Kamil V. Zvelebil nám tímto výběrem ze svých překladů dává nahlédnout do mizejícího světa drávidských Kótů, Todů, Kurumbů, Badagů, Úráliů, Kádu Nájaků, Šólegů a Irulů. Posledně jmenované pro západní vědu sám objevil. Mnohé z toho, co v této knize předkládá sám nasbíral tam kdesi v kopcích nejzápadnějšího výběžku Tamilnádu. Básně, hádanky, příběhy vyprávěné dětmi i rituální legendy, jejichž vypravování uvádí vypravěče do transu.
Příběhy chudých. Příběhy o tom jak chudé, ale chytré dívky okouzlí královského syna a horští mladíci přelstí boháče z nížin a okouzlí božské dcery. Příběhy o tom, že tygr je hlupák a krokodýl je hlupák, však jak jinak se chcete těm bestiím pomstít? O tom, že je třeba dodržovat hinduistickou morálku. Lidoví hrdinové, kteří dojdou úcty a bohatství.
Ne vždy je zápletka tak pekelná jako v Koženém oslím pyji, mnohé z báchorek by nepřekvapily ani u Boženy Němcové. Kdyby se buvoli zaměnili za krávy. Nezbývá než knihu brát jako otevřené okno do duší několika malých národů - prý nejstudovanějších mezi Svatou zemí a Japonskem. Tomu se nelze divit, na rozdíl od plání Tamilnádu je v Nílgiri pro Evropana příjemně, dodnes tam mnoho pozemků vlastní Angličané. Milovníkům čaje by tato oblast neměla být neznámá. Zkuste si ji najít na mapě. Pro bližší ukotvení v podrobných mapách doporučuji oficiální stránka distriktu Nílgiri či jednodušeji tuto přehlednou mapku Kéraly a přilehlých oblastí.
Příjemné krátké čtení, které někoho urazí. Když to tak po sobě čtu, připadá mi to takové snové, ale co už chcete více napsat o chtivých pradlenách a poctivých manželkách převlečených za mlékařky? Jenom snad, abyste nepodlehli zdání, že Todové a Kótové jsou hodní strejdové z chýší pod horami. I oni umí vysvětlit, proč by bylo nespravedlivé nevzíti si majetku bližního svého či života jeho.
Trpíme hlady, trpíme žízní.
Nemůžeme roztít těžké řetězy, kterými poutají nohy slonů.
Nedokážeme se vymanit ze zajetí.
Kdy budeme opět usínat v domovech Todů?
Kdy budeme opět moci vejít do svých svatyní?
V Kójambatúru nám spoutali ruce.
V Kójambatúru nám spoutali nohy.
Ó buvole Násum, příteli!
Ó buvole Mojár, příteli!
Cítíte tu poetiku prostého člověka? Tu touho po svobodě a beznaděj ujařmených? Bezesporu ano, ale tato ukázka není o hrdinech boje proti koloniálnímu útlaku nebo lumpům lichvářům, nýbrž o sedmi výtečnících, kteří utloukli obětníka ze svatyně bohyně Máriammy, protože měli pocit, že je ohrožuje svými kouzly. A navíc byl z jiného kmene...
Kněz obětník vyjmul vrtidlo z máselnice. Kněz obětník zavěsil na řetěz
večerní zvon.
Večerní zvon se rozezněl. Přichází noc.
Podivuhodné příběhy a písně z Modrých hor vydal Triton v roce 2003.
