Košanová, Marcela - Kateřina v zemi Ásů

Více informací k této knize najdete v detailu
Recenzi této knihy najdete zde
1. kapitola: CESTA NA ISLAND

"Ty hračky si s sebou vzít nemůžeš," volala maminka z vedlejší místnosti, "nebudeš je potřebovat!"

Kateřina seděla na zemi a do malého kufříku vkládala čtyři plyšové trpaslíky a malý duhový míček. Dělala, že neslyší. Své přátele si s sebou musí vzít, nemůže je nechat doma. Spolu s babičkou je ušily, vdechly jim život a daly jména. Skřítek s červenou čepičkou se jmenuje Ji, s hnědou čepičkou Ze, s modrou čepičkou Vo a se zelenou Vo. Ji je oheň, Ze je země, Vu je vzduch a Vo je voda. Dokážou se rozlétnout na všechny světové strany a vyřídí vzkaz komukoli. Babička je ušila proto, aby dělali Kateřině společnost. Duhová Kulička je míček z pěnové hmoty, který hraje všemi barvami a nádherně skáče. Je jako planeta, na níž žijeme, a zná všechna přání, která Kateřina nosí v dušičce a jednou jí je splní. Se svým kufříčkem není nikdy sama, její přátelé mají vždycky čas a znají její tajemství. Ne, doma je nenechá! Pomalu zavřela kufřík a zvedla se. "Kačenko!" volala maminka.
Kateřina otevřela dveře u svého pokojíku:

"Mami, já si kufr ponesu sama, dovol mi to, prosím." podívala se na maminku jak nejsmutněji uměla "Nikde ho nezapomenu, ani jednou neřeknu, že je těžký a uvidíš, budu hodná."

Maminka chviličku přemýšlela a potom souhlasně kývla. Kačenka radostně poskočila a postavila svůj kufřík mezi ostatní zavazadla.

Všude okolo byl zmatek. Maminka běhala z místa na místo a neustále cosi balila a kontrolovala. Mezi těmi zavazadly si malá holčička připadala jako ztracená. Nevěděla kam se vrtnout. Nechápala, proč se dělá tolik rozruchu jenom proto, že odjíždějí. Škola včera skončila a děti se těšily na prázdniny. Asi se měla taky těšit, ale v druhé třídě se jí moc líbilo a vůbec nebyla ráda, že tam dva měsíce nepůjde. Vlastně nebude ani doma, protože na celé prázdniny jede s rodiči do neznámé země. Tatínek je geolog a celý rok bude pracovat na Islandu. Maminka je fotografka a bude fotografovat přírodu. Babička říkala, že je to země kouzelných příběhů, kde žijí obři, víly a skřítci. Lidé tam používají tajemné znaky a umí hovořit s přírodou. Ten, kdo dokáže naslouchat, může zažít velké dobrodružství. Dědeček se tomu smál a poznamenal, že je tam zima a že se asi moc neopálí.

"Nepotřebuju se opalovat," bránila se Kačka, "když jsme byli v Řecku, tak mě z toho opalování pálila záda a bolelo to. Lepší je zima než teplo a tatínek říkal, že je to tam moc hezké."

"To víš, že ano." pohladila jí babička po vlasech "Až se vrátíš, budeš nám všechno vyprávět. Už se moc těšíme."

Kačenka seděla mezi kufry a přemýšlela o tom, co říkala babička a jedním očkem pozorovala maminku. Ve dveřích zacinkaly klíče a do chodby vstoupil tatínek.

"Tak co holky moje, máme zabaleno?"

Kateřina řekla, že ona ano, a maminka se smála a poznamenala, že v tom případě můžeme nakládat.

Venku se už skoro stmívalo a Kačenka se těšila, jak bude vzhůru celou noc.
Tatínek začal snášet zavazadla do auta a maminka ještě jednou všechno překontrolovala. Konečně jedeme. Cestou na letiště pozorovala Kačenka, jak se rozsvěcují světla a zářivé reklamy, a cítila se jako velká. Byla naprostá tma a ona byla venku. Ještě báječnější to bylo na letišti. Kačenka si držela kufřík a s úžasem všechno sledovala. Připadalo jí, že celý svět někam cestuje. V letadle ji maminka posadila k okénku. Sedadlo bylo veliké a pohodlné. Celičká do něj zapadla. Po chvíli se letadlo vzneslo. Kolem bylo šero a tichý zvuk motorů holčičku uspal. Dýchala pravidelně a ze spaní se usmívala. Víko kufříku, který ležel vedle ní, se maličko nadzvedlo. Cosi se v něm ozývalo, ale nebylo dobře rozumět. Byla to jen taková směsice podivných zvuků. Kateřina si dala kufřík na klín, nadzvedla víko a zeptala se:

"Co je? Je vám něco?"

"Případná otázka," poznamenal nasupeně Ze "mám pomuchlanou čepici a bolí mě hlava. Cestování není pro mě!"

"Tvoje čepice nikoho nezajímá! Já mám otočenou ruku dozadu a asi se mi ulomí! A stěžuju si? Nestěžuju!" fňukal Ji a zdálo se, že je mu do pláče.

"A vzduchu je tu málo" zabrblal Vu a vzápětí dodal, že při troše snahy se to dá vydržet.

Vo se posadil a nevěřícně kroutil hlavou:

"No to je něco! Snad si nebudete stěžovat. Cestování není nikterak příjemné, to je pravda, ale my jsme to přeci chtěli. Nebo by vám bylo lépe doma samotným?! "

"No ovšem," zabručel mrzutý Ze a narovnával si svou čepičku "nejvíc místa zabírá duhová Kulička. Není skřítek! Nevím, proč musela s námi! A navíc, není to Kulička, ale koule!"

"No dovolte, pánové! Já přeci patřím k vám a že jsem trochu větší vám doposud nevadilo. A vůbec! Když si s něčím nevíte rady, tak jsem vám dobrá, že!"

"Hele, nehádejte se!" okřikla je Kačenka a narovnala Ji ručičku "Musíme se poradit co budeme dělat, až budeme na místě."

Skřítci si protáhli záda, pohodlně se usadili každý do jednoho rohu kufříku. Kulička se pokulovala uprostřed.

Skřítci se na sebe navzájem podívali, ale neříkali nic.

"No tak, hoši! Co je s vámi? Proč nic neříkáte?" pošťuchovala je prstíkem Kačenka "co budeme dělat, co? "

"Jak máme vymyslet plán, když nevíme kam jedeme a jak to tam vypadá," řekl polohlasně Vo, "to se uvidí až na místě."

"Jen se nebojte, nudit se nebudeme. Je nás přeci dost na to, abychom si věděli rady, ne," chichotal se Ji a Vu mu začal přizvukovat.

Ze se tvářil důležitě a rukou si mnul bradu.

"Ale já si o tom s vámi chci povídat!" pískla Kačenka a našpulila spodní rtík.

"Vy jste zřejmě poslouchali babičku jenom na půl ucha. Jinak by jste věděli vše," poznamenala duhová Kulička a zatvářila se jakoby nic.

"A ty si to pamatuješ? " zeptal se moudrý Vo.

"Já věděla, že vám budu dobrá," odpověděla uraženě Kulička a maličko se skulila blíž do středu.

"Ze to tak nemyslel," chlácholil ji Vo, "že ne."

Ze si přestal mnout bradu a zabrblal:

"Promiň, já byl unavený a polámaný. To se ví, že patříš mezi nás, i když nejsi skřítek, a my tě máme... ehm,rádi."

Všichni skřítci souhlasně pokyvovali hlavičkami a Ji natáhl ručičku a Kuličku pohladil.

"Tak dobře, pánové, odpouštím vám a už o tom nebudeme mluvit. Já si pamatuji vše, co babička vyprávěla o zemi kam, jedeme, tak se zklidněte a pozorně poslouchejte.

Daleko na severu v Atlantském oceánu je ostrov Island. Jeho obyvatelé jsou silní a hrdí lidé. Před mnoha a mnoha lety hledali jejich předci novou vlast, protože žili v zemi, kde nebyla spravedlnost a kde vládl krutý a nemilosrdný král Harald Krásnovlasý. Pod jeho vládou se žilo velmi těžko, protože celou zem zachvátilo násilí a války. Proto všichni stateční a mírumilovní lidé nasedli na lodě a vydali se hledat novou vlast. Přistáli na ostrově, který vypadal jako neobydlený. Bylo to však pouhé zdání. Na ostrově, vysoko v horách žili bytosti podobné lidem, které měli nadpřirozené vlastnosti. Jejich říše se rozprostírala na vrcholu nejvyšší hory a byla ze všech stran chráněna skalami. Jejich město se jmenovalo Ásgard a bytosti si říkali Ásové. Kromě Ásů bydleli na ostrově také obři, kteří Ásy neměli příliš v lásce a při každé příležitosti se snažili na ně vyzrát, ale i když byli velcí, neměli ani tolik rozumu, ani tolik síly, aby Ásy podrobili. Dalšími obyvateli ostrova byli skřítci. Báječní a pracovití mužíčci, kteří velmi dobře ovládali různá řemesla.

Lidé se rozhodli, že na ostrově zůstanou a vybudují si zde nový domov. Ásové, obři i skřítci je mezi sebe přijali. A od těch dob si předávají své zkušenosti a navzájem se od sebe mnoho naučili. Lidí však bylo čím dál tím víc, stavěli vesnice a města. Přestali myslet na Ásy a ti se uchýlili do svého bájného města Ásgardu. Skřítci se schovali a nikomu se neukazovali. Obři si lehli na zmrzlé planiny a uložili se k dlouhému spánku. Jak šel čas, přestalo mnoho lidí věřit, že Ásové existují a zvěsti o nich nazvali pohádkami. Jen moudří lidé a zemití vesničané vědí, že Ásové žijí a že je možné se s nimi domluvit pomocí tajemných znaků, které se jmenují Runy. Ty Ásové za dávných časů přenechali lidem. Runy mají jejich sílu a umí předat odvahu a moudrost, když je člověku nejhůře.

"A proč lidé nevěří, že Ásové žijí?" zeptal se Vo. "Je to pravda, nebo nám vyprávíš pohádky? "

"Když můžeš být skřítek ty, proč nemůže být ještě jiný skřítek! " obořil se na Vo Ji "já se na ně nesmírně těším."

"No ovšem otázka je, zda je opravdu potkáme. Pokud se všichni skrývají, je to nepravděpodobné," zamumlal Ze "pokud zůstanu v kufříku, nikdo o mě přeci nemůže vědět."
Kulička se roztočila a najednou vypadala, jako když tancuje a veselým hláskem zvolala :

"Kačenko, zajímá je to! To je báječné! To je úžasné!"

"Já vím co chceš říct," rozesmála se Kateřina, "budeme je hledat a možná bude legrace!"

"Ano, ano!" volali všichni jeden přes druhého, "budeme je hledat!"

A bylo domluveno. Ještě dlouho plánovali a těšili se, jak si budou se skřítky, obry a také se všemi Ásy hrát. Doufali, že je neodmítnou a že s nimi bude legrace. Těšili se a plánovali, až se unavili a chtělo se jim spát. Proto Kateřina urovnala své kamarády do kufříku, zavřela víko a sama se pohodlně zabořila do sedadla.

Bookmark and Share
Knihovnice.cz je na sociálce... ne na úřadu, ale na sociálních sítích. Přidejte se k nám na Facebooku a Twitteru.

Facebook Knihovnice.cz Twitter Knihovnice.cz
Chcete zde
inzerovat?
Napište si o ceník
na adresu
Aktuálně Vám nabízíme
1064 recenzí
  (1007 ohodnocených)
1091 knih
  (957 ohodnocených)
a celkem 30447 čtenářských hodnocení
články pro RSS
Přidej na Seznam

PageRank ukazatel
R e k l a m a
Autissierová, Isabelle - Náhle sami
Titul: Autissierová, Isabelle - Náhle sami
Sleva: 35 % (ušetříte 91 Kč)
Cena: 168 Kč

Prodejte svoje knihy jiným čtenářům v online antikvariátu TrhKnih.cz
Antikvariát mezi lidmi
Zde může být Vaše reklama. Kontakt: reklama@knihovnice.cz
R e k l a m a
Starší kusy
(1) Jiné povídky a jiné povídky
(2) Koukám a co nevidím
Ivanka Devátá se narodila v roce 1935, dětství prožila v Brně, pak se s rodiči přestěhovali do Plzně. Vystudovala DAMU a působila v Realistickém divadle, spolupracovala s rozhlasem a televizí, ...
(3) Smrt ve středu
Knihovnice.cz podporuje
Rosteme s knihou
Vydavatelství audio knih
Celé Česko čte dětem
Spřátelené weby
© 2004-2017 Alžběta Červená, Radek Červený, Václav Čermák. Všechna práva vyhrazena.
Publikování nebo šíření obsahu Knihovnice.cz je bez našeho výslovného souhlasu zakázáno.


TOPlist
Knižní startér - dejte šanci talentovaným autorům a zajímavým projektům