Murakami, Haruki - Po otřesech

[ Koupit knihu ]

Více informací k této knize najdete v detailu
Recenzi této knihy najdete zde
Žabák, zachránce Tokia

Když se Katagiri vrátil do svého bytu, čekala tam na něj ohromná žába. Vztyčená na zadních nohou měřila jistě přes dva metry. Byla to navíc žába dosti robustní. Hubeňour Katagiri se proti ní se svým metrem šedesáti cítil najednou takhle maličký.

"Říkejte mi Žabáku," přivítal ho tvor pronikavým hlasem.
Katagiri, neschopný slova, zkameněl ve dveřích s pusou dokořán.
"No no, jen se mě tak nebojte, já vás přece neukousnu. Pojďte laskavě dál a zavřete za sebou dveře," vyzval ho Žabák.
Katagiri tam dál stál jak solný sloup, v pravé ruce pracovní aktovku, v levé papírovou tašku se zeleninou a lososovou konzervou ze samoobsluhy.
"No tak, pane Katagiri. Zavřete rychle ty dveře a zujte se přece."
Poté, co zaslechl své jméno, přišel Katagiri konečně trochu k sobě. Poslušně zavřel dveře, tašku položil na podlahu a s aktovkou pod paží si zul boty. A pak, opět podle Žabákových instrukcí, usedl na židli u kuchyňského stolu.
"Poslyšte, pane Katagiri," pronesl Žabák. "Velmi se omlouvám, že jsem k vám takhle nevychovaně vtrhnul, zatímco jste nebyl doma. Jistě jste se musel nemálo vyděsit, nemám pravdu? Bohužel, jinak to opravdu nešlo. Co říkáte, nedáte si čaj? Říkal jsem si, že se už pomalu musíte objevit, tak jsem mezitím dal vařit vodu."
Katagiri dál svíral pod paží aktovku. Má to celé snad být nějaký hloupý vtip? Nahodil snad někdo na sebe nějaký pitomý reklamní převlek a přišel si ze mně utahovat? Žabák, který právě naléval horkou vodu do konvičky a pobrukoval si k tomu nějakou melodii, měl ale nepochybnou konstituci i pohyby opravdové žáby. Postavil jeden šálek před Katagiriho a druhý před sebe.
"Tak co, už jste se drobet uklidnil?" otázal se ho Žabák, mezitím co usrkával zelený čaj.
Katagiri stále ještě nebyl schopný slova.
"Normálně bych se měl objevit až poté, co si s vámi sjednám schůzku," vysvětloval Žabák. "Jsem si toho velice dobře vědom, pane Katagiri. S kým by taky nezamávalo, když se vrátí domů a najde tam takovouhle žabí potvoru, viďte. Moje záležitost je ale velice vážná a nesnese odkladu. Promiňte mi tedy tuto mou nevychovanost."
"Záležitost?" zmohl se konečně Katagiri na cosi podobného verbálnímu projevu.
"Tak tak, pane Katagiri. Nikdy, slyšíte, za žádných okolností nevstupuji k cizím lidem do bytu, pokud v tom není nějaká záležitost. Za takového nezdvořáka byste mne přece nepokládal."
"A týká se ta vaše záležitost nějak mé práce?"
"Má odpověď zní: Ano, a ne," naklonil Žabák rozpačitě hlavu na stranu. "Ne, a ano."
Na Katagiriho toho bylo najednou trochu moc. "Nebude vám vadit, když si zapálím?"
"Ale samozřejmě že ne," rozzářil se Žabák. "Jsme přece u vás doma. Jakým právem bych vám tu měl co zakazovat? Jen si poslužte, jak vám bude libo, kuřivo, alkohol, cokoli. Sám ovšem nekouřím, to ale ještě neznamená, že se budu dopouštět nezákonnného prosazování práv nekuřáků v domech cizích lidí, že ano."
Katagiri vytáhl z kapsy pláště cigarety, škrtnul zápalkou. Jak si zapaloval, všiml si, že se mu klepou ruce. Žabák to všechno se zájmem pozoroval z protějšího místa.
"Poslechněte, nejste vy ještě náhodou od jakuzy?" odvážil se Katagiri zeptat.
"Chachachachacha," rozesmál se Žabák. Hlasitým, radostným smíchem. Plácal se přitom do kolene ohromnou tlapou s plovacími blánami. "Poslyšte, pane Katagiri, vy máte ale smysl pro humor, to vám řeknu. No jen uvažte sám? Jistě, všude vládne chronický nedostatek pracovních sil, uznávám, ale který gang si podle vás bude najímat na práci žáby? Vždyť by se jim všichni leda vysmáli."
"Pokud jste snad přišel smlouvat kvůli splátkám nějakého dluhu, přišel jste zbytečně," pravil Katagiri pevně. "Já sám nemám žádné rozhodovací právo. Dostávám pouze příkazy na základě rozhodnutí shora, a jednám podle nich. Nemohu vám nijak pomoci, opravdu žádným způsobem."
"Poslyšte, pane Katagiri," pravil Žabák se vztyčeným prstem. "Kvůli podobným trivialitám tady dnes opravdu nejsem. Je mi známo, že račte být asistentem vedoucího oddělení správy úvěrů v jisté Tokijské bezpečné záložně, pobočka Šindžuku. Mně se teď však o nějaké splácení dlužných částek vážně nejedná. Jsem tady, abych zachránil město Tokio před zničením."
Katagiri se rozhlédl kolem sebe. Nejspíš se právě stal obětí nějaké Skryté kamery, nebo podobného špatného vtipu. Žádnou ukrytou kameru však neobjevil. Byt měl jen malý. Nikdo se v něm nikde skrývat nemohl.
"Kdepak, krom nás dvou tu už nikdo není, pane Katagiri. Vy mne teď zřejmě musíte mít za žábu, které tak trochu přeskočilo, že. Anebo si říkáte, jestli vás to snad nechytá fantas. Ale kdepak, pane Katagiri. Mně nepřeskočilo, a vás se nechytá žádný fantas. Věc je skutečně vrcholně vážná."
"Poslyšte, pane Žabáku," začal Katagiri.
"Stačí jen Žabáku," upozornil jej Žabák se vztyčeným prstem.
"Tak tedy poslyšte, Žabáku," opravil se hned Katagiri. "Ne, že bych vám snad nechtěl věřit. Jen prostě ještě tak docela nechápu situaci. Nemám tušení, co se to tu vůbec děje. Takže, dovolíte mi otázečku?"
"Ale jistě, jistě," přitakal mu Žabák. "Vzájemné porozumění, to je přeci náramně důležitá věc. Najdou se pravda lidé, co vám budou tvrdit, že se takové porozumění vlastně, bráno globálně, nijak neliší od naprostého nepochopení, což osobně považuji za velmi zajímavý názor, teď však bohužel nemáme tolik času, abychom si mohli dovolit jít na věc podobně příjemnými oklikami. Takže, hezky rychle nejkratší cestou ke vzájemnému pochopení. Vyptávejte se prosím, na co jen budete chtít."
"Vy tedy vážně jste opravdová žába?"
"Samozřejmě, zcela opravdová, jak sám račte vidět. Nemáte před sebou žádnou metaforu, citát, dekonstruovaný útvar, ani statistický výběr, nic takového, můžete být klidný. Jsem opravdová, nefalšovaná žába. Mohu vám i trochu zaskřehotat, pokud si přejete."
Obrátil hlavu ke stropu a rozvibroval hrdlo. Brekkekkkkekkk, brrrrekkkk, brrrreeeekekekek, brrekkkkkek. Byl to takový rachot, že se začaly klepat a kymácet i obrázky na stěnách.
"Dobře dobře," řekl honem Katagiri. Jeho laciný byt měl jenom tenké zdi. "To úplně stačí. Uznávám, bez vší pochybnosti jste opravdová žába."
"Také byste možná mohl tvrdit, že jsem žába globálně vzato. Ale na prostém faktu, že jsem žába, se tím ovšem nic nemění. Kdokoli, slyšíte, kdokoli o mně bude tvrdit, že žába nejsem, je prachsprostý lhář. Kterého bez milosti rozdrtím!"
Katagiri přikývl. Pak, aby se uklidnil, vzal šálek se zeleným čajem a trochu si loknul. "Říkal jste myslím, že byste rád zachránil Tokio od zkázy, že?"
"To jsem tedy říkal."
"A jakápak to vlastně má být zkáza, co?"
"Má nastat zemětřesení," pravil Žabák velice vážně.
Katagiri Žabáka pozoroval s otevřenými ústy. Ani Žabák chvíli nic neříkal a jen pozoroval Katagiriho. Pak se znovu dal do řeči.
"Zemětřesení, a to zemětřesení velké. Má přijít na Tokio ráno v 8 hodin 18. února tohoto roku. To je už za nějaké tři dny, že. A bude to ještě mnohem horší tragédie než otřesy, co postihly minulý měsíc Kóbe. Předběžně se očekává nějakých sto padesát tisíc mrtvých, většinou při vykolejeních, převráceních a srážkách vlaků v hromadné dopravě při ranní špičce. Připočtěte zničené dálnice, závaly v metru, zřícené vlaky nadzemních drah, explodující autocisterny s naftou a benzínem. Budovy se změní v hromady sutin, v nich budou zavaleni lidé. Plameny, kam se jen podíváte. Komunikace budou zničeny k nepoužití, ze sanitek a požárnických aut se stanou pouhé překážející škatule. Samé zbytečné oběti na lidských životech. A bude jich sto padesát tisíc, vážený. Tomu se bez přehánění říká peklo. Lidé zřejmě znovu pocítí, jak křehká je existence onoho koncentrovaného útvaru, kterému říkáme velkoměsto," řekl Žabák a zlehka potřásl hlavou. "Epicentrum otřesů bude hned u úřadu městské části Šindžuku, bude se tedy jednat o takzvané silné lokální otřesy."
"Řekl jste hned u obecního úřadu na Šindžuku?"
"Přesněji řečeno, přímo pod vaší šindžuckou pobočkou TBZ."
Zavládlo tíživé ticho.
"Takže, jestli se tedy nepletu," pravil Katagiri, "vy se právě tomuhle zemětřesení pokoušíte zabránit?"
"Přesně o to mi kráčí," přisvědčil Žabák. "Přesně o tohle. Sestoupíme spolu do podzemí pod vaší Tokijskou bezpečnou, pane Katagiri, a tam pak svedeme společný boj se Žížalou."

Bookmark and Share
Knihovnice.cz je na sociálce... ne na úřadu, ale na sociálních sítích. Přidejte se k nám na Facebooku a Twitteru.

Facebook Knihovnice.cz Twitter Knihovnice.cz
Chcete zde
inzerovat?
Napište si o ceník
na adresu
Aktuálně Vám nabízíme
1062 recenzí
  (1003 ohodnocených)
1076 knih
  (954 ohodnocených)
a celkem 29979 čtenářských hodnocení
články pro RSS
Přidej na Seznam

PageRank ukazatel
Pachman, Richard - Kdokoliv
R e k l a m a
McEwan, Ian - Pokání
Titul: McEwan, Ian - Pokání
Sleva: 20 % (ušetříte 60 Kč)
Cena: 239 Kč

70 000 knih skladem. Najděte si novou oblíbenou knihu! Dobré Knihy.cz
Prodejte svoje knihy jiným čtenářům v online antikvariátu TrhKnih.cz
Antikvariát mezi lidmi
Zde může být Vaše reklama. Kontakt: reklama@knihovnice.cz
R e k l a m a
Čerstvé ukázky z knih
(1) Ulice Záhadných tajemství
Starší kusy
(1) Alchymista
Kniha Alchymista, kterou mistrně napsal Paulo Coelho, nás zavede do pohádkových krajin plných dobrodružství, hledání a splněných snů... Spolu s mladým španělským pastýřem se vydáme hledat smysl ...
(2) Bojujte s nepřítelem zblízka
(3) Nic není jako dřív
Knihovnice.cz podporuje
Rosteme s knihou
Vydavatelství audio knih
Celé Česko čte dětem
Spřátelené weby
© 2004-2016 Alžběta Červená, Radek Červený, Václav Čermák. Všechna práva vyhrazena.
Publikování nebo šíření obsahu Knihovnice.cz je bez našeho výslovného souhlasu zakázáno.


TOPlist
Knižní startér - dejte šanci talentovaným autorům a zajímavým projektům