evoluce Jana Zrzavého je bezesporu vrcholem knižní produkce loňského roku. Bohužel asi nesklidí zasloužené ovace slávy a nadšení, neboť si ji prý kupující pletou s knihou o sebevraždách. A přitom je to o zabíjení druhých - v malém (homicida) i velkém (genocida). Autor zde, na základě svých starších článků ve Vesmíru shrnul závěry výzkumů evoluční výhodnosti vraždění a vyvražďování.

Zrzavý je mistr, který dokáže sumírovat slova v palice a jimi tlouci čtenáře. Nemá proto smyslu abych vyznačoval citáty, skoro vše je citát. Upozornění pro začátek: Profesionální vrahy ponechme stranou, ti jsou ostatně jenom v práci. Jak známo z detektivek, vraždy bývají dobře opodstatněné, rozhodně opodstatněnější než řada chvalitebných činností, třeba účast v parlamentních volbách. Už tato studená lhostejnost k lidskému utrpení bude mnoha lidem nepříjemná, o konkrétních výsledcích , k nimž dojdeme, nemluvě.

Přijde nám přirozené, že lidé pěstují, co pěstují, ale ne také to, že znásilňují a vraždí. Každý kdo přichází s morálním soudem, je důvodně podezřelý z obmyslného prosazování, nějakého vlastního zájmu. To pochopitelně neznamená, že by snad zločinci neměli být trestáni a morálně odsuzováni, ale to, že právní a etický přístup nám o podstatě toho, co jest, nemohou říct nic relevantního , neboť se zabývají tím, co být má - neboli tím, co není. Ostatně rakovinu také nezastaví esej o její nemorálnosti či zákaz v obytných prostorách.

Teď už čtenář ví, co ho čeká a může se rozcvičit v tématice genů a kultury, druhdy pojmů protikladných až běda. Tento rozpor se v uplynulých letech rozplynul. To, co jsme se od svých rodičů dokonale naučili je totiž stejně spolehlivě "dědičné" jako to, co jsme zdědili geneticky. Mezi "geny" a "kulturou" prostě není žádný zásadní rozdíl, který by byl relevantní pro zkoumání příčin a účelů lidského chování. Kultura neruší biologickou evoluci, ale výrazně modifikuje kontext, v němž normální biologická evoluce probíhá. Špatná výchova může být stejně fatální jako špatné geny, čímž se konečně dostáváme k vraždění.

Pokud vraždění přináší dostatečný prospěch, budou se lidé vraždit bez ohledu na to, jak je to konkrétně zařízeno. Přibývá-li násilníků je vysvětlením buď to, že mají více potomků nebo to, že jejich úspěšnost vybízí k následování. Lidé věří, že jsou vědomými strůjci svého chování, a právě proto se vzpínají evolučnímu popisu své existence. Není divu, že intelektuálové nutkavě se snažící racionálně reflektovat svá rozhodnutí obvykle selhávají v tak hračkovitě snadných činnostech, jako je dělání dětí a dělání peněz.

Nyní se vzdejme po stopách ultimativního: "Proč?" a proximativního: "Jak?" Mají-li se lidé množit, nelze spoléhat na jejich vědomé rozhodování, protože v takovém případě by jistě dospěli k závěru, že hodnotná kniha je koneckonců o moc lepší. Jak jsme se ke svému překvapení po rozšíření antikoncepce dověděli. Ani člověk nedokáže vědomě plnit své ultimativní cíle. Rozmnožování různých nerozumných hovad už musí být řízeno výhradně proximativně - a tam jsou naše evoluční kořeny.

A nyní je čas na otázku: Jakou reálnou ultimativní výhodu přináší vražda vrahovi nebo jeho rodině? Dostatek studijního materiálu světu poskytují obyvatelé Detroitu, kteří si takto krátí nudné čekání na Robokopa. A objevy Dalyho s Wilsonovou bezesporu překvapí, hlavně v případě "domácích zabíjaček". Ve společné domácnosti má 11x větší pravděpodobnost zavraždění geneticky nepříbuzný obyvatel. Mít nevlastního rodiče je nejsilnější indikátor, že s dítětem bude špatně zacházeno. Avšak i velmi násilničtí mužové si přísně vybírají, které dítě zabijí. Macechy jsou mnohem horší než otčímové, ale statisticky se to nedá podchytit ani v Detroitu. Zatímco děti zabíjejí spíše velmi mladí rodiče, riziko paricidy je spojeno s mimořádně velkým rozdílem mezi věkem rodičů a dětí.

Zaměříme-li se na absolutní čísla, pak je pořád lepší skrývat se před zločinem doma, než na nádraží nebo v parku. Vraždění mezi nepříbuznými muži (94% vražd) je obvykle kompetitivní povahy, ať už se soutěží přímo o sex (různé troj- a víceúhelníky), nebo o majetek, společenský status či o "zachování tváře" spojené s mužnou hrdostí balkánsko-porubského ražení. Řádný občan se sice tváří, jako by byl ochoten hájit své zájmy, ale pak to samozřejmě neudělá a setká-li se s agresí, uteče. Z čehož plyne, že nejlepší je být zločincem mezi slušnými občany, ale to chce každý a málokdy to vyjde.

Zločinci nejsou jiní než my, ale jdou na to jinak než my. Tímto zjištěním tématiku opustíme. Přece jen je třeba ponechat nějaké překvapení čtenářům knihy. Chamtivci a milovníci detailů se mohou zabavit četbou originálů skupiny Dalyho a Wisonové. My ostatní se vydáme po stopách spolupráce a dalších pozitiv pod heslem: Kočky máme proto, že se po jídle tváří spokojeně.

I za hladomoru neumírají všichni a ještě ne hladem, nýbrž na selhání v sociálních vztazích, ostatní jim všechno snědí. Dojde-li na lámání chleba a my chceme také skývu, vybíráme si ze dvou možností: Protekčních vztahů (konservativismus) nebo korupčních vztahů (liberalismus). Třetí pól tradičního politického trojúhelníku, totiž socialismus, je pak toliko marnou snahou o globální rozšíření protekčních vztahů i tam, kde se lidé osobně neznají a nemohou odhadnout, jak nadějná je návratnost eventuální kooperativní akce ("všichni lidé jsou bratři" - právě že nejsou), jako vážně míněný pokus o autoregulaci lidské společnosti to nestojí za řeč. No a pak je tu ještě otevřený konflikt, ale k tomu se dostaneme později, u genocid.

Sobectví je důsledkem ostražitosti. Aby se morálka mohla rozšířit a udržet, musí svým nositelům přinášet nějaké výhody - jinak by se už dávno ztratila. Nechceme slyšet, že morální chování je za určitých okolností zcela spontánní, účelné, adaptivní, protože morálka má být výsledkem našeho úsilí i násilí, jehož se sami na sobě dopouštíme.

Je ovšem vážná otázka, zda převládnutí skupinově konformních řádných občanů nad sobeckými individualisty je skutečně tou pravou cestou k hezčímu světu. Zvláště když se skupinami, o které tu běží, stanou entity tak brizantní, jako jsou kmeny, náboženské obce, politické strany národy a rasy. Dobře spolupracující skupiny totiž nejsou odsouzeny toliko k přízemním, nízce motivovaným zabíjačkám, ale mohou to vzít z gruntu, pomocí vyšších ideálů a společenských závazků.

Genocida není hodně vražd najednou. Genocidu nepáchají jednotliví zločinci, nýbrž skupiny řádných občanů. Vymýšlení ekonomických či ekologických příčin genocid je zcestné - dochází k nim tam, kde ničeho nechybí a naopak nedochází tam, kde chybí. Genocidní chování je poháněno mýty, kterými jsou už provedené genocidy ospravedlňovány. Což jsou mementa, která bychom měli mít s ohledem na nedávné osvětimské výročí obzvláště na paměti. Holocaust je nejlépe zdokumentovanou genocidou (právě na něm se projevuje absurdní neúčelnost v mnoha jeho aspektech), což však neznamená, že je jedinou. Noviny již několik let zaplňují peripetie Hutů a Tutsiů ve Rwandě a okolí. Kniha zmiňuje i mnohé další, Armény či Tasmánce - zrovna jejich případ je převzatý z Diamondova Třetího šimpanze.

Milovníci celého Lidstva jsou neohrožení boháči Severu, kteří si mohou dovolit to i další extravagance teleshopingu. Xenofobie je tak stejně integrální (a stejně evolučně užitečnou) součástí lidské přirozenosti jako romantická láska, sexuální žárlivost či usilování o sociální dominanci. Pocit vlastní humanistické nadřazenosti nad vraždícími lidožrouty je poháněn stejnými předsudky jako genocida sama a nezřídka k ní i vede.

Proč se lidé zabíjejí vydal Triton v roce 2004. Psáno pro Futurologii.





Diskuze k této recenzi:


Jak se Vám líbila tato recenze?
Oznámkujte jako ve škole
 1     2     3     4     5    Odeslat
Celkem hlasů 10. Z toho průměrné hodnocení: 1,9.

Bookmark and Share
Knihovnice.cz je na sociálce... ne na úřadu, ale na sociálních sítích. Přidejte se k nám na Facebooku a Twitteru.

Facebook Knihovnice.cz Twitter Knihovnice.cz
Chcete zde
inzerovat?
Napište si o ceník
na adresu
Aktuálně Vám nabízíme
1062 recenzí
  (1005 ohodnocených)
1076 knih
  (956 ohodnocených)
a celkem 30093 čtenářských hodnocení
články pro RSS
Přidej na Seznam

PageRank ukazatel
R e k l a m a
Martin, George R. R. - Divoké karty II.
Titul: Martin, George R. R. - Divoké karty II.
Sleva: 35 % (ušetříte 105 Kč)
Cena: 193 Kč

70 000 knih skladem. Najděte si novou oblíbenou knihu! Dobré Knihy.cz
Prodejte svoje knihy jiným čtenářům v online antikvariátu TrhKnih.cz
Antikvariát mezi lidmi
Zde může být Vaše reklama. Kontakt: reklama@knihovnice.cz
R e k l a m a
Starší kusy
(1) Zpovědník
(2) Feynmanova duha
Leonard Mlodinow je bezesporu výborným vypravěčem a s čtenářem si přímo pohrává. Po této stránce se knize nedá nic vytknout. Prostě zajímavé, komentované memoáry ze studií, možná též obsáhlá ...
(3) Sweeney Todd - Šňůra perel
Knihovnice.cz podporuje
Rosteme s knihou
Vydavatelství audio knih
Celé Česko čte dětem
Spřátelené weby
© 2004-2016 Alžběta Červená, Radek Červený, Václav Čermák. Všechna práva vyhrazena.
Publikování nebo šíření obsahu Knihovnice.cz je bez našeho výslovného souhlasu zakázáno.


TOPlist
Knižní startér - dejte šanci talentovaným autorům a zajímavým projektům